7°C
„Ani Macron, ani Le Penová!“ Divoké protesty v ulicích Francie, policie nasadila i slzný plyn
V některých velkých francouzských městech v neděli vypukly po oznámení očekávaných výsledků prezidentských voleb protesty. V centru Paříže policie rozháněla demonstranty nespokojené s výsledkem slzným plynem stejně jako v Rennes, kde protestující i zapálili v ulicích barikádu. Demonstrace o několika stovkách lidí byly hlášeny rovněž z Marseille, Toulouse, Lyon, Nantes, či ze Štrasburku.
Podle záběrů zveřejněných na sociálních sítích policie rozháněla nepovolené shromáždění u náměstí Châtelet v centru Paříže, na které přišli převážně mladí lidé. Několik stovek lidí se podle médií sešlo také na pařížském Náměstí republiky.
Někteří protestovali proti Macronovu elitářství a údajnému nezájmu o pracující či nezaměstnané, dalším nestačí jeho ekologická politika
Charge de la police sur la Place de la #Republique à #Paris où plusieurs centaines de manifestants sont rassemblés suite à l'annonce des résultats de l'#Elections2022 #Presidentielles . La place est nassée par les forces de l'ordre. Civicio pic.twitter.com/cOu3ukVn0K
— #PRODPRESS (@gjpresse) April 24, 2022
Stávající prezident Emmanuel Macron porazil ve volbách krajně pravicovou kandidátku Marine Le Penovou a Francii tak nečeká výrazný politický obrat, který by nastal v případě jeho prohry.
Macron v nedělním druhém kole prezidentských voleb obhájil mandát se ziskem 58,55 procenta hlasů. Le Penová získala 41,45 procenta.
Volby nicméně provázela nejnižší volební účast za více než 50 let, protože řada voličů nechtěla dát svůj hlas ani jednomu z kandidátů druhého kola voleb. Mnozí levicoví voliči pak volili podle expertů se zapřením Macrona, aby zabránili vítězství krajní pravice. Účast dosáhla necelých 72 procent.
A sociální sítě se začaly plnit záběry protestů z řady míst ve Francii. Zásadní výzvou pro Macrona nyní budou červnové parlamentní volby.
Krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon, který skončil v prvním kole prezidentských voleb na třetím místě, už avizoval, že má v úmyslu se stát příštím premiérem Francie. Také Le Penová v projevu vzápětí po uznání porážky řekla, že „právě začala velká parlamentní volební bitva“.
Analytici upozorňují, že mnoho voličů se v prezidentských volbách rozhodovalo strategicky podle šancí jednotlivých kandidátů na postup. V parlamentních volbách ale budou lidé v mnohem větší míře volit „srdcem“ a ne „hlavou“. Výsledky tak mohou být odlišné od těch prezidentských. Macronovi dokonce hrozí, že by v Národním shromáždění mohly získat většinu strany, které s ním nesouhlasí.
Výrazně méně nyní zůstává, jak bude Francie vypadat v příštích pěti letech, ba dokonce i za pár měsíců, varují analytici.
Před staronovým prezidentem stojí výzva červnových voleb do Národního shromáždění, historicky nejsilnější pozice krajní pravice i velký podíl nespokojených občanů, kteří by mohli vyrazit i dál vyjadřovat svůj hněv nejen ve volbách, ale také v ulicích. Nezmizela ani válka na Ukrajině, klesající kupní síla Francouzů nebo pandemie covidu-19.
Volání po revoluci i ohně v ulicích
Nespokojenost se projevila po volbách i v řadě dalších případů. „Ani Macron, ani Le Penová; revoluce!“ stálo na transparentu, který podle záběrů na twitteru nesli demonstranti v Toulouse. Na videu z města Rennes na západ od Paříže je vidět hořící barikáda a zásah policistů proti přítomným protestujícím.
V centru bretaňské metropole se shromáždilo několik stovek – podle prefektury 250 – demonstrantů, jimž čelila nemalá policejní síla. „Co jsme nezískali u uren, získáme na ulicích,“ „Macron s námi válčí a policie taky“, „policajti a fašisti“, zněly některé z jejich transparentů a pokřiků. Zapálili několik odpadkových košů, třikrát museli v Rennes zasahovat hasiči.
