9°C
Slováky čekají volby, ovlivní je i vražda Kuciaka. Kdo obere o hlasy Ficův Smer?
Video se připravuje ...
Slovensko čeká politické zemětřesení. V sobotu 29. února se zde konají parlamentní volby, které výrazně ovlivní dva roky stará vražda Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové (oba †27). Ta nakonec vedla k mohutným protivládním demonstracím a odstoupení premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Preference tří vládních stran (Smer, nacionalistická SNS a maďarská Most-HÍD) dosahují před blížícími se volbami dohromady jen kolem 25 procent.
Smer-SD podle průzkumů zůstává nejsilnější stranou, ale výrazně si pohoršil. Silně naopak stoupla popularita opozičního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Na třetím místě byla strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS).
Smer-SD: Na cestě dolů
Sociálnědemokratická strana je se 48 poslaneckými křesly ve slovenském parlamentu nejsilnější vládní stranou a politickým subjektem v zemi. V minulých volbách zvítězila počtvrté za sebou (2006, 2010, 2012 a 2016).
Oproti rekordním 44,4 procenta v roce 2012 si naposledy pohoršila na 28 procent. Letos jí průzkumy slibují necelých 17 procent, do voleb ji vede současný místopředseda a premiér Peter Pellegrini.
Video Sílící extremisté na Slovensku: „Kotlebu nevolí jen nevzdělaní a sociálně slabí,“ říká politolog.
Video se připravuje ...
Stranu založil v prosinci 1999 její současný předseda Robert Fico, v roce 2004 se Smer sloučil se třemi menšími levicovými stranami a od ledna 2005 přijal název Smer-sociální demokracie. V letech 2006 až 2010 byl hlavní vládní stranou a Fico premiérem. Podruhé vládní stranou byl od voleb v roce 2012, které drtivě vyhrál, ostatním stranám nabídl možnost vytvoření koalice, ty to odmítly, takže vytvořil menšinovou levicovou vládu. Po minulých volbách vládl v koalici se stranami SNS, Most-Híd a Síť.
Strana má silnou podporu na venkově, na východě a na severovýchodě Slovenska, boduje i na středním Slovensku.
OLaNO: Strana podnikatele
Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) – Opoziční a středopravicové konzervativní politické hnutí, které se silně vymezuje vůči Smeru-SD a vystupuje proti korupci. Bývá také označováno za populistické. Založil ho v listopadu 2011 mediální podnikatel a poslanec Igor Matovič.
V minulých volbách získalo hnutí 11,2 procenta hlasů a 19 mandátů, čímž bylo v parlamentu třetí nejsilnější. Nyní se podle průzkumů před volbami vyhouplo na druhé místo s 15,5 procenta preferencí.
Matovič v probíhající kampani používá jednoduchá hesla a podle sociologů má podporu i u protestních voličů. Média ho označují za nepředvídatelného politika či muže konfliktu, představitelé vládní koalice za šaška a poloblázna.
Jedním z hlavních cílů v programu strany je snížení počtu zaměstnanců veřejné správy.
Kotlebovci: Proti NATO
Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) – Krajně pravicová strana, stala se velkým překvapením minulých voleb v roce 2016, kdy získala osm procent hlasů a 14 poslaneckých mandátů. Vloni v listopadu se přejmenovala z Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) na nynější název. Nynější průzkumy jí přisuzují přes deset procent hlasů.
Její vůdce Marián Kotleba, který byl předsedou (obdoba českého hejtmana) Banskobystrického kraje zvolen v přímých volbách v roce 2013, vystupuje proti členství Slovenska v NATO.
LSNS ve svém programu slibuje kromě jiného nastolení „pořádku s parazity v osadách“ a ochranu lidí před „cikánským terorem“, odmítla imigranty, chce prosadit vystoupení Slovenska „ze zločineckého paktu NATO“ a vypsání referenda o vystoupení země z EU.
Progresivní Slovensko a SPOLU: Nováčci v parlamentu?
Progresivní Slovensko (PS) a SPOLU – Středopravá koalice neparlamentních stran, vloni vyhrála na Slovensku volby do Evropského parlamentu, lídrem je předseda Progresivního Slovenska, které vzniklo v roce 2017, Michal Truban.
V letech 2018–2019 byla místopředsedkyní hnutí Progresivní Slovensko Zuzana Čaputová, od loňského června prezidentka republiky.
Prezentuje se jako proevropská síla, vymezuje se se vůči populistickým stranám, dalšími jejími prioritami jsou moderní ekonomika, kvalitní a všem dostupné zdravotnictví a školství, ochrana přírody a zvýšení životní úrovně na Slovensku na úroveň západní Evropy.
Úspěch tato koalice zaznamenala už v komunálních volbách v roce 2018. Nynější průzkumy jí přisuzují kolem devíti procent hlasů.
Za lidi – Politické hnutí: V čele exprezident Kiska
Za lidi – Politické hnutí, na jehož založení se vloni v září po skončení svého prezidentského mandátu podílel Andrej Kiska, který stojí v jeho čele.
Hnutí, podle Kisky povahy politického středu, se vymezuje proti praktikám vládní strany Smer-SD. Jeho programovými prioritami jsou zdravotnictví, spravedlnost, školství nebo životní prostředí. Předvolební průzkumy mu přisuzují 8,9 procenta hlasů.
Jsme rodina: Konzervativní a proti migraci
Jsme rodina – Toto neparlamentní hnutí vzniklo v roce 2011 pod názvem Strana občanů Slovenska, později jej převzal a přejmenoval milionář a podnikatel Boris Kollár na název Jsme rodina – Boris Kollár, od loňského listopadu má dnešní název. Profiluje se jako nestandardní politický subjekt s cílem „ochránit rodiny na Slovensku před hrozbami zvenku i zevnitř“. Je konzervativní a silně protiimigrační. Volební průzkumy mu přisuzují kolem 7,2 procenta hlasů.
Kollár zaujal například heslem „Můžete mi věřit, nejsem politik.“
Svoboda a solidarita: Překvapení minulých voleb
Svoboda a solidarita (SaS) – Liberální strana se stala překvapením minulých voleb, kdy získala 12,1 procenta hlasů oproti 5,9 procenta ve volbách předchozích. Vede ji Richard Sulík, europoslanec v letech 2014 až 2019. V parlamentu má nyní 11 poslanců. Nynější průzkumy jí přisuzují 6,1 procenta hlasů.
Po volbách v roce 2010, kde SaS získala 12,1 procenta, byla do roku 2012 součástí vládní koalice, po volbách v roce 2012 a 2016 zůstala v opozici. Na evropské úrovni se prezentuje mírně euroskepticky.
Křesťanskodemokratické hnutí: Bez silných osobností
Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) – Tradiční strana křesťanů, jejím současným předsedou je Alojz Hlina. V letech 1990–1992, 1994 a 1998–2006 byla zastoupena ve vládě. Postupně z ní odešly silné osobnosti, které se do ní snažily vnést dynamičtějšího ducha. Je silná v rurálním prostředí, hlavně v severní části Slovenska, na Liptově, Oravě nebo na Spiši.
KDH vzniklo v únoru 1990. Vůdčí osobností strany byl od jejího vzniku Ján Čarnogurský, který ji řídil až do roku 2000. V minulých volbách hnutí skončilo se ziskem 4,9 procenta hlasů, nynější průzkumy mu přisuzují kolem 5,3 procenta.
Témata:
Související
