Nejezte salát ze zahrady, radila armáda ČSSR po výbuchu Černobylu. Radiaci měřit zakázala

Autor: blv - 
5. července 2019
05:53

Čtvrt století se československá socialistická armáda připravovala na jaderný úder ze západu. Když došlo k černobylské tragédii a radioaktivita přišla z východu, zavládla bezradnost. „Byl jsem student oboru vojenská chemie. A dokonce učitelé, kteří vyučovali dozimetrii, nám říkali, že se nic neděje,“ vzpomíná pamětník. 

Dlouhé tři dny trvalo tehdejším československým médiím, než informovala o havárii v černobylské elektrárně z 26.4. 1986. Zprávy to byly velmi stručné a prakticky doslova převzaté z oficiálních sovětských prohlášení. Shrnout by se daly takto: došlo k nehodě na 4. bloku, je tam jistý únik radioaktivity, zahynuli dva lidé, v okolí žádná radioaktivita naměřena nebyla. Dnes víme, že všechno bylo úplně jinak. 

Kdo to mohl vědět?

Povědomí lidí v Československu o rozsahu tragédie bylo minimální. Ale někdo informace mít musel, nebo spíš měl mít - a to armáda. Ochrana před radiací v případě jaderného útoku byla jedním z úkolů chemického vojska, které u nás existovalo už od roku 1950.  V 80. letech navíc mělo na svou dobu tu nejvyspělejší techniku. Na události roku 1986 pro Blesk Zprávy zavzpomínal ředitel Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení plk. Stanislav Florus: „Byl jsem student oboru vojenská chemie. A dokonce učitelé, kteří vyučovali dozimetrii, nám říkali, že se nic neděje.“

Jenže ono se něco dělo. „Někteří kluci jezdili v rámci slováckého souboru do ukrajinského Kyjeva. A když si jen tak pro zajímavost chtěli vzít dozimetry, tak se potázali se zlou – na co chcete dozimetry, vždyť je všechno naprosto bezpečné. Ale nemůžu říct, nakolik to byla nařízená reakce ze strany velení, nebo nakolik se jednalo o vlastní aktivitu,“ popsal tehdejší situaci Florus.

Vojáci, stejně jako civilní obyvatelstvo, tak jen z náznaků zjišťovali, že na Ukrajině se něco stalo a že to nebude nic pěkného. „Já coby chemik pluku jsem hned, co byl ten průšvih oznámený v TV, bez rozkazu popadl dozimetr a změřil radiaci (negativní). Jinak si na nějaká opatření nevzpomínám,“ napsal v diskusi na FB Tomáš P., který byl tehdy v aktivní službě. A Florus jeho slova potvrzuje: „Tenkrát se nepostupovalo nijak. Pokud se pamatuji, tak jeden čas se zakazovala jíst zelenina pěstovaná na zahradách.“

31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany | Ministerstvo obrany ČR

Poslouchejte odborníky

Dneska se jaderným nebezpečím zabývá 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany. S následky černobylské katastrofy se jeho příslušníci setkávají stále. Z vrtulníků totiž pravidelně monitorují radioaktivitu na území Česka a zvýšené hodnoty naměřili především v Jeseníkách a na Šumavě. Radiace sice už je velmi nízká, pro člověka neškodná, ale stále dobře změřitelná.

O kvalitě našeho chemického vojska svědčí i fakt, že to byli právě „chemici“, koho polistopadové Československo v roce 1990 poslalo na první zahraniční misi - do operace Pouštní štít v Kuvajtu. V oblasti jsou dokonce dodnes a pomáhají s výcvikem iráckých specialistů.

Plukovník Florus ochraně před zbraněmi hromadného ničení věnoval celou svou profesní dráhu. Jeho doporučení pro případ, že by se snad někdy stala podobná tragédie jako v Černobylu, je překvapivě prosté: „Asi by záleželo na státních úřadech, jak by situaci vyhodnotily. Po pravdě řečeno, kdyby došlo k nějaké velké události, bylo by to hodně komplikované, musely by se mobilizovat veškeré dostupné síly. A domnívám se, že velkou úlohu by sehrálo samotné chování obyvatelstva. Jestli by naslouchalo odborníkům, nebo ne.“

 

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Další videa
Články odjinud