Moc práce po čtyřicítce škodí, zjistili vědci. Zhorší se paměť a produktivita

Autor: ČTK, Mii - 
10. ledna 2017
09:30

Říká se, že práce člověka zušlechťuje. Jenže nový výzkum ukazuje, že pokud je jí příliš, platíme za to určitou cenu: výrazně klesne náš výkon. Slábne paměť, duševní činnost a schopnost uvažovat a to s sebou nese i nižší produktivitu práce. Po čtyřicítce to postihuje každého, kdo pracuje více než 25 hodin týdně. Vyplývá to ze studie, na které pracoval tým australských a japonských vědců a jejíž výsledky publikoval Institut aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu v Melbourne.

Australští a japonští vědci zkoumali schopnosti poznávání více než 6 500 Australanů ve věku nad čtyřicet let a srovnávali výsledky těchto testů s počtem hodin, který tito lidé za týden odpracovali. Z jejich analýzy vyplynulo, že existuje komplexní vztah mezi prací a inteligencí: jestliže účastníci výzkumu pracovali méně než 25 hodin týdně, pak zřejmě jejich práce vedla ke zvyšování duševní kapacity, ale jakmile pracovali více než 25 hodin týdně, nastala rychle opačná situace.

Moc práce je horší než nepracovat vůbec

„Práce zřejmě zpočátku mozkové buňky stimuluje. Na určitém stupni ale vstupuje do hry stres spojený s fyzickou a duševní prací a příznivý vliv práce začíná potírat. Příliš mnoho práce z hlediska kognitivních funkcí je horší, než když nepracujeme vůbec,“ citoval italský deník Corriere della Sera Colina McKenzieho z japonské Univerzity Keio. Vědci zatím analyzovali jen souvislost, která existuje mezi počtem týdně odpracovaných hodin a kognitivním výkonem, a nezjišťovali, jaká je příčina pozorovaných výsledků. Autoři studie však předložili dvě hypotézy: je to stres a nedostatek spánku. Tito činitelé mohou hluboce ovlivňovat strukturu a kapacitu našeho mozku.

Ideální jsou tři dny práce týdně

U osob mladších čtyřiceti let jsou jsou účinky méně zjevné. „Usuzuji, že schopnost obnovy mozku u mladších osob je různá,“ uvádí McKenzie. „Mladí lidé bývají odolnější proti účinkům dlouhých pracovních směn,“ dodává. Lidé starší čtyřiceti let jsou v takové fázi života, kdy se často musejí starat o malé děti nebo o staré rodiče. To jim dodává sociální roli zásadního významu a účinky intenzivní práce na jejich mozek jsou komplexnější.

Výsledky studie tedy naznačují, že pracujeme-li více a déle, nezvyšuje to naši produktivitu. Právě naopak: tři dny práce do týdne (25 hodin), čili částečný pracovní úvazek, se zdá být produktivnější volbou pro ty, kdo překročili čtyřicítku. To je v době stále se zvyšujícího důchodového věku důležitá informace.

Zatímco v Itálii to zní jako kacířství, pro Švédy to je spíše potvrzením nového trendu: různé podniky a instituce této skandinávské země experimentují se zavedením šestihodinové pracovní směny jako standardu. Vyšší produktivita práce zaměstnanců by mohla ospravedlňovat zachování stejné mzdy za situace, kdy se pracuje týdně o deset hodin méně. Dosavadní výsledky tuto hypotézu zřejmě potvrzují.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

1912 ( 11. ledna 2017 06:31 )

Zde se píší samé hovadiny a zločinci Us a jich válečné kolony se přemístují přes EU k hranicím Ruska !!

zednik ( 10. ledna 2017 12:54 )

Češi tenhle výzkum ale lehce vyvrátí. Budou pracovat do 70 let a min. 40 hodin týdně

TrojanSlovakia ( 10. ledna 2017 10:22 )

 však to v tých médiách aj vidno - hlavne pamäť. Zeman má potom pravdu o novinároch. 😀

lalia ( 10. ledna 2017 10:17 )

Co takoví vědci?Všichni vědečtí pracovníci pracují 12 h denně i o víkendu doma ,nosí si práci domů.Jak jsou placeni?Velmi mizerně!

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud