
Fiala v Blesku o zdražování a energiích: Nechystáme se lidem zvyšovat daně… ani věk odchodu do důchodu!
Po čtvrt roce opět do studia Blesku dorazil předseda vlády Petr Fiala (58, ODS). Ten byl hostem pořadu Ptám se, pane premiére. A o čem byla řeč? Třeba o tom, že se nezvýší věk odchodu do důchodu, o hledání úspor i o tom, jak to bude s daněmi.
Opakovaně jste sliboval, že nebudete zvyšovat daně. Stále to platí?
„My se nechystáme zvyšovat daně lidem, přestože tady existuje určitá poptávka. Sleduji mediální debatu, ale my jsme skutečně slíbili, že nebudeme zvyšovat daně, a nechceme je zvyšovat. Považujeme za lepší, když v této těžké situaci lidé sami mají více peněz. A firmy nezatěžujeme zbytečným zdaňováním.“
S ohledem na energetickou krizi, inflaci a válku na Ukrajině se ale řeší, že stát bude muset na daně sáhnout.
„Jediná výjimka je, že zavádíme válečnou daň. Ta se vztahuje na neočekávané zisky firem, které jsou způsobeny mimořádnou situací, kterou vyvolává ruská agrese na Ukrajině. A tady je důležité, abychom vytvořili prostor pro společenskou solidaritu. Tyto firmy totiž mají neočekávané zisky - ne díky tomu, že nabízejí inovace nebo lepší produkty, ale kvůli mezinárodní situaci. A proto se o ně mají podělit s těmi, kteří naopak touto situací trpí, a to jsou občané.“
Takže vláda nebude zvyšovat např. daň z příjmu, případně se vracet k superhrubé mzdě?
„Ne, to není ve hře. Když stát zvyšuje daně, tak to znamená, že lidem vezme peníze a zase je přerozdělí jinak. A lidé si s penězi určitě dokážou poradit lépe než stát.“
Národní ekonomická rada vlády (NERV) přišla s návrhy, jak zlepšit hospodaření státu. Už víte, co z toho aplikujete?
„NERV přišel s velkým katalogem návrhů, co by se dalo dělat, aby se začaly konsolidovat státní, respektive veřejné rozpočty. A je to katalog nápadů, o kterých sám NERV ví, že všechny nejdou uskutečnit. A rozhodně ne naráz. Jsem proto rád, že katalog máme k dispozici. Po skončení českého předsednictví se o všem budeme bavit. Nyní ale nemohu komentovat jednotlivé nápady.“
Ve veřejném prostoru je také téma zavedení školného na vysokých školách. Co vy na to jako exministr školství?
„Vzdělání je jedna z priorit vlády. Pokud nebudeme mít kvalitní vzdělání, nemůžeme mít ani ekonomicky prosperující společnost. I v této těžké rozpočtové situaci jsme do školství přidali na oblast vzdělávání asi 17 miliard korun. Debaty o školném a zápisném v minulosti opakovaně probíhaly, takže to není nové téma. Pojďme se spíše bavit o tom, co ve školství můžeme udělat lépe, aby fungovalo.“
Ministr práce Jurečka chce snížit podporu v nezaměstnanosti. Je tohle krok, který má vaši podporu?
„Musíme se na to dívat v souvislostech. Nyní je naše nezaměstnanost prakticky nejnižší v Evropě… A současně, když diskutujeme se zaměstnavateli, tak si stěžují, že mají málo lidí, a žádají nás, abychom uvolnili přístup na pracovní trh lidem ze třetích zemí. Nezaměstnanost tady fakticky není, a proto o tom pan ministr nahlas uvažuje. Je to jedna z věcí, kterou musíme zvážit.“
Zvažujete zvýšit věk, kdy se bude odcházet do důchodu?
„To určitě v průběhu našeho volebního období nenastane. Ten odchod do důchodu v 65 letech bude platit. Co je ale naprosto zásadní téma, a mě mrzí, že k tomu nedošlo dříve, tak je solidní důchodová reforma. A to je úkol naší vlády, tu musíme připravit ještě v průběhu našeho volebního období. Reforma je nutná, aby lidé, kteří jsou dnes mladší 40 let, měli šanci, že budou mít slušnou penzi.“
Je nějak ohrožena valorizace penzí v rámci plánovaného šetření?
