Mladí vědci dostali miliony. Utratí je za diamanty i cesty do Afriky

Autor: ČTK, sab - 
5. listopadu 2019
19:19

Laser z diamantu, archeologický výzkum v Africe, bakterie černého kašle – na každý z těchto projektů můžou čeští vědci dostat až 4 miliony korun. Šesti talentovaným vědcům v úterý v Praze Akademie věd ČR předala prémii zvanou Lumina quaeruntur. Laureátům umožní zřídit či rozšířit vlastní výzkumné týmy.

Velkorysé odměny za dosavadní práci dostali záměrně hlavně mladí vědci. Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová je v úterý předala těm, kteří mají délku vědecké praxe od udělení doktorského titulu maximálně deset let. Do této doby se ale nezapočítává doba rodičovské a mateřské dovolené. Šanci tak mají i vědkyně, případně vědci, kteří fakticky stanovenou dobu přesáhli. Další podmínkou udělení prémie je, aby čtvrtinu rozpočtu hradilo akademické pracoviště, kde stipendista bude působit.

„Laureáty také zavazujeme k tomu, aby si během pěti let od začátku práce v novém výzkumném týmu zažádali o prestižní grant Evropské výzkumné rady – např. ERC či jeho ekvivalent,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Věřím, že jim stipendium pomůže více se prosazovat v mezinárodních grantech,“ dodává předsedkyně.

Archeolog, který objevil egyptský chrám, zkoumá pražský Vyšehrad

Ocenění dostal šestačtyřicetiletý archeolog Ladislav Varadzin. Od roku 2003 se věnuje průzkumu jednoho z nejvýznamnějších mocenských a rezidenčních středověkých center, které se nacházelo na pražském Vyšehradu. Tam už dva roky vede pracoviště Archeologického ústavu AV ČR. Systematické zpracování nálezů tamější přemyslovské rezidence pak podal spolu s kolektivem autorů v téměř tisícistránkové monografii vydané pod názvem Vyšehrad. Knížecí a královská akropole. Svědectví archeologie.

Vedl (nebo se spolupodílel na vedení) více než dvacet archeologických výzkumů v Čechách, Egyptě a Súdánu. Spolupracoval s českými egyptology. Zabývá se procesy civilizačního a sociálního vývoje a formování raných států. V letech 2009 až 2017 se jako spolupracovník Českého egyptologického ústavu FF UK podílel na výzkumu starověkého pohřebiště v egyptském Abúsíru, kde však také objevil pozůstatky chrámu z doby Ramesse II.

Od roku 2011 působí jako vedoucí terénních archeologických prací v oblasti 6. nilského kataraktu (pohoří Sabaloka) v Súdánu, kde se svou manželkou Lenkou rozvíjí projekt zabývající se komplexní evolucí pozdních lovecko-sběračských a raných pasteveckých společností v období 9. až 4. tisíciletí př. Kr. Poznatkům z těchto výzkumů věnovali oba tito badatelé již několik publikací v prestižních světových odborných časopisech.

Ocenění Lumina queruntur Ladislavu Varadzinovi umožní založit nový vědecký tým, který se bude specializovat na projekty environmentální archeologie na území severní Afriky.

Miliony půjdou na výzkum nového očkování nebo na klima

Jednou z oceněných je mikrobioložka Jana Kamanová z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Několik let pracovala na Yaleově univerzitě, zkoumá mimo jiné to, jak patogenní bakterie potlačují obranyschopnost a spouští rozvoj onemocnění. Zabývá se bakterií Bor detella pertussis, která způsobuje černý kašel. Její výzkum může vést k vývoji nových očkovacích látek i možností léčby.

Chemik Zdeněk Kameník se zabývá tím, jak nepatogenní organismy ovlivňují fyzické i psychické zdraví člověka či jak bakterie „vyrábějí“ biologicky aktivní látky – například antibiotika. „Naše budoucí výzkumná skupina se bude zabývat moderním oborem metabolomiky a moderní technikou hmotnostní spektometrie,“ uvedl v úterý Kameník. Upozornil na to, že výsledky výzkumu mohou přispět k řešení hrozby antibiotické krize. Kameník se dříve podílel na vývoji nového, silného antibiotika Celin, které je teď testováno.

Laureátkou se stala i právnička Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR. Díky prémii založí výzkumné centrum, které se jako první v Česku bude věnovat právu ochrany klimatu. Podle Müllerové je třeba prostředky mezinárodního práva týkající se ochrany klimatu přetavit do vnitrostátních politik a vnitrostátní legislativy a nabízí se značný prostor pro právní výzkum. „Zároveň plánujeme spolupráci s experty jiných vědních oborů, na prvním místě s klimatology,“ doplnila Müllerová.

Zprava předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a Hana Müllerová, čerstvě oceněná nositelka prémie Lumina quaerunturZprava předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a Hana Müllerová, čerstvě oceněná nositelka prémie Lumina quaeruntur | Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Ocenění dostal i Belgičan

Prémii získal rovněž Lukáš Ondič z Fyzikálního ústavu AV. Zabývá se optickými vlastnostmi význačných polovodičových materiálů a jejich nanostruktur. Už jako doktorand přišel s postupem, který značně zlepšil extrakci světla z diamantové vrstvy a umožnil nasměrovat světlo. To může být využito například v optických biosenzorech s vysokou citlivostí. Ředitel ústavu Michael Prouza v úterý uvedl, že se Ondič v podstatě zabývá vytvořením laseru založeného na diamantu. „To je vlastně jeden ze svatých grálů laserových technologií,“ uvedl Prouza. Prémie Ondičovi pomůže učinit několik dalších kroků ve výzkumu.

Mezioborová výzkumná laboratoř pro bioetiku vznikne pod vedením belgického vědce Geoffreye Dierckxsense z Filozofického ústavu AV ČR. V budoucnu se má stát jádrem samostatného vědeckého útvaru pro výzkumy v oblasti etiky.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud