8°C
Král se omluvil za teror a rasismus. Philippe se kál před bývalou africkou kolonií
Král Philippe se dnes jako první belgický panovník omluvil za násilí, krutosti a ponižování, kterých se zástupci jeho země dopouštěli v době koloniální nadvlády v Kongu. Učinil tak v dopise, který zaslal prezidentovi Félixovi Tshisekedimu u příležitosti dnešního 60. výročí nezávislosti Konžské demokratické republiky. Aktuální debatu o belgické koloniální minulosti vyvolaly demonstrace, které následovaly po smrti amerického černocha George Floyda.
„Rád bych vyjádřil své hluboké politování nad minulými ranami, jejichž bolest nyní ožívá kvůli diskriminaci, která je stále přítomna v našich společnostech,“ uvedl v dopise belgický král.
Dnešní Konžská demokratická republika byla v letech 1885 až 1908 jako takzvaný Svobodný konžský stát prakticky soukromým majetkem belgického krále Leopolda II. Jeho zástupci, především z řad armády, terorizovali místní obyvatele, jejichž otrockou práci využívali hlavně na kaučukových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů.
Kvůli brutální vládě byl Leopold II. v roce 1908 donucen přenechat Kongo belgickému státu. Nezávislost získala středoafrická země až 30. června 1960.
„V době Svobodného konžského státu byly spáchány násilné a kruté činy, které stále zatěžují naši kolektivní paměť,“ uvedl v dopise konžskému prezidentovi král Philippe, který usedl na belgický trůn v roce 2013. Zároveň přiznal, že Konžané trpěli a snášeli ponižování i v letech 1908 až 1960, kdy už země nebyla přímo v rukou krále, ale byla belgickou kolonií.
Král v dopise slíbil, že bude bojovat proti „všem formám rasismu“, bude se snažit o upřímný dialog o historických otázkách i o to, aby se Belgie se svou minulostí vyrovnala.
Premiérka Belgie odsoudila rasismus
Monarchův dopis ocenila dnes belgická premiérka Sophie Wilmésová. Nastal podle ní čas na to, aby se „Belgie vydala na cestu k pravdě“ o své koloniální minulosti. Na tuto cestu se lze podle premiérky dostat jen tím, že lidé uznají „utrpení druhých“. Také Wilmésová odsoudila jakoukoli formu rasismu.
V belgických médiích jsou reakce na králův dopis rozporuplné: některé noviny monarchu chválí, jiné tvrdí, že vyjádření nelze vnímat jako plnohodnotnou omluvu.
Za omluvu si nic nekoupí, píší v Belgii
Podle listu Le Soir je dopis „nezbytným gestem“, které v očích světa povýšilo krále a jeho zemi. List De Standaard ale napsal, že „Konžané a aktivisté belgické odnože hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) od královského paláce a vlády očekávají víc“.
„Ať už je královo vyjádření lítosti jakkoli historicky důležité, konžské obyvatelstvo si za něj nic nekoupí,“ dodává komentář listu De Standaard. Podle dalších médií by dnešní gesto mohlo stát na počátku cesty k oficiální omluvě ve jménu belgického lidu.
Debatu o rasismu a koloniální minulosti vyvolala v Belgii smrt amerického černocha George Floyda při květnovém policejním zákroku v Minneapolis. V Belgii aktivisté od té doby poškodili řadu pomníků krále Leopolda II., například v Antverpách se ji místní úřady následně rozhodly odstranit. Ještě dnes by měla zmizet Leopoldova busta také z podstavce v Gentu. Červenou barvou kdosi v polovině června polil i sochu krále Badouina I., za jehož vlády Kongo získalo před 60 lety nezávislost.
Král Philippe zvolil dnes jiný tón než jeho mladší bratr Laurent, který se před časem postavil na Leopoldovu stranu. „Nikdy v Kongu nebyl. Jak tedy mohl způsobit utrpení tamních lidí?“ řekl. Bezpráví se podle prince za Leopolda II. dělo, král na něm ale nenese vinu.
Témata:
Související
bzw: - 300 let kolonii - (píšu to na matladle)