7°C
Každá hudba, která je repetitivní, může člověku časem lézt na vervy. Opakované poslouchání vánočních koled, a ještě velice brzo, ale může mít na lidskou psychiku skutečně devastující vliv. Koledy jsou totiž už dnes spojeny s pocity stresu z nakupování vánočních dárků a ztráty financí, takže když je člověk slyší příliš brzo, například počátkem listopadu, může se mu udělat úzko.
„To, co je na Vánocích toxické, je fakt, že od člověka je očekáváno, že bude svému okolí číst myšlenky a dá mu ten nejlepší dárek. Do toho často hraje muzika,“ popisuje profesor médií Peter Christenson z Lewis & Clark College, jakou asociaci si člověk s koledami vytvoří.
Z nedávného průzkumu Americké psychologické asociace vyplynulo, že 61 % Američanů zažívá během vánočních svátků stres. Ten se může projevit bolestmi hlavy, zvýšeným krevním tlakem, astmatem nebo artritidou. Zároveň zvýšená hladinu hormonu kortizolu může způsobit, že lidé ztloustnou.
Marketingoví odborníci nicméně ví, že vánoční muzika je v obchodech velice důležitá. Ze studie Washingtonské státní univerzity z roku 2003 vyplynulo, že když ji lidé při nakupování poslouchají, a ještě u toho čuchají aroma například jedle nebo skořice, utrácejí více peněz. „Kdyby vánoční koledy neměly žádný efekt, nikdo by je nahrál,“ potvrdil Christenson.
Podle doktora Erica Spangenberga dokonce záleží na tom, jaké koledy se hrají, protože každá ovlivňuje lidi jinak. „Pomalejší tempo hudby nakupující zpomaluje, takže v obchodě zůstanou déle a utratí více peněz,“ řekl serveru NBC News.
Personál obchodů trpí
Ještě více devastující efekt než na návštěvníky má ale vyhrávání vánočních koled na personál obchodů. „Je mi úplně jasné, že zaměstnanci z toho šílí a neustále si navzájem stěžují,“ říká Christenson. Pokud totiž člověk pracuje v rušivém prostředí, ruch musí vyfiltrovat jeho mozek. Aby se tak zaměstnanci obchodů obrazně „nezbláznili“, musí se více soustředit a jsou unavenější.
Existuje také tzv. psychologický efekt pouhého vystavení – jakmile slyšíme písničku, líbí se nám postupně čím dál více. V jeden moment ale začneme být přesyceni a začne nám vadit. „Často se děje, že se vánoční muzika stane tak otravnou, že ji lidé prostě přestanou vnímat. Je to jako slyšet posté slovo mléko,“ tvrdí profesor.
Původní význam je jiný
Podle křesťanských tradic by se koledy měly zpívat až na Štědrý den, kdy oslavujeme narození Ježíše Krista. Původně je totiž zpívali chudí koledníci, kteří obcházeli domovy lidí a prosili, zda jim někdo v rámci sváteční nálady nedá něco na zub.
Do období předtím, do Adventu (ne dříve) patří tradičně tzv. rotáty. To je označení pro zpěvy, které oslavují očekávání na velký den. Konají se i rorátní mše, které v Česku hojně propagoval například panovník Karel IV. Dnes již ale jejich tradice upadla a i vánoční koledy nabyly trochu jiný význam.
Jak vybrat vánoční stromek: Je lepší jedle, nebo smrk? Adam Balažovič/ BPŽ
