V Krkonoších našli kudlanku, dříve nebývalá věc. Odborník: Další efekt změn klimatu

Autor: Mii - 
7. 9. 2019
06:20

Nebývalý úkaz spatřil začátkem září Tomáš Janata ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Při procházce po louce v Bolkově u Rudníka spatřil na trávě kudlanku nábožnou. Tento exoticky vyhlížející hmyz se nikdy tak daleko na severu republiky neobjevil. Navíc jen pár dní před tím přišla podobná zpráva z Milovic na Nymbursku. Podle entomologa Petra Janšty je stěhování kudlanek dáno oteplováním českého klimatu.

Kudlanka se objevila na louce, kterou monitoruje KRNAP v rámci projektu Life Corcontica. Ten se snaží chránit unikátní faunu, která se na krkonošských plochách nachází. Pracovníci KRNAP díky tomu mají přehled, jaký hmyz se běžně v horách vyskytuje a kudlanka nábožná mezi ním nikdy nebyla – její přítomnost je skutečně unikát.

„Neobvyklé je to proto, že Krkonoše dosud kudlanky neměly. Jsme moc na severu, kudlanka je teplomilný hmyz. V Česku se vyskytovala donedávna hlavně na jižní Moravě, ale postupně se její areál rozšiřuje,“ uvedl zástupce projektu pro Blesk Zprávy.

Hana Šimonová, obnovná manažerka krkonošských luk, ale upozorňuje, že výskyt jedné kudlanky automaticky neznamená, že v nejvyšších českých horách trvale žijí. „Může se jednat zcela o náhodný výskyt. Nemůžeme tvrdit, že se kudlanka začala objevovat v Krkonoších, je to první nález. Uvidíme příští rok, jestli se např. objeví více jedinců na stejné lokalitě,“ vysvětlovala.

Kudlanky podle ní pomalu rozšiřují svůj areál výskytu směrem na sever díky zvyšujícím se průměrným ročním teplotám. To znamená, že dříve byly především na Moravě proto, že jinde jim byla zima. Zda to stále platí, je otázka. „Jedná se o samičku a mohla se sem dostat zcela náhodně např. díky počasí (proudění, větry) nebo se sem mohla dostat rukou člověka,“ popisuje Šimonová možné vysvětlení.

Kudlanek je ale nejspíše v Krkonoších více, takže k určitým změnám zřejmě dochází. „Hlásím Pec pod Sněžkou, už jsme taky jednu viděli,“ komentoval facebookový příspěvek Life Corcontica Pavel Šimral. Podobných zkušeností sdělilo více lidí.

Kudlanky neškodí, ale sucho ano, říká entomolog

Zpráva o kudlance v Krkonoších překvapila o to víc, že stejná přišla jen pár dní před tím z bývalého vojenského prostoru u Milovic na Nymbursku. I to je místo, které bylo vnímáno jako moc severní pro výskyt tohoto hmyzu. Ale jak sdělila ochranářská organizace Česká krajina, k pohybům dochází i u jiných živých organismů. „Z podobných důvodů doputoval do této oblasti také šakal, jehož původní areál rozšíření je až na Balkáně a Dunajské nížině,“ zmínil ředitel organizace Dalibor Dostál.

Postupné stěhování kudlanek na sever potvrzuje i entomolog Petr Janšta z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Šíří se proto, že se postupně (ať už je to způsobené čímkoli) otepluje klima. Mají rády suché stepní stráně a těch díky vyšším teplotám a suchu přibývá. Proto se šíří na sever a zakládají tam životaschopné populace,“ vysvětlil Janšta pro Blesk Zprávy.

„Ale jednotlivá místa, například ty Krkonoše, neznamenají, že tam začnou trvale žít. Tam je pro ně zase zima přes zimu a tak tam nejspíš další rok nebudou, protože úspěšně nepřezimují. V Milovicích to bude asi stabilní populace,“ myslí si odborník.

Nic zásadního ale případný větší výskyt kudlanek pro českou přírodu neznamená. „Negativní dopad může mít to oteplování a sucho, ale to souvisí z velké části s tím, jak špatně se staráme o naši krajinu. Kudlanky jako takové rozhodně žádný negativní dopad mít nebudou,“ uklidňuje Janšta.

Proslulé požírání hlav

Kudlanky patří mezi nejslavnější hmyz. Proslavil je jednak jejich neobvyklý vzhled a jednak zvláštní chování samiček. U nich se totiž vyskytuje tzv. sexuální kanibalismus. „Paní kudlanka“ při páření sežere samečka, přičemž začíná od hlavy. Díky tomu získá cenné živiny na vývoj vajíček.

K požírání svého druha se ale uchyluje především tehdy, když nemá dostatek jiného zdroje potravy. „Živí se dravě různými sarančaty a dalším podobně velkým hmyzem,“ zmínil entomolog, na čem si kudlanky obvykle pochutnávají.

Míst, kde je v Česku člověk může potkat, není málo, ale nacházejí se především na jihu země. „Klasické lokality jsou stepi a skalní stepi na jižní Moravě (Pálava, Podyjí), ale také různé teplé stráně po celé Moravě a v Čechách. Pak třeba na Plachtě u Hradce Králové nebo Přerovské hůry u Přerova nad Labem. Lokalit je spousta,“ popsal Janšta.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Konec kauzy Čapí hnízdo - Státní zástupce zastavil stíhání Andreje Babiše

agfor ( 7. září 2019 15:46 )

Když za všechno může globální oteplování, může taky za bl bce ve vládě ?

spania ( 7. září 2019 12:15 )

Jééé,takový velký koník Taky bych ji chtěla potkat,bylo by to zajímavé.

wp3t ( 7. září 2019 11:09 )

A tohle je ještě houby strašení. Ve švédské pokrokové genderové multikulturní televizi proběhl zcela vážný diskuzní pořad, kde skupina vědců pro záchranu přírody doporučuje jíst (zatím jen) mrtvoly lidí. Nemusí se prý pak už chovat dobytek a masa bude dostatek.

wp2t ( 7. září 2019 11:03 )

A ještě by mě zajímalo jestli na to globální oteplování nemůže mít vliv působení masáže euromasmédií multikulturního genderismu na mladé lidi, kteří jsou přístupni zkusit cokoliv nového a tak ze čtyř procent odhadem je již teď tak deset a až doroste generace současného déčka, kde je masáž největší, bude i patnáct?

wp2t ( 7. září 2019 10:59 )

Globální oteplování je nové a velmi agresivní náboženství. Zajímalo by mě třeba o kolik stupňů bylo víc tady v Práglu při masovém duhovém průvodu a vyvěšení duhové vlajky na radnici.

Zobrazit celou diskusi
Další videa