Vysokoškoláci chtějí šéfovat. Jsou manažeři z generace Y hrozbou?
Podle výzkumu Klubu mladých manažerů České manažerské asociace se ukázalo, že až 6 z 10 dotazovaných vysokoškoláků věří, že mají předpoklady k vedení týmu lidí. Pro pětinu dotazovaných byla pozice lídra navíc naprosto přirozená. Své zkušenosti nejčastěji získávají v rámci vedení školních projektů, volnočasových aktivit nebo vlastní iniciativou. Přesto však téměř dvě třetiny dotázaných uvedly, že považují své zkušenosti s vedením za nedostatečné.
Jedna z oblastí, kterou se Česká manažerská asociace (ČMA) v posledním roce intenzivně zabývala, je mladá generace a aspekty jejího fungování v rámci manažerského a firemního prostředí. „Na konci roku 2016 nechal Klub mladých manažerů ČMA zpracovat výzkum, který měl za cíl zjistit, jak vysokoškolští studenti vnímají své manažerské schopnosti, jaké mají představy o svém budoucím povolání a jak vnímají ideálního manažera a manažerské schopnosti jako takové,“ uvedla mluvčí asociace Veronika Žurovcová.
Výzkum byl proveden v listopadu 2016 a na strukturované dotazníky odpověděly téměř čtyři stovky především ekonomicky zaměřených vysokoškolských studentů. Výsledky ukázaly, že mají v oblasti vedení a manažerských pozic velké ambice. „Šest z deseti studentů věří, že má předpoklady k vedení týmu lidí. Vedení lidí baví celých 79 % studentů, pro jednu pětinu dotazovaných je pozice lídra naprosto přirozená,“ pokračovala Žurovcová.
Vlivná česká manažerka se do práce vrátila 5 týdnů po porodu:
Muži plní sebevědomí
Sebevědomější jsou v tomto ohledu muži. Zatímco 32 % z nich odpovědělo na otázku, zda mají vhodné předpoklady k výkonu manažerské práce, rozhodně ano, u žen uvedlo stejně přesvědčivou odpověď pouze 9 %. „Interpretace výzkumných dat přinesla potvrzení některých našich pracovních hypotéz, ale také nové náhledy na studentské manažerské zkušenosti. Mezi ty pozitivní patří poznatek, že drtivá většina studentů (84 %) považuje vedoucí/manažerskou roli za imanentní součást svých budoucích pracovních povinností,“ vyjádřil se k výzkum bývalý předseda Klubu mladých manažerů ČMA a vedoucí Katedry společenských věd ČVUT Václav Liška.
Zkušenosti s vedením lidí získávají studenti nejčastěji v rámci školních projektů (69 %), volnočasovými aktivitami (63 %) nebo vlastní iniciativou (53 %). Přesto však téměř dvě třetiny dotázaných uvedly, že považují své zkušenosti s vedením za nedostatečné. „Nejvíce studentům dle jejich odpovědí chybí reálná zkušenost a praxe (38 %). Za největší výzvu v oblasti vedení lidí považují schopnost koordinovat tým a umět motivovat a inspirovat ostatní,“ upřesnila Žurovcová.
Nejdůležitější vlastností manažera je podle odpovědí zodpovědnost
A jak by podle studentů měl vypadat dobrý manažer? Z části se jím narodí, ale z části musí své schopnosti nabýt učením. Podle studentů by úspěšný manažer měl být především zodpovědný, komunikativní, spolehlivý a schopný koordinovat práci. „Potěšilo mě zjištění, že nejdůležitější vlastností manažerů je podle respondentů zodpovědnost, což je klíčový předpoklad udržitelnosti našeho konání. Potvrzuje se tak, že námi poskytované vzdělání má hlubší smysl v komplexním formování individuálních osobností, čímž přispívá k pozitivnímu rozvoji společnosti jako celku,“ informoval děkan Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Josef Taušer.
Z dotazovaných studentů celých 76 % při studiu pracuje, z toho 22 % zcela v oboru, 45 % částečně v oboru. Téměř všichni studenti, kteří prodlužují studium, zároveň při studiu pracují (92 %). Co se týče představy o svém budoucím povolání, k její konkretizaci dochází u studentů především po 26. roku života. 84 % procent mladých lidí počítá s tím, že budou pracovat ve vystudovaném oboru, který vnímají jako perspektivní.
Výsledky výzkumu také prozrazují silně pozitivní naladění mladé generace. „Dvě třetiny dotázaných uvedly, že se cítí šťastně, jedna čtvrtina dotázaných dokonce velmi šťastně. Celých 89 % dotázaných vnímá aktuální ekonomickou situaci v ČR jako dobrou, čtvrtina studentů očekává v příštích šesti měsících ještě zlepšení a více než polovina počítá s tím, že ekonomické podmínky v ČR zůstanou v budoucnu minimálně stejné,“ doplnila Žurovcová.
Je takzvaná generace Y rizikem pro manažerskou oblast?
„Z výzkumů Ipsosu nám dlouhodobě vychází, že mladí lidé jsou nejoptimističtější ze všech skupin populace, věří si, co se týče nejen své budoucnosti, ale i společnosti. Výsledky výzkumu pro ČMA rovněž ukazují, že studenti VŠ ekonomických oborů si věří i v otázkách vedení lidí, v manažerské práci. A to je určitě pozitivní signál pro budoucnost, i když cesta bývá mnohdy dlouhá a trnitá,“ dodává ředitel výzkumu a komunikace agentury Ipsos Tomáš Macků, který je dlouholetým členem ČMA.
Výzkum nechala asociace zrealizovat hlavně proto, že podle její interní analýzy vyšla takzvaná generace Y jako největší riziko, co se manažerské oblasti týče. „Nevěděli jsme, co očekávat, ale výsledky nás uklidnily a věříme, že máme dobré a zodpovědné nástupce. Zajímavé nyní bude sledovat vývoj manažerských pozic, kdy se klasický management přeměňuje na revoluční Management 2.0, který nám ve spojitosti s Průmyslem 4.0 dává úplně jinou dimenzi budoucnosti,“ uzavřel výkonný ředitel České manažerské asociace Ivo Gajdoš.
Každej by chtěl šéfovat a nikdo makat.Komu by pak chtěli tedy šefovat?