Čtvrtek 22. duben 2021
Svátek slaví Evženie, zítra Vojtěch
Oblačno, déšť 11°C

Největší protesty na světě, o kterých západ zřejmě ani neslyšel. Za co demonstrují farmáři v Indii?

Autor: Darina Jíchová - 
7. března 2021
22:05

Indií už 9 měsíců otřásají masivní protesty farmářů, kteří demonstrují proti liberalizaci zemědělství.  Vše začalo loni v červnu ve státě Paňdžáb, když hrstka farmářů vystoupila proti novým zákonům týkajících se zemědělství.  V září byla reforma přijata celostátně a z malé protestní akce se stalo celonárodní hnutí, které představuje největší výzvu vlády premiéra Nárendry Módího, uvedla stanice CNN.

Demonstrace, stávky a protestní akce jsou téměř na denním pořádku, zapojilo se do nich už více než 250 milionů lidí, nejsou to ale jen zemědělci a farmáři, přidali se k nim také ostatní Indové na projev své solidarity. Reforma zemědělství obsahuje například zrušení minimální výkupní ceny, liberalizaci trhu či vstup soukromých investorů. Vláda tvrdí, že to povede ke zvýšení produkce, pěstitelé, hlavně ti menší, se obávají, že je to zruinuje.

Na stranu farmářů se přidala i opozice a novela byla dočasně odložena. Podle aktivistů by reforma naprosto změnila indické zemědělství a uvolnění trhu by ohrozilo živobytí farmářů. V současnosti indičtí pěstitelé prodávají své sklizně na státem kontrolovaném trhu za zajištěné ceny. Takový systém zaručuje stabilitu a umožňuje farmářům rozhodnout se, do čeho investovat na další rok.

O čem je reforma?

Reforma na první pohled dává farmářům větší volnost, prodej by podle zákona měl probíhat přímo a ne přes státem kontrolovaný trh, nicméně pěstitelé by s největší pravděpodobností neobstáli v konkurenci obřích korporací. Jejich největším strachem je, že korporace by ovládly trh a začaly určovat minimální ceny.

Proti jsou i ekonomové, kteří se v otevřeném dopisu obrátili na vládu a upozornili na hrozbu koluze a manipulace trhu. Hlavní ekonomka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Gita Gopinathová objasnila, že i když by příjem zdánlivě vzrostl s ohledem na nerovnost indické ekonomiky je důležité, aby lidé měli rezervy. Dodala, že pokud by se strach ze snižování výkupních cen naplnil, farmářům by hrozilo, že přijdou o půdu, příjem a živobytí jako takové.

Farmáři rovněž tvrdí, že vláda reformu přijala bez přihlédnutí k jejich názorům, což je v hrdě demokratické Indii velmi nešťastné, hlavně pro Módího a jeho vládu. Jak ve svém článku pro deník The Washington Post podotkla novinářka Barkha Duttová, novela se nedotkne jen farmářů, zasáhne i většinu Indů, protože protesty nejsou jen o zemědělské novele, jsou také o procesu, jak byla schválena. Parlament ji představil, bez jakékoliv možnosti postoupit zákon různým panelům ke zvážení.

V zemědělství dělá nadpoloviční většina Indů

Podle Duttové je tento typ jednání pro Módího vládu typický. Reforma jako taková je navíc „těžkopádná“, složitá na čtení a těžko srozumitelná. Vláda ji prezentuje jako něco výhodného, ale z dlouhodobého hlediska bude mít neblahý vliv na pěstitele a farmáře, zvýhodní korporace a velké investory. Nicméně ekonomové na druhou stranu nepopírají, že indické zemědělství potřebuje projít reformou, trh se potřebuje otevřít a korporace by indický zemědělský sektor mohly dostat na globální úroveň a zvýšit jeho konkurenceschopnost.

Z 1,3 miliardy obyvatel v Indii na 58 procent z nich pracuje v zemědělském sektoru, to znamená, že reforma by zasáhla více než nadpoloviční většinu všech Indů. Snad i proto 6 států přijalo rezoluci a vyhlásilo, že nebudou implementovat novelu.

Protesty indických farmářů. Protesty indických farmářů. | Reuters

Protesty proti reformě jsou skutečně masivní, v lednu se do nich připojili také traktoristi a na 200 tisíc traktorů se projelo indickou metropolí Nové Dillí. Při jedné akci, během oslav Dne republiky, se farmářům podařilo symbolicky obsadit slavnou Červenou pevnost v Dillí. Přestože jsou demonstrace více méně poklidné, podle zemědělských odborů během nich zemřelo nejméně 147 farmářů, hlavní příčinou úmrtí jsou především sebevraždy či nehody na cestě na protest.

Blokace internetu, postih novinářů

Reportéři CNN si položili také otázku, proč se demonstracím nevěnuje tak velká pozornost jako například kampani MeToo proti sexuálnímu násilí nebo hnutí Black Lives Matter vystupujícímu proti rasismu. Důvodem je podle nich hlavně cenzura, svoboda projevu je značně omezena, po jednom z farmářských protestů byl dokonce zablokován internet. Zprávy o tom, co se skutečně děje, se tedy jen těžko dostávají ven, a lidé, hlavně ze Západu, tak často mají problém porozumět tomu, co se v Indii děje a proč.

Novináři a opoziční politici dokonce skončili před soudem poté, co sdíleli tweety o protestech. Podle vlády byly příspěvky „zavádějící“. Na dění v Indii upozornila například environmentální aktivistka Greta Thunbergová nebo zpěvačka Rihanna, obě za to schytaly kritiku indické vlády. Aktivistka Disha Raviová byla za „šíření informací na internetu, které pak sdílela Thunbergová“, zatčena, dvaadvacetiletou dívku se naštěstí podařilo dostat na svobodu.

Co chtějí farmáři?

Organizace Human Rights Watchs vypověděla, že indická vláda na 8 novinářů píšících o protestech podala trestní oznámení. Pod nátlakem jsou i zaměstnanci Twitteru, na ně vláda tlačí, aby blokovali určité profily. I přes tohle všechno se farmářům podařilo dosáhnout jakési dílčí výhry, vláda nabídla, že na rok až rok a půl novelu odloží a zformovala komisi, která má najít kompromis. Farmáři však protesty neukončili, odložení reformy je pro ně nepřijatelné, chtějí dosáhnout jejího plného odvolání.

Video Vláda o pracovní povinnosti pro studenty, práci z domova a testování. (5.3.2021) - ČTK/Blesk

provokaterka ( 8. března 2021 05:10 )

Co se děje ve světe víte,ale o protestech včera v Praze mlčíte.

Zobrazit celou diskusi
Další videa