„Lukašenko je Putinovým nástrojem.“ Polský novinář pro Blesk promluvil o migrantech na hranicích

Informace o dění v pohraničí, kde nadále platí výjimečný stav, poskytují oficiální vládní kanály. Novináři ani například profesionální humanitární organizace do oblastí nemají přístup, to se podle Grzywaczewského změní se začátkem prosince. Polský novinář zmínil návrh novely zákona o výjimečném stavu.

„Od prosince by do oblastí ve výjimečném stavu měl být umožněn přístup, samozřejmě v omezeném počtu,“ uvedl žurnalista s tím, že to jsou zprávy, které Poláci o chystané změně mají. „Nutná bude akreditace, bude tam zřejmě zbudované nějaké novinářské centrum. Volný pohyb po oblasti pravděpodobně nebude možný,“ dodal Grzywaczewski.

„Osobně oficiálním informacím věřím, Polsko nemá důvod lhát,“ komentoval polský novinář zdroje zpráv z pohraničí. „Není nic zvláštního, že data zprostředkovává pohraniční stráž, i kdyby tam byli novináři, nemohli by pokrýt vše,“ domnívá se Polák.

Na hranicích mezi Polskem a Běloruskem zemřelo batole (†1): Zoufalá rodina živořila měsíc v lese

Poláci podporují uzavření hranic

Situace dopadá na všechny Poláky. „Oficiální průzkumy veřejného mínění nemáme, ale podle mého osobního názoru většina lidí podporuje rozhodnutí nechat uzavřené hranice. To samozřejmě neznamená, že vždy budou podporovat každé rozhodnutí polské vlády, ale lidé rozumí tomu, že tohle není žádná migrační krize, ale forma hybridní války,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy. „Rozumí, že ti lidé na hranicích sem byli přivezeni režimy v Moskvě a Minsku a že Polsko čelí útoku. Myslím, že tohle je obecný postoj našich lidí,“ uvedl Grzywaczewski. Doplnil, že kritičtější postoj vůči polské vládě zaujímají například domácí influenceři, případně aktivisté.

Tisíce pokusů dostat se do Polska

„Pohraničníci denně vystaví kolem 30 výzev k deportaci,“ Grzywaczewski pro Blesk Zprávy uvedl, že jen malá skupina migrantů je okamžitě vrácena na běloruskou stranu, většina z nich skončí jako žadatelé o azyl v uprchlických centrech, kde budou čekat, dokud úřady neposoudí jejich požadavek. Nicméně od srpna pohraniční stráž zaznamenala několik desítek tisíc pokusů o nelegální přechod hranic. Od počátku roku bylo registrováno téměř 34 tisíc pokusů o nelegální vstup, k 5500 došlo v listopadu. Aktuální počty zveřejňuje polská pohraniční stráž, data jsou pravidelně aktualizována na jejich Twitteru.

Situace na polsko-běloruské hranici (15.11.2021) | ČTK/AP/Leonid Shcheglov

„Tak například v noci na pátek došlo k 255 nelegálním pokusům překročit hranice a bylo vystaveno 45 příkazů k deportaci,“ citoval Grzywaczewski údaje pohraničníků. Zadržení byli součástí dvou větších skupin, které si vstup na polské území snažily vynutit násilně, migranti na polské strážníky házeli kameny, došlo k použití slzného plynu. „Samozřejmě nevíme, kolika migrantům se skutečně povedlo dostat do Polska, mnoho z nich nebylo chyceno,“ řekl novinář pro Blesk Zprávy.

Grzywaczewski zmínil rozhovor s jedním z pohraničníků, který si přál zůstat v anonymitě. „Řekl mi, že zadržet se podaří zhruba polovinu, možná méně, migrantů, co hranice překročí,“ uvedl. „A tohle mi řekl v srpnu. Za tu dobu se to, myslím, změnilo. Je tam více strážníků, na druhou stranu je tam i více migrantů a více pokusů dostat se přes hranice,“ podotkl Grzywaczewski.

Pašeráci se snaží na migrantech vydělat

„Jsme si také vědomi toho, že v Polsku působí pašeráci lidí, bývají to lidé žijící v Německu či Švédsku původem z Blízkého východu,“ řekl Blesk Zprávám. „Říkáme jim pašeráci, protože je to to, co dělají. Nedělají to z dobroty srdce, protože s migranty soucítí. Je to mafie, využívají situaci, aby získali peníze,“ popsal Grzywaczewski.

