Prasata se dokáží mstít a používat nástroje. Inteligencí překonají psy i koně

Bylo to přesně před čtyřmi lety, co ekoložka Meredith Root-Bernstainová pozorovala v pařížské zoo skupinu kriticky ohrožených prasat visajánských, když ji zaujalo něco neobvyklého. Jedno z prasat vzalo do tlamy kus kůry a začalo s ním přehrabovat hlínu.

Root-Bernstainové to přišlo zajímavé, začala proto hledat informace o využívání nástrojů prasaty. Nenašla nic. S tím se nedokázala spokojit, a tak se několikrát vrátila do zoo, aby zkusila moment znovu zachytit. Dlouhé měsíce se jí to nepodařilo, až po půl roce přišla a viděla to samé – prasata si pomocí klacíků a hlíny pomáhala s přípravou hnízd.

Vyšlechtěná prasata mají velké svaly a obří varlata. Ochránci ze supervepřů šílí

Například u opic by podobné chování nebylo příliš zvláštní. U prasat, a to jak u těch divokých, tak hospodářsky využívaného druhu, to však nikdy zaznamenáno nebylo. O nástrojích se obvykle mluví v souvislosti například s vránami nebo delfíny.

Znamená to, že prasata jsou dost možná ještě inteligentnější, než jsme si mysleli. Přitom o jejich chytrosti již bylo řečeno hodně – některé výzkumy je dokonce rozumově dávají na úroveň tříletých dětí. Root-Bernsteinová, jejíž poznatky vyšly v odborném časopise Mammalian Biology, se proto domnívá, že prasata nás ještě dost překvapí.

Prasata sama obsluhovala ventilaci

Vysokou chytrost těchto tvorů potvrzuje Rozkot, který ve VÚŽV vede oddělení chovu prasat. „Je známé, že prasata jsou inteligentní rozhodně více než ostatní hospodářská zvířata, možná i více než psi a koně. Navíc mají dobře vyvinutý čich (údajně lépe než psi), sluch, hmat a chuť,“ uvádí odborník s tím, že akorát zrak jim tolik neslouží.

I Rozkot se v rámci ústavu setkal s chováním prasat, které by bylo možné popsat jako užívání nástrojů. „V naší výzkumné stáji se nám stávalo, že jedna z prasniček pravidelně utíkala z kotce a ukázalo se, že k otevírání petlice používá poblíž visící hračku (prkénko na řetězu), které uchopila do tlamy a vsunula do mezery mezi křídlem branky a sloupkem hrazení a nadzvedla závoru (když se jí tam nevešel rypák) a dveře otevřela,“ popsal Rozkot.

U českých hranic se šíří epidemie prasečího moru. Zasaženy jsou i malochovy

Podle něj ale neplatí, že by prasata neustále přicházela jen s chytrými řešeními. Dost často se uchylují k hrubé síle a ráda si hrají. To se dá s využíváním nástrojů zaměnit, tudíž není podle odborníka vyloučeno, že k záměně došlo i v rámci pozorování, které provedla Root-Bernsteinová.

Nicméně stále existuje mnoho dovedností, které by lidé u prasat nečekali. „Není to nic nového, ale využívalo se a možná i někde využívá, že prasata se často naučila regulovat klima ve stáji tím, že chovatel naučil některé z nich obsluhovat přizpůsobený spínač ventilace,“ vypráví odborník a hned přidává další příklad: „Chovatelé prasátek v bytě by vám potvrdili, že dovedou být i mstivá a dost si pamatují, lze je vycvičit, ale v porovnání se psy bych řekl, že jsou více dominantní.“

I proto se na inteligenci myslí při vymýšlení systémů chovu prasat pro hospodářské účely. Rozkot zmínil, že ústav přišel s technologií, ve které si prasnice sama volí, chce-li být v individuálním boxu nebo ve skupině. Obvykle si podle jeho slov zvolí druhou variantu, jelikož prasata obecně jsou dost líná a raději se prospí u koryta. „Většinou ty technologie vadí méně prasnicím než různým aktivistům, kteří proti nim bojují,“ říká expert.