„Na Česku se můžeme učit, co se dělat nemá. Dopadli na hubu,“ míní německý poslanec
Za obnovení kontrol na německo-českých hranicích si může sama Česká republika, která je v boji s pandemií nemoci covid-19 odstrašujícím příkladem. V páteční bouřlivé debatě v německém parlamentu to prohlásil vládní poslanec Alexander Krauss z konzervativní unie CDU/CSU.
Reagoval tak na požadavek opoziční Svobodné demokratické strany (FDP), aby se spolková vláda kvůli koronaviru vyvarovala zavádění dlouhodobých hraničních kontrol a aby zlepšila podmínky pro pendlery. Stejný přístup jako vůči Česku uplatňuje Německo i na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko.
Německo od 14. února považuje Česko a většinu Tyrolska za oblasti s výskytem mutací koronaviru. Cestování do Německa z těchto zemí je výrazně omezeno, překračovat hranice mohou s negativním testem jen němečtí občané, lidé s pobytem v Německu, dopravci a pendleři vybraných profesí. Všichni s výjimkou přeshraničních pracovníků a řidičů kamionů musí po příjezdu do karantény.
Kontroly jsou velká zátěž pro dopravce, uznal Krauss
Benjamin Strasser z FDP kritizoval německou vládu kancléřky Angely Merkelové, že se nijak nepoučila z loňského jara, kdy země včetně Česka za první vlny pandemie uzavřely hranice. „Vláda ale neudělala vůbec nic, aby tomu znovu předešla,“ řekl. Uvedl, že ještě 10. února státní tajemník ministerstva vnitra Stephan Mayer v parlamentním výboru obnovení kontrol na pomezí s Českem vylučoval. „A o dva dny později ministr vnitra Horst Seehofer kontroly na hranicích s Českem a Tyrolskem nařídil. To dosvědčuje, že tato spolková vláda nemá žádný plán,“ řekl.
„Kontroly jsou velká zátěž pro dopravce,“ uznal Krauss. „Bylo to těžké rozhodnutí, ale nezbytné,“ uvedl. Zdůraznil, že sám pochází ze saského Krušnohoří nedaleko hranic s českým okresem Karlovy Vary. „A víte, jaká je tam sedmidenní incidence? 2220, 2220!“ řekl. Pro srovnání, Německo podle Institutu Roberta Kocha hlásí 63 nových případů na 100 000 obyvatel za sedmidenní období. „Česko vykazuje nejhorší infekční čísla na světě,“ doplnil.
„Na Česku se můžeme učit, co se dělat nemá“
Krauss rovněž připomněl, že loni na jaře to bylo Česko, které hranice uzavřelo, což mu očividně pomohlo dobře zvládnout první vlnu. Epidemickou situaci ale pak v létě podcenilo. „Na Česku se můžeme učit, co se dělat nemá, jako třeba vyhlašovat konec pandemie,“ řekl. Dodal, že nyní není na tahu německá vláda, ale Praha, která musí infekci dostat pod kontrolu.
Liberálu Strasserovi Krauss vyčetl, že FDP navrhuje stejné kroky, jako udělala Česká republika. „To, co vy navrhujete, udělalo Česko. A hořce dopadlo na hubu,“ dodal.
Zazněla i protiimigrační rétorika
Několik opozičních poslanců kritizovalo, že Německo se pro kontroly rozhodlo jednostranně bez koordinace s Českem a Tyrolskem. To ale vládní poslanec Marian Wendt z CDU/CSU odmítl, protože Berlín podle nich informoval Prahu s předstihem. Stejně tak vládní poslanci odmítli výtky, že kontroly jdou proti evropskému duchu.
Do debaty se zapojil také Martin Hess z Alternativy pro Německo, která je označována za populistickou, protiimigrační a sympatizující s pravicově radikálními postoji. Hess se pozastavil nad tím, že kontrolu nad hranicemi Německo převzalo kvůli boji s pandemií, ale proti migraci nezasáhlo. „U azylantů, kteří k nám cestují nelegálně, tam je ochrana hranic najednou nemožná,“ řekl. „Dost už bylo lží. Chraňte konečně občany před nelegální migrací,“ vyzval vládu. Hess rovněž prohlásil, že žadatelé o azyl jsou zodpovědní za nárůst kriminality a že z jejich řad pocházejí také teroristé. Na nesouhlasné výkřiky v závěru odpověděl, že jeho řeč nebyla motivovaná nenávistí, ale statistickými fakty.
Jj, nadřazená rasa