„Tohle není jen Lukašenkova hybridní válka, Bělorusko teď není nezávislý stát, můžu říct, že je to loutkový stát,“ loutkářem je v této situace podle polského novináře jednoznačně ruský prezident Vladimir Putin. Grzywaczewski připomněl, že Putin a Lukašenko na počátku listopadu podepsali dohodu o integraci. „Takže je nemožné, aby tuto operaci vedl samotný Lukašenko,“ objasnil pro Blesk Zprávy.

„Operaci vede prezident Putin“

Plán probíhající hybridní války byl podle něj připraven v Kremlu. „Operaci vede prezident Putin,“ zdůraznil Grzywaczewski. „Pan Lukašenko, nebudu mu říkat prezident, protože není prezident, volby prohrál, je jen Putinovým nástrojem,“ prohlásil novinář. „Lukašenkův politický záměr je jasný, chce se pomstít Polsku a Litvě,“ Grzywaczewski vysvětlil, že tyto dvě země byly a jsou největšími podporovateli běloruského boje za demokracii.

Polští vojáci napadli fotoreportéry u hranic s Běloruskem: Byl mezi nimi i Čech Martin Divíšek

„Polsko a Litva jsou největší zastánci nejen disidentů, ale celého běloruského národa, protože disident a opozice bývají malé skupiny, ale v tomhle případě za demokracii a proti diktátorovi bojuje celá země,“ uvedl novinář. „Lukašenko se také snaží dosáhnout mezinárodního uznání legitimity výhry u voleb,“ mezinárodní společenství považuje prezidentské volby v Bělorusku v roce 2020 za zmanipulované a Lukašenkovo domnělé vítězství nepřijímá, naopak se staví na stranu lídryně opozice Svjatlany Cichanouské.

Merkelová nahrála propagandě

To je důvod, proč je Grzywaczewski zklamaný z telefonátu mezi Lukašenkem a německou kancléřkou Merkelovou. „Jistě, nikdy ho neoslovila pane prezidente, ale už to, že mu zavolala, naznačuje, že s ním jedná jako rovný s rovným, jako hlava jednoho státu s hlavou druhého. Lukašenko je diktátor, hlavou státu by měla být Cichanouská. Ona je lídr. Tento telefonát tak změnil postoje,“ prohlásil novinář.

Poznamenal, že běloruská propaganda se toho okamžitě chytila. „Píší, že lídryně Evropy, nejmocnější žena a politička v Evropě přijímá Lukašenka. Tohle byl jeho záměr, být uznán na mezinárodním poli. Toho samozřejmě nedosáhl, ale jsou tu náznaky, že se s ním jedná jako s lídrem Běloruska,“ objasnil pro Blesk Zprávy.

Většina migrantů se přesunula do speciálního střediska nedaleko hranic. | Reuters

„Co se týče Putina, jeho cílem je vyvolat chaos. To je taktika, kterou Rusko používá už nejméně 10 let. Snaží se vytvořit napětí v různých částech světa,“ Grzywaczewski jako příklad ruské snahy o destabilizaci uvedl i výbuch muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Polský novinář uvedl, že záměrem je vyvolat tak velké napětí, která má v podstatě jen krok od válečného konfliktu. „Putin pak přijde s tím, že musí podpořit a ochránit svého spojence – v tomto případě Bělorusko, tudíž tam vyšle ruskou armádu,“ vysvětlil, že v tomto případě by došlo vlastně k pevninskému obklíčení Pobaltských států a ruské jednotky by se nedostaly jen na hranici Polska, ale Evropské unie a NATO. Pobaltí by se zbytkem EU spojoval 103 kilometry dlouhý tzv. Suwalský koridor.

Tažení proti Polsku

„Moc se bojím, že by se mu (poz. red. Putinovi) mohlo podařit dosáhnout tohoto cíle. To je pro Putina ten nejhlavnější cíl a záměr,“ řekl Grzywaczewski. „Dále také probíhá informační válka proti Polsku, které je ruské společnosti prezentováno jako země, kde se porušují lidská práva, jako země, která si nezaslouží podporu západních spojenců. Snaží se tak vyslat zprávu západní společnosti sdílející společné hodnoty, že Polsku nezáleží na lidských právech,“ komentoval Grzywaczewski. „Jako by Západu říkali, že nejsme jejich bratři,“ uvedl.

