Vondráček v Lidicích zmínil pokusy rozeštvat lidi. Kremlík si na pietě klekl

„Jako každý jsem znal příběh vyhlazení Lidic, ale něco jiného je stát na tomto místě, a jedno jestli poprvé, podruhé, podesáté. Něco jiného je číst o lidických hrůzách a něco jiného, když jste tady, na místě, kde se hrůzy udály,“ uvedl Vondráček. Podle něj se Lidice staly symbolem pro celý svět. „I dnes existují pokusy rozeštvat lidi, rozdělit nás do různých soupeřících tlup, ale to se nesmí už nikdy opakovat,“ dodal Vondráček, který ve své řeči označil nacismus za zrůdný pokus o popření humanity.

Pietní akt začal ranní mší českobudějovického biskupa Vlastimila Kročila na základech kostela svatého Martina. Biskup připomněl lidického faráře Josefa Štemberku, od jehož narození letos uplynulo 150 let. Byl zastřelen spolu s lidickými muži. K jejich společnému hrobu byly při dnešním pietním aktu položeny desítky věnců různých delegací včetně státních, politických a dalších organizací.

Odpoledne je v Lidicích věnováno tradiční celostátní přehlídce dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice. Letos přijelo na 600 pěvců.

Vodička nepromluví ani v Lidicích, ani v Ležákách

Letos v zimě oznámil Památník Lidice, který je pořadatelem pietních aktů v Lidicích a v Ležákách, že předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička nepromluví na letošních pietních akcích ani v Lidicích, ani v Ležákách. Jako důvod památník uvedl Vodičkovo nevhodné vystupování a celkovou kontroverzi, které podle památníku neodpovídají důstojnosti a vážnosti pietních aktů v Lidicích a v Ležákách.

V Lidicích žilo za druhé světové války kolem 500 obyvatel, 10. června 1942 zastřelili nacisté 173 lidických mužů. Ženy a děti nejdříve strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy byly převezeny do koncentračních táborů.

Milada přežila Lidice i koncentrák: Ve štěstí jí nezabránily ani hrůzy války

Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem. Obec byla zcela srovnána se zemí. Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Osudný dopis

Nacisté Lidice vypálili jako odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Záminka byla nicotná. Stal se jí milostný dopis adresovaný jedné ze zaměstnankyň továrny, jisté Anně Marusczákové z Holous u Brandýska. V něm stálo: „Drahá Aničko! Promiň, že ti píši tak pozdě… Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak se už neuvidíme. Milan.“

Psaní se dostalo do rukou gestapa. Marusczáková, která skutečné jméno svého milence neznala, při výslechu mimo jiné zmínila, že dotyčný ji poprosil, aby v Lidicích rodině Horákových a Stříbrných vyřídila pozdrav od jejich synů, kteří sloužili u 311. bombardovací perutě v Anglii. Tím byl osud Lidic zpečetěn.