Český expert o občanské válce v Etiopii: Kdo a proč bojuje v konfliktu s tisíci mrtvých?

„Situace je samozřejmě napjatá, ale na většině území Etiopie je klid, spíše houstne atmosféra, neklid z cizího vměšování se do konfliktu,“ uvedl Záhořík na úvod. V Etiopii, konkrétně pak v regionu Tigraj, se bojuje od loňského listopadu, stojí proti sobě na jedné straně premiér Abiy Ahmed a jeho podpůrci a na druhé Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF).

Kdo a proč bojuje v Etiopii

„TPLF přišla roku 2018 o reálnou moc, když se stal premiérem Abiy Ahmed, první oromský předseda vlády v dějinách země. TPLF se stáhla do regionu Tigraj a uskutečnila řadu sabotážních akcí, z níž tou poslední bylo přepadení vojenské základy etiopské armády na severu země,“ objasnil pro Blesk Zprávy český odborník. Premiér Abiy Ahmed v roce 2019 obdržel Nobelovu cenu míru za snahu dosáhnout smíření a hlavně vyřešení pohraničního konfliktu s Eritreou.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Na provokace TPLF, zvláště pak Záhoříkem zmiňované přepadení vojenské základy etiopské armády, však Abiy Ahmed reagoval silou. „Co mělo být rychlou akcí, se zvrhlo do možná nejnebezpečnějšího konfliktu současného světa,“ komentoval. Vysvětlil rovněž, o co jednotlivým stranám jde.

„TPLF hlásá, že jí nejde o návrat k moci, ale o autonomii Tigraje a zajištění humanitární pomoci, premiér chce zjednat pořádek a pokračovat v reformách. Obě dvě strany ale ztratily kredit z důvodů neskutečného násilí na civilistech v regionech Tigraj a Amhara,“ uvedl Záhořík. A co se počtu obětí týče, jejich výše se liší v závislosti na zdroji. Na webu Tghat je pravidelně aktualizován jmenný seznam obětí, ten v současnosti čítá 3136 mrtvých včetně malých dětí.

Občanská válka v Etiopii: Záběry z konfliktu postižených regionů Tigraj a Amhara. | Reuters

Probíhající konflikt pramení z dlouhodobějšího napětí. „Tigrajci vládli v zemi od roku 1991, pak po 27 letech přišli o moc, naopak Amharové čekají na návrat k velikosti a slávě etiopského impéria od roku 1974, kdy padl císař Haile Selassie. Oromové se zase dočkali poprvé v historii svého premiéra, ale ten jejich naděje zklamal,“ řekl expert. Tigrajci, Amharové a Oromové jsou etnické skupiny žijící v Etiopii. Oromové jsou sice nejpočetnější skupinou, Tigrajci byli dlouhodobě velmi aktivní a drželi dříve důležité pozice ve vládě.

Postava premiéra Abiye Ahmeda 

Premiér Abiy Ahmed razil tzv. občanský princip, tedy, aby se obyvatelé v první řadě považovali za Etiopany a příslušnost ke svému etniku vnímali až na druhém místě. „Řada Oromů tak jde právě proti Abiymu, který se dnes opírá především o amharské nacionalisty. Jde také o souboj mezi zastánci takzvaného etnického federalismu, který dle mého soudu od roku 1991 projevil svoji nefunkčnost a je vlastně jednou z příčin této války, a vládnutí založeném na principu občanství, o což se Abiy snažil v první fázi své vlády,“ prohlásil Záhořík.

„Lukašenko je Putinovým nástrojem.“ Polský novinář pro Blesk promluvil o migrantech na hranicích

Premiér  Abiy Ahmed se podle dostupných zpráv objevil na frontě. „Ano, Abiy Ahmed se přidal k vojsku v terénu, stejně tak slavný běžec Haile Gebreselassie prohlásil, že půjde bojovat, a údajně tak vzrostl zájem rekrutů o vstup do armády,“ potvrdil pro Blesk Zprávy expert.

Druhý týden v prosinci ministerský předseda zase frontu opustil. Záhořík zdůraznil, že detailní přehled o tom, kde přesně konflikt probíhá, není znám. „Protože se tam nedostane nikdo z řad cizinců. Dnes probíhá konflikt především v regionech Amhara (a to hlavně v oblasti Wollo) a Afar, částečně také v Tigraji,“ upřesnil.