Migranti pod dohledem Bělorusů vyrazili na hranici. Poláci čekají útok, Brusel přitvrdil sankce

Grzywaczewski připomněl, že informační válku zahájilo Rusko i během invaze do Gruzie v roce 2008. Podle něj je to způsob, kterým Rusko vydírá své nepřátele. „A nyní vydírají Polsko.“ Novinář se během rozhovoru pro Blesk Zprávy rovněž vyslovil pro aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci. „Protože to není jen napadení Polska, není to jen polsko-běloruský konflikt, je to útok na Polsko, Evropskou unii a NATO. Protože se jedná o hranici společnou pro tyto tři subjekty. To je důvod, proč si myslím, že by aktivace článku čtyři byla účinná v reakci na společnou hrozbu,“ zdůraznil Grzywaczewski.

Novinář: Sankce musí jít proti Putinovi

„Proběhly hovory mezi Merkelovou, Lukašenkem, Putinem a Macronem, to byla chyba. Jako by dávali najevo, že mezi mocnými evropskými státy a východními diktátory existuje nějaký zvláštní bilaterální vztah,“ dodal, že se jednalo v podstatě „o nich bez nich“. Grzywaczewski sám by se přikláněl ke společnému řešení problémů. Podle něj by na cestě k deeskalaci mohly pomoct sankce

 „Nejen proti Lukašenkovi, ale proti Putinovi. Bohužel si myslím, že je jen malá šance, že se to stane. V poslední době je tendence spíše s Putinem vyjednávat a posilovat mezinárodní vztahy, ne je narušovat. Opravdu si ale myslím, že postihy pouze proti Lukašenkovi nebudou fungovat, Bělorusko je loutkový stát Ruska, tudíž jakékoliv sankce musí být zaměřené i na Rusko,“ zhodnotil Grzywaczewski.

Pomoct by mohla i informační kampaň v zemích Blízkého východu. „Tamní lidé musí vědět, že naše hranice jsou zavřené, že se do EU nedostanou přes polsko-běloruské hranice. Musí vědět, že to, co jim běloruský režim říká, je past, musí vědět, že je režim chce využít jen jako zbraň. Musíme je o tomto informovat, aby se nestali oběťmi běloruského režimu,“ podle něj informační kampaň vedená Polskem nebyla dostačující.

„Musíme začít se skutečnou informační kampaní, ale nemůžeme být sami, musíme to udělat s našimi evropskými a transatlantickými partnery,“ navázal  tím, že Evropa ani Polsko navíc není schopná přijmout několikatisícovou masu migrantů.

„Musíme ochránit i migranty a ochráníme je tak, že přinutíme Lukašenka, aby je poslal zpátky,“ repatriační lety do Iráku už začaly. „Dalším krokem jsou sankce proti aerolinkám, které migranty převážejí,“ v minulosti byl tento postup efektivní například proti tureckým společnostem, které na svých palubách jistou dobu umožňovaly migrantům cestu do Evropy. „EU jim pohrozila, že přijdou postihy a turecké aerolinky s převážením migrantům přestaly,“ připomněl Grzywaczewski.

Po mladém migrantovi zemřel i polský voják. 11 mrtvých a zoufalství na hranicích s Běloruskem

V čem udělalo chybu Polsko?

Je si rovněž vědom toho, že Polsko samo musí zahájit informační tažení. „Myslím, že bylo velkou chybou nepovolit novinářům vstup do pohraničních zón. To je třeba i důvod toho, proč hlavně zahraniční novináři jezdí do Běloruska, aby získali záběry z hranic,“ vyčetl Grzywaczewski.

„Německo to řeklo otevřeně: Polsko, nechte hranice zavřené, víc migrantů přijmout nemůžeme. Tady je patrné, jak moc se jejich postoj k migraci změnil od roku 2015. Myslím, že si všichni vzpomínáme na politiku otevřených hranic,“ zmínil například článek z německého deníku Bild, jehož titulek hlásal: Děkujeme Polsku, že udržuje zavřené hranice. „Myslím, že rozhodně potřebujeme efektivnější informační kampaň o tom, co se na hranicích děje,“ uzavřel Grzywaczewski.