Svět se semkl kolem klimatické brzdy. V Česku čeká na parlament a Zemana
Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší. Dohoda, která má po ratifikaci po roce 2020 nahradit Kjótský protokol, je výsledkem jednání pařížské konference OSN o ochraně klimatu. Zástupci 196 zemí text po odkladech schválili v sobotu večer.
„Nevidím žádné námitky. Dohoda je přijata,“ prohlásil v sobotu v půl osmé večer francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Jeho oznámení o konsensuálním přijetí textu bylo v jednacím sále na pařížském výstavišti Le Bourget přivítáno bouřlivým potleskem. Klimatická konference OSN začala ve francouzské metropoli v závěru listopadu a původně měla skončit už tento pátek.
Sobotka: Nová dohoda ne úplně odpovídá představě Česka
Přijetí pařížské dohody, která od roku 2020 nahradí Kjótský protokol, považuje český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za historický moment. Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Podle Sobotky je nutné zabránit tomu, aby změny klimatu negativně ovlivňovaly život příštích generací. Premiér to uvedl krátce po schválení dohody.
Upozornil na to, že nová dohoda ne ve všech ohledech odpovídá původní představě Česka. Jde například o ambicióznost závazků smluvních stran v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. „Je ale důležité, že se podařilo dosáhnout tento historický kompromis, který je povzbudivým dokladem schopnosti mezinárodního společenství jednat tváří v tvář velkým výzvám,“ dodal.
Přelomové jsou podle premiéra nejen dohodnuté cíle, ale i to, že se do úsilí zapojuje celé mezinárodní společenství. Za významný pokrok proti Kjótskému protokolu označil to, že mezinárodní společenství bude mít smlouvu, která stanoví závazky pro všechny největší emitenty skleníkových plynů. „Za úspěch také považuji, že se podařilo dosáhnout zřízení mechanismu pravidelného hodnocení plnění závazků v oblasti snižování emisí,“ uvedl premiér.
Ministr životního prostředí Richard Brabec předpokládá, že pařížskou dohodu ratifikuje parlament a proces završí podpis prezidenta Miloše Zemana.
Úpravy na poslední chvíli
Na dohodě se shodli zástupci 196 delegací po dnech a nocích intenzivního vyjednávání. Detaily se řešily i během soboty, kdy byly na poslední chvíli upravovány podrobnosti v poslední verzi kompromisního návrhu. Jeho schválení se tak proti plánu i v sobotu zpozdilo o několik hodin.
Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.
7 billion people. 195 countries. One #ParisAgreement toward a better future for all. #COP21 pic.twitter.com/DhH4eOxiZ4
— UN Climate Action (@UNFCCC) December 12, 2015
Závazná zmínka o 100 miliardách dolarů vypadla
Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadla konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. Počítá se ale dál s tím, že jde o spodní hranici.
Výsledný kompromis pařížské dohody je tak výsledkem jednání mezi státy, které trvaly na co nejambicióznější podobě dokumentu, a těmi, které – jako Čína či Indie – chtěly méně tvrdé podmínky.
Ano, svět se semkl kolem klimatické brzdy, ale válčení na Blízkém východě a migrační vlny jim nevadí, že? To bude stále někdo podporovat! jak destrukční!