Volby prezidenta ve Francii: Zkrotlá Le Penová budí obavy v EU i NATO, Macron má problém?

„Zužující se průzkumy znamenají, že se všechny oči v Evropě i Washingtonu budou upírat na zvraty kampaně v následujících dnech, spojenci budou vážit, zda Paříž zůstane spolehlivým partnerem ve válce proti Putinovým silám na Ukrajině,“ komentuje evropský portál Politico.

V minulosti Le Penová hlásala přání stáhnout francouzské síly, tedy jedinou jadernou velmoc EU, z integrovaného velení NATO. To už kvůli diplomatickým neshodám udělal roku 1966 prezident Charles de Gaulle, plně Francii do aliance zase zapojil až Nicolas Sarkozy roku 2009.

„To abychom nebyli zatahováni do konfliktů, které nejsou naše,“ vysvětlovala Le Penová. „Obrana naší vlasti a našich životních zájmů se nemůže delegovat, nemůže se svěřit nikomu jinému než národní armádě,“ pronesla začátkem února. V nové „studené válce“ musí mít Francie „silný a nezávislý hlas“ a využívat své stálé místo v Radě bezpečnosti OSN. „Toto diplomatické privilegium nebudeme sdílet s NIKÝM!“ křičela v kampani.

O pár týdnů později tato stanoviska znepokojují stále víc. Le Penová sice odsoudila ruský vpád na Ukrajinu, leč své dlouhodobě přátelské postoje k prezidentu Vladimiru Putinovi jen tak nesmaže, stejně jako dluh své strany Národní shromáždění (RN), která si půjčila 9 milionů eur ruské banky. A dvě třetiny Francouzů podle průzkumu IFOP věří, že by země v NATO měla zůstat.

Stejně tak by její vítězství nejspíš narušilo Evropskou unii. RN už neprosazuje odchod Francie z EU, potažmo schengenského prostoru a eurozóny; euroskeptické postoje ovšem zcela neopustila. Prezentovala třeba záměry snížit francouzský příspěvek do unijního rozpočtu či posilovat vztahy s Maďarskem a Polskem, kde vládnou obdobně smýšlející politici. A i Schengen by chtěla reformovat, mj. obnovit kontroly na hranicích mezi členskými zeměmi jak pro lidi (unijní občané by měli mít jednoduchou proceduru), tak pro zboží, to prý v rámci boje s podvody.

Prezidentské volby ve Francii: Za Putina to víc schytává Macron než z Ruska financovaná Le Penová

Její otec Jean-Marie Le Pen vedl dlouhé roky Národní frontu (FN) na extrémní pravici, když ale roku 2011 předal stranu dceři, začala z ní dělat normálnější politickou sílu (také ji později přejmenovala na RN). Otce dokonce poté vyloučila, když prohlašoval, že plynové komory za holokaustu byly jen „epizodkou historie“.

V dřívějších volbách se stavěla proti muslimským migrantům, byť ne tak drsně jako otec; ale i přistěhovalectví a bezpečnost už nyní tolik nezdůrazňuje. Aktuálně se Le Penová zaměřila na inflaci a zdražování. Jde například vstříc protestnímu hnutí žlutých vest, když navrhuje výrazně snížit daň z pohonných hmot.

Socialistická Francie míří na krajní pravici? Macron čelí veteránce i „intelektuálnímu Trumpovi“

Většina mainstreamových kandidátů podle očekávání po své prohře v prvním kole ihned podpořila Emmanuela Macrona, voliči Erika Zemmoura na krajní pravici zase Le Penovou. Otazníkem zůstávají hlavně stoupenci krajní levice, jejíž vůdce Jean-Luc Mélenchon nyní skončil třetí se 7,6 milionu hlasů; za Le Penovou tak byl jen o půldruhého procentního bodu a daleko, daleko za sebou nechal zelené, komunisty i socialisty.

„Musíme volit mezi dvěma zly, jež jsou pro nás strašná, ale která nemají stejnou povahu,“ pronesl Mélenchon po uznání porážky. „Nesmíme dát jediný hlas Marine Le Penové,“ dodal, zatímco Macrona nezmínil.

Zhruba polovina jeho voličů ke druhému kolu přijít nehodlá, ze zbytku o něco větší část míní podpořit centristického prezidenta – ale i pro pravicovou populistku se dost hlasů na levém kraji spektra najde.

„Debata 20. dubna bude zřejmě rozhodujícím střetnutím, kde se Le Penová bude snažit prezentovat uhlazenější obraz než svůj vratký výkon před pěti lety,“ připomíná Politico. Tehdy Macron Le Penovou zdrtil v televizním duelu a pak i u uren, a to poměrem 66:34. Nyní se očekává jen těsná výhra Macrona.