Afrikanista: Etiopie je v těžké krizi

OSN a Spojené státy opakovaně vyzývají alespoň k dočasnému klidu zbraní, podle Záhoříka však v Etiopii panují dost „viditelné proticizinecké nálady“. „Lidé se pod vlivem vládních médií domnívají, že Západ podporuje TPLF, kterou mezitím Abiy zařadil na seznam teroristických organizací,“ podotkl pro Blesk Zprávy český afrikanista.

„Myslím, že šance USA a OSN na sjednání příměří nejsou velké. Spíše by mohlo jít o jinou konstelaci, například snahy někdejšího nigerijského prezidenta Oleseguna Obasanja, nebo jiných aktérů, např. Spojených arabských emirátů, Turecka, a jiných, které mají v Etiopii značné investice,“ domnívá se Záhořík.

Nobelovu cenu získal premiér, který ukončil válku. Aktivistka Greta (16) „ostrouhala“

„Ale v této chvíli je nesmírně těžké cokoliv předvídat,“ zmínil český expert a rovněž souhlasil s nedávným prohlášením vyslance USA pro Africký roh Jeremyho Feltmana, ten se nechal slyšet, že občanská válka v Etiopii nemá vojenské řešení. „Myslím, že obě strany jsou vojensky a psychicky vyčerpány a že nakonec převáží ekonomické důvody. Etiopie zažívá hlubokou ekonomickou krizi, a jakékoliv prodlužování konfliktu neprospívá jak Addis Abebě, tak Tigraji,“ uvedl pro Blesk Zprávy Záhořík.

Hlavně v západním tisku se ozývají hlasy, že by Etiopie mohla dopadnout jako Rwanda, kde v roce 1994 došlo k masovému vyvražďování etnické skupiny Tutsiů. „Dochází k útokům na tigrajské civilisty, jsou zavíráni, čelí útokům a šikaně, je jim zabírán majetek, toho jsem byl svědkem třeba v Addis Abebě. Zda to dojde až k rwandskému scénáři, si netroufám předvídat, doufejme, že ne, ale signály tu samozřejmě jsou,“ zakončil Zahořík.

Češi v Etiopii

Velvyslanec Mikeš pro Blesk Zprávy komentoval situaci Čechů v Etiopii, v prosinci bylo v zemi 20 lidí. „11 jich je na velvyslanectví. Jsou to zaměstnanci a jejich rodiny, já sám tu mám manželku a děti,“ vypověděl před Vánoci Mikeš. Co se týče zbytku krajanů, velvyslanectví v Addis Abebě následně ví o dalších zhruba 10 lidech.

„Přesný počet Čechů žijící v Etiopii neznáme, někteří jsou plně integrovaní, ani se nám nehlásí. Žijí tady už třeba 30 let,“ vysvětlil velvyslanec. Dodal, že z regionu Tigraj, kde se odehrávala většina bojů, nemají zprávy, že by zde žili Češi. To v regionu Amhara, který byl rovněž zasažen občanskou válku, už několik krajanů žije. „Amhara je veliká, konflikt je nezasáhl. Většina krajanů sídlí v regionu Sidama nebo v Jižním regionu,“ uvedl.

Velvyslanec se zmínil i o tom, že v několika předchozích týdnech zhruba 70 Čechů odcestovalo z Etiopie. „Jednalo se o průběžný odjezd klasickými komerčními lety. Blíží se konec roku, lidem končí kontrakty, dojíždějí i rozvojové projekty,“ prohlásil pro Blesk Zprávy. Doplnil však, že některé odjezdy nepřímo podmínil i probíhající konflikt. „Víme, že několik lidí odjelo, protože jim pojišťovny buď úplně zrušily, nebo zdražily pojištění,“ zakončil Mikeš.

Příměří?

Povstalci ze severoetiopského státu Tigraj tvrdí, že se stáhli z Amharska a Afarska, dvou států na severu země. S odvoláním na mluvčího tigrajských sil o tom ve středu 20. prosince informovala agentura Reuters. Podle ní je to krok směrem k možnému příměří mezi tigrajskými silami a centrální vládou, proti níž povstalci bojují už 13 měsíců.

„Právě jsme dokončili stažení našich sil z obou regionů - Amharska a Afarska,“ oznámil Getaču Reda, mluvčí Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF). „Doufáme, že když se stáhneme, tak mezinárodní společenství udělá něco se situací v Tigraji, protože už se nebude moci vymlouvat na to, že naše jednotky napadají Amharsko a Afarsko,“ sdělil Reda už dříve.