Vláda kývla na vstup Finů a Švédů do NATO. A zpřísnila podmínky pro dávky uprchlíkům

Co řešila a schválila ve středu vláda

• Vláda odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO.
• Německo daruje České republice 15 tanků Leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až 50 nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+.
• Vláda probrala novelu zákona lex Ukrajina. Řešila mj. zpřísnění registračních povinností, probírala možnosti zpřísnění a upřesnění nepřijatelnosti žádostí o dočasnou ochranu, aby nikdo, kdo má jiný pas členské země EU, neměl nárok o dočasnou ochranu.
• Prodlouží se lhůta pro vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dnů. „Protože celou tu proceduru zpřísňujeme, kontrolujeme razítka v pase, zda ten člověk opravdu překročil ukrajinskou hranici,“ uvedl vicepremiér Vít Rakušan (STAN).
• Zkrátí se lhůta, kdy bude mít povinnost ukrajinský uprchlík se přehlásit na jinou adresu - z 15 na 3 dnů. Uprchlík při žádosti o dočasnou ochranu bude muset prokázat, že má nějaké ubytování - doklad o ubytování v ČR. Výjimka bude ta, pokud mu ubytování poskytlo krajské asistenční centrum.
• Uprchlíci, kteří mají v ubytovacím zařízení stravu a hygienické potřeby, by neměli pobírat humanitární dávku. Návrh schválila vláda, řekl Rakušan.
• MZV připravilo program na pomoc ruským a běloruským občanům, například nezávislým novinářům či akademikům, kteří čelí perzekuci. Vláda ho schválila.
• Vláda obnovila činnost Národní ekonomické rady vlády. Cílem bude dávat podněty k změnám, které ovlivní veřejné finance.

Vláda pro vstup Finska a Švédska do NATO

Armády dvou skandinávských zemí podle premiéra Petra Fialy (ODS) plní veškerá kritéria pro přijetí do Severoatlantické aliance. Stejný krok ještě musí udělat Sněmovna a Senát, předseda vlády neočekává komplikace.

Finsko a Švédsko se rozhodly vzdát svého neutrálního vojenského statusu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Přijímací proces by ale mohlo ohrozit Turecko, které má proti přijetí těchto zemí výhrady.

„Rozhodnutí Švédska a Finska podat přihlášku do NATO vítám