„Ne, na valorizaci penzí je nastaven mechanismus podle zákona. Mimochodem, já si nepřipisuji zásluhy, ale za naší vlády vzrostly penze historicky nejvíce, za letošní rok v průměru o 2,5 tisíce korun. To není málo. Ano, je to ze zákona, ale my na to musíme vyčlenit finanční prostředky.“
České zásobníky jsou naplněny z 99 %. Spotřeba meziročně klesla o 28 %. Je to podle vás důkaz, že firmy a lidé šetří?
„Jednoznačně lidé a firmy začali šetřit, a je to dobře. Já jsem je o to i poprosil, protože je to trend v celé Evropě, abychom hledali rezervy. To neznamená, že někdo má někde sedět v zimě, ale prostě tam, kde můžeme ušetřit, tak ušetříme. A je vidět, že to funguje. Je to důležité, abychom zvládli tuto zimu a zvládli i tu příští.“
Řady lidí se dotklo zastropování cen energií. Je možné, že bude strop platit nejenom na rok, ale třeba dva roky?
„Budeme reagovat podle toho, jak se budou vyvíjet ceny na evropských a světových trzích. Je možné, že to bude trvat déle, bude-li potřeba pomoci tímto způsobem občanům, firmám a těm, co poskytují veřejnou službu. Je ale taky možné, že to vůbec nebude potřeba vzhledem k vývoji ceny na trhu.“
Čtenář Milan se vás ptal: Nezdá se vám nemravné, když si zvýšíte platy o 10 000 Kč, ale minimální plat jen o 350 Kč?
„Nikdo z vládní koalice nezvedne ruku pro navyšování platů. To je úplně absurdní. To, proč ty platy rostou, je kvůli platovému automatu, který byl kdysi nastaven. Je to podobné jako u valorizace důchodů. A ten byl nastaven pro to, po dohodě napříč politickým spektrem, aby poslanci nemuseli zasahovat do svých platů. Pokládám za naprosto nevhodné, aby člověk rozhodoval o své mzdě.“
Funguje ten automat správně? Ministr si před 10 lety přišel na 106 tisíc korun, od ledna to má být až dvojnásobek. Podobné je to i u prezidenta.
„Je to navázáno na růst mezd. Já to nechci nijak hájit. Když jsem přišel do politiky, nedlouho poté byla napříč politickým spektrem domluva, že se přestaneme bavit o svých platech a nastavíme automat. Pak ale přišli různí politici a začalo se do toho zasahovat. A výsledkem je zmatek a právní riziko, které vyplývá z toho, že třeba někteří příslušníci justice a právního systému mají pocit, že jich by se ta zmrazení neměla týkat.“
Čtenářka Hanka se ptá: Byl byste ochotný zkusit žít s manželkou na měsíc za 30 000 korun a vyzkoušet si strasti obyčejného člověka?
„Velkou část svého života jsem žil s velmi nízkými příjmy… Pamatuji si, že můj nástupní plat do zaměstnání byl 1 850 Kč. A z toho jsem si ještě musel platit podnájem a veškeré náklady. V devadesátých letech a v prvních letech našeho století to nebyla žádná legrace, takže vím, co to je žít s průměrnou mzdou a co znamená šetřit. A mám takové lidi i ve svém okolí. Právě proto, že to vím, tak vláda udělala kroky, jako je Deštník proti drahotě, rozšíření příspěvku na bydlení, jednorázová pomoc rodinám či zastropování cen energií.“
Čeká nás z vašeho pohledu zdražování života také v příštím roce?
