Neděle 28. dubna 2024
Svátek slaví Vlastislav, zítra Robert
Polojasno 22°C

Jasmínu znásilnili, když jí bylo 14: „Styděla jsem se a vinila se.“ Učí ženy sebeobraně

Autor: Andrea Ulagová, Kristýna Beránková - 
18. října 2019
05:15

Jasmínu Houdek (33) byste těžko popsali jako křehkou blondýnku, i když tak vypadá. Už jen kvůli tomu, jak sebevědomě nakráčí před svoje kurzisty, které učí sebeobranu, a přivítá je rázným hlasem. Pak stejným tónem řekne, že byla ve 14 letech znásilněná. Je jednou z mála žen, která se o tom nebojí mluvit veřejně. Blesk Zprávám se svěřila, proč jí trvalo 15 let, než se s traumatem vyrovnala.

„Stalo se mi to, když mi bylo 14 let. Byl to člověk, kterého jsem znala, znala ho i moje rodina, ale nebyl to člen rodiny. Byl samozřejmě starší a dospělý,“ svěřila se Blesk Zprávám Jasmína. O tom, co se stalo, řekla jen své sestře.

„Byla jsem na základce drzá, problémová holka, měla jsem hodně poznámek, byla jsem hodně vidět a slyšet, bála jsem se, že mi nikdo neuvěří. Styděla jsem se také za to, že mě někdo znásilnil. Říkala jsem si, že si za to můžu vlastně sama, protože jsem vyzývavá a náctiletá puberťačka, co má nalakované nehty a lesk na rtech, takže jsem ho asi vyprovokovala,“ popisuje Jasmína pocity viny, které prožívá každá oběť znásilnění.

Trauma jako kamínek v botě

Traumatizující zážitek si v sobě nesla celých 15 let. Myslela na to každý den. Sice jí to podle jejích slov nebránilo v běžném fungování, ale vše přirovnala ke kamínku v botě. „Kamínek v botě vám sice nebrání v chůzi, ale víte o něm a není to pohodlné,“ říká Jasmína.

Svěřila se až muži, do kterého se skutečně zamilovala a později si ho i vzala. „Řekla jsem mu, že se s tím chci vyrovnat, a kontaktovala jsem proFem, organizaci, která se stará o oběti sexuálního a domácího násilí, a začala chodit k psycholožce,“ pokračuje Jasmína s tím, že cesta k vyrovnání nebyla snadná.

„Kladla jsem si otázky, zda mu někdy odpustím. Nebo co udělám, když ho potkám. Co si o mně budou myslet lidé z města, odkud pocházím - co když mi neuvěří, budou se mi smát?“ vyjmenovává statečná žena myšlenky, které ji trápily. Stejně tak se ptala, že pokud by něco takového neprožila, zda by nebyla jiná, zda by neměla dříve děti nebo by toho nedokázala v životě více. Ale pak jí došlo, že pokud začne mluvit o tom, co prožila, může to někomu pomoci. A přestala si klást otázky typu „co kdyby“.

Pomohla jí sebeobrana

V té době už byla Jasmína lektorkou Moderní sebeobrany. Předtím zkoušela různé bojové sporty, protože se zkrátka chtěla naučit bránit. Znalosti technik úderů a kopů z thai boxu jí ale nepomohly bránit se proti obtěžovaní. „O tom, co jsem prožila, jsem začala poprvé mluvit nahlas před svými studenty a studentkami na kurzech. Udělala jsem to nejen pro ně, abych jim byla příkladem, ale i pro sebe. Čím více o tom mluvím, tím víc cítím, že jsem s tím vyrovnaná,“ vysvětluje svoje rozhodnutí Jasmína.

Dnes už by si pro sebe nepříjemný zážitek nenechala pro sebe a násilníka by nahlásila policii. Navíc by se zvládla i ubránit. Jenže nemusí dojít hned na pěsti. „Někdy vás může obtěžovat i váš milenec, který vás přemlouvá k sexu a vy zrovna nechcete. I to není správné,“ varuje Jasmína.

Jasmína: Někdo vás znásilnil? Řekněte si o pomoc!

Jak odhalil průzkum organizace Amnesty International, téměř tři pětiny dospělých v Česku si myslí, že si za znásilnění v jistých případech mohou ženy samy.

„To je tím, jak se společnost na ženy dívá a jak je vychovává. Pokud vidíte malou holčičku, jak šermuje s klackem, hned je nezvladatelná a divoká. Říkají nám „nevyváděj, neper se, nebuď hysterická“ - tím už nám vnucují, abychom se nebránily,“ domnívá se Jasmína a uvádí příklad: „Žena stojí na zastávce tramvaje, někdo k ní přijde a sáhne jí mezi nohy. Ona se lekne, poodstoupí, začne dělat, že se nic nestalo místo toho, aby udělala to, co je třeba  - ohradila se, aby útočník nesl vinu a ostatní viděli, že se něco děje. Jenže ženy se neozývají, protože si myslí, že je to jejich chyba. A to je špatně.“

A co vzkazuje Jasmína ženám, které prožily sexuální obtěžování či znásilnění? „Nemusíte to říkat všem. Řekněte si o pomoc, např. v nějaké organizaci, oni vám pomohou anonymně a bezplatně. Hlavně mějte na paměti, že důležitá jste vy, není důležité, co si o vás myslí okolí,“ uzavírá jedna z předních lektorek moderní sebeobrany a pyšná maminka roční holčičky.

Jasmína učí Moderní sebeobranu se svým manželem v Praze, na kurzy se můžete přihlásit na jejich webových stránkách: http://www.moderni-sebeobrana.cz/

Stali jste se obětí sexuálního či domácího násilí. Na tyto organizace se můžete obrátit:

proFem

  • sídlí v Praze, má pobočky v Berouně, Příbrami a Benešově
  • Tel.: 608 22 22 77
  • E-mail: poradna@profem.cz

Persefona

  • sídlí v Brně
  • Tel.: 737 834 345
  • E-mail: poradna@persefona.cz

Bílý kruh bezpečí

  • má pobočku ve většině krajských měst
  • Tel.: 116 006 (bezplatná linka)
  • E-mail: bkb.praha@bkb.cz

ROSA

  • sídlí v Praze
  • Tel.: 602 246 102
  • E-mail: poradna@rosa-os.cz

Modrá linka

  • sídlí v Brně
  • Tel.: 608 902 410
  • E-mail: help@modralinka.cz