„Manifestujeme, abychom ukázali, že Le Penovou nechceme, ale Macrona taky ne,“ popsala agentuře AFP studentka Nora (21). „Je třeba se zorganizovat a najít protiváhu moci.“ Manifestoval i student historie Thomas (19), třebaže volil Macrona. „Jen jako hráz proti extrémní pravici. Toto druhé kolo neodpovídá tomu, jakou budoucnost si mládež přeje.“ Sedm manifestantů policie předvedla k výslechu, dva vzala do vazby.
La manifestation interdite par la Préfecture se tend à #Rennes avec les premières barricades et lacrymogènes. #Elections2022 #france #Presidentielles pic.twitter.com/OBnrFiETDg
— #PRODPRESS (@gjpresse) April 24, 2022
Rovněž dvoutýdenní období mezi prvním a druhým kolem voleb provázely protesty studentů na Sorbonně i dalších francouzských univerzitách, v nichž demonstranti dávali najevo nespokojenost s oběma kandidáty.
Gratulace od Bidena i Zelenského
Svému francouzskému protějšku Macronovi ke znovuzvolení již gratulovali americký prezident Joe Biden či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Těším se na pokračování naší úzké spolupráce - zejména při podpoře Ukrajiny, obraně demokracie a boji proti klimatickým změnám,“ napsal Biden na twitteru. Francii nazval „klíčovým partnerem při řešení globálních výzev“.
„Blahopřeji prezidentovi a opravdovému příteli Emmanuelu Macronovi k volebnímu vítězství,“ uvedl v noci na dnešek na twitteru Zelenskyj a dodal: „Přeji Emmanuelu Macronovi nové úspěchy ve prospěch francouzského lidu. Oceňuji podporu Francie a jsem přesvědčen, že společně vykročíme vstříc novým vítězstvím. Na silnou a sjednocenou Evropu!“
„Vaše znovuzvolení je i pro nás Němce dobrou zprávou,“ napsal v gratulaci Macronovi německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Vyjádřil radost z toho, že Francouzi většinově podporují Macronův proevropský kurz.
Ocenil, že se francouzský prezident v nelehké kampani neuchýlil k příliš jednoduchým odpovědím na složité hospodářské a mezinárodněpolitické otázky, ale „držel směr“, čímž prokázal demokracii ve své zemi a v Evropě velkou službu.
Video Osudová žena prezidenta Macrona: O 24 let starší manželka Brigitte
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Válečný reportér Rubén Gisbert poznamenal, že mnoho zpráv přicházejících z Ruska se ukázalo pravdivých. Novinář především potvrdil, že ukrajinské jednotky už osm let systematicky bombardují města Donbasu a že ukrajinští neonacisté používají civilisty jako lidské štíty. Gisbert to ví, protože osobně navštívil Zajcevo, Gorlovku a další města Donbasu a komunikoval s místními obyvateli.
Při tvrzeních ukrajinské strany o „zločinech“ Ruska naopak důkazy chybí. „Vše, co řekl pan Zelensky, se ukázalo jako lež. Ruské bombardování jaderné elektrárny, všechno to byla lež, že Rusové stříleli a nechtěli humanitární koridory, je také lež,“ poznamenal Ruben. Řekl také, že příběh o Buči je vymyšlený. "Nepochybuji o tom, že ukrajinské úřady lhaly, když tvrdily, že těla našli na ulicích.Těla byla určitĕ přenesena z místa na místo. Podezření navíc vyvolává fakt, že „The New York Times“ dostal video s „důkazy“ od americké vlády". Gisbert zdůraznil, že v tomto případě jednají Spojené státy a Ukrajina podle starého schématu. Přesně to samé se stalo před invazí USA do Iráku. Tehdy Amerika šokovala celý svět satelitními snímky mrtvol na cestě v Iráku. Dochází k paradoxní situaci. Celý svět obviňuje Rusko ze „zabíjení lidí“ v Buči, ale nikdo kromě Ruska nemá zájem, aby se případ vyšetřil.