„Zdražování úzce souvisí s inflací, kterou jsme zdědili, když jsme přišli do vlády. Ta se vymykala všem okolním státům a tomu, co se dělo v Evropě. Bylo to samozřejmě způsobeno částečně mezinárodními faktory, ale částečně i ne příliš dobrým hospodařením předcházející vlády, jak říká řada expertů. A my se snažíme dělat kroky, které tu inflaci budou brzdit. Předpokládám, že bychom situaci, pokud se nic mimořádného nestane, měli dostat postupně pod kontrolu.“
V lednu Česko čeká boj o Hrad. Andrej Babiš bude kandidovat…
„Obávám se, že mu jde hodně o imunitu v souvislosti se soudním procesem, který nyní probíhá. A to není dobrá zpráva, to si totiž Česká republika nezaslouží. My potřebujeme prezidenta, který bude důstojnou hlavou státu, bude mít respekt k ústavě a právnímu systému. Bude prozápadní a bude dobře reprezentovat i navenek.“
Nebylo chybou, že SPOLU podpořilo hned trojici kandidátů - Pavel, Nerudová a Fischer? Nebude to rozmělnění hlasů?
„Naopak. Nikdo z nich není přímo kandidátem koalice SPOLU. Kdybychom do boje postavili našeho kandidáta, tak bychom právě rozmělnili hlasy a ještě bychom lidem zkomplikovali rozhodování. To, co se děje ve společnosti a jakým způsobem přemýšlejí naši voliči, bylo pro nás rozhodující. My s nimi mluvíme a ptáme se jich. A naši voliči přemýšlejí o třech nezávislých kandidátech, kteří se v tom veřejném prostoru už objevili, a to Petr Pavel, Danuše Nerudová a Pavel Fischer.“
Má volič Petr Fiala v tuhle chvíli svého favorita? Pokud ano, prozradíte Blesku jméno?
„Ano, mám. A ne, neprozradím. Je to totiž tajná volba.“
V souvislosti s Ukrajinou nám přišla řada otázek. Pan Vladimír se ptá: Proč pořád podporujeme Ukrajinu, ale vlastní lidi, kteří vás zvolili, jste hodili přes palubu?
„Není to pravda, my se věnujeme českým občanům dnes a denně, a to je náš úkol. Musíme si ale uvědomit jednu věc, válka na Ukrajině se nás prostě dotýká každodenně, a tak je v našem zájmu, aby co nejrychleji skončila. A to tak, že Rusko nedosáhne svých agresivních cílů, protože to by znamenalo ohrožení bezpečnosti Evropy a horší budoucnost.“
Nedávno jste byl v Kyjevě a bavili jste se tam o poválečné obnově Ukrajiny. Kdy začne?
„Je to velká šance, která se nám otevírá hned. Protože to, že máme dobré jméno, nám otevírá dveře na Ukrajině. Je to příležitost pro české firmy, aby už vstoupily do rekonstrukčních prací a připravovaných projektů. Z bezpečnostních důvodů nemohu jít do podrobností, ale jsou oblasti, kde možnost spolupráce je opravdu obrovská. My jsme vytvořili politické podmínky, teď je na firmách, kterým jsme připraveni pomoct, aby toho skutečně využily.“
Čtenáři se také ptají, zda není namístě více mluvit o možnostech příměří či míru?
„O to se Evropa snaží od počátku. Probíhala jednání s prezidentem Putinem, prakticky od počátku, co zaútočil na Ukrajinu. Opakovaně to zkoušel francouzský prezident či německý kancléř. Nevedlo to k ničemu. Klíč k zastavení konfliktu má ruský prezident. To on vede agresivní válku. Stačí, když ji ukončí.“
Sněmovní zahraniční výbor označil Rusko za teroristický stát. Vidíte ho také tak?
„Rusko páchá válečné zločiny. Dopouští se naprosto nespravedlivé války, takže v tomto smyslu nepochybně ano. Ale tady nejde o to správné označení. Tady jde vlastně o tu podstatu. A podstata je, že Rusko napadlo cizí zemi, páchá tam válečné zločiny, zabíjí nevinné lidi a dělá něco, co jsme si mysleli, že už v této době v Evropě nezažijeme.“
Růst cen elektřiny,kterou ČR vyrábí přebytek je nesmyslný.
Také si vypěstujeme na zahradě jablka,ale nepoužíváme je,jdeme si koupit do řetězce předřažená? Těžko. Takže jde o špatný byznys energokolosu volajici po zestátnění energií a politických jednáních státu, která zastaví ožebračování občanů!