Vojáci ne, tvrdé sankce ano. Čím Biden vyhrožuje Putinovi kvůli Ukrajině?

„Představa, že by se Spojené státy uchýlily jednostranně k použití síly, aby odpověděly na ruskou invazi na Ukrajinu, není v tuto chvíli na stole,“ prohlásil ve středu Biden. Takovou povinnost, morální i smluvní, mají USA vůči spojencům z NATO, ne však vůči Ukrajině.

„Rozhodně, pokud by to Putin udělal, by naši spojenci z východního křídla žádali o další síly a kapacity či aby se konala další vojenská cvičení,“ konstatovalo už v pondělí podle Guardianu americké ministerstvo zahraničí. Nešlo by však o přímý přesun amerických vojsk na Ukrajinu – jen například do pobaltských států či Polska, tedy na východní hranici NATO.

„Poskytli bychom Ukrajincům ještě víc obranného materiálu, než dosud poskytujeme,“ dodal Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. „Také prezidentu Putinovi řekl, že je další možnost: Deeskalace a diplomacie,“ tlumočil Sullivan obsah úterního telefonátu obou vůdců.

Biden odrazoval Putina od útoku na Ukrajinu. Ruský prezident má požadavky směrem k NATO

Ministr zahraničí Anthony Blinken už před videohovorem prezidentů avizoval, že by šlo hlavně o „hospodářské kroky s výrazným dopadem, jakých jsme se v minulosti zdrželi“.

„Ke šroubování ekonomického tlaku na Moskvu je spousta prostoru, pokud by se pro to Bidenova vláda rozhodla,“ uvedl pro Guardian Edward Fishman z think tanku Atlantic Council. „Současné sankce na Rusko jsou jen lehké; pokud sankce na Írán označíme za desátý stupeň z deseti, ty na Rusko jsou dnes asi tak druhý, třetí,“ dodal s tím, že například plně blokující sankce se netýkají žádné z velkých státních firem Ruska.

Trh dluhopisů

V dubnu Washington zakázal americkým institucím pořizovat nově vydané ruské státní dluhopisy, tedy vlastně Kremlu půjčovat peníze – což mělo zanedbatelný efekt. Washington tu může jít dál, například sankcionovat i sekundární trh dluhopisů, kde se vládní dluhopisy přeprodávají a míchají do balíčků s dalšími.

Plynovod Nord Stream 2

Nové potrubí z Ruska do Německa, proti němuž USA dlouhodobě protestují, už je dokončené a provozuschopné, ale německý energetický regulátor ho ještě neschválil. Členové nové trojkoalice, jež se právě v Berlíně ujala vlády, vůči tomuto projektu vyjadřovali skepsi. Pokud by snad Rusko vpadlo na Ukrajinu, je dost možné, že plynovod krachne.

Sankce na korporace a banky

„Bidenova vláda může uvalit těžké sankce na velké ruské banky, energetické společnosti, zbrojařské firmy… Nebo široké zákazy investic a poskytování služeb konvenčním ropným projektům,“ dává příklady Fishman. Třeba se nabízí finanční obři VTB a Gazprombank.

Oligarchové a jejich rodiny

Americké ministerstvo financí se poslední dobou zdráhalo cílit na ruské oligarchy – opatření proti Olegu Děripaskovi a jeho hliníkovému gigantu Rusal naštvala vládu Irska, kde také působí. V případě invaze by zřejmě americký kongres přidal na černou listinu další Putinovi nakloněné oligarchy, případně i rodinné příslušníky figur z prezidentových kruhů.

Bankovní systém

Největším klackem v Bidenově arzenálu je hrozba, že bude Rusko vyloučeno z globálního systému elektronických plateb Swift. Takový krok takřka vyřadil Írán (kvůli jadernému programu) z mezinárodního obchodu, i z Ruska by prakticky udělal vyvrhele.

Rusko chce zaútočit na Ukrajinu, tvrdí američtí agenti. Biden si bude s Putinem volat

Spojené státy plus několik spojenců z NATO budou s Ruskem v příštích dnech dále vyjednávat. Zatímco Severoatlantická aliance se obává vpádu na Ukrajinu v rámci podpory povstaleckých regionů na východě, Vladimir Putin se děsí, že by Ukrajina mohla do NATO vstoupit nebo s ní uzavřít takové spojenectví, které by v důsledku dostalo americké či jiné západní vojáky k ruským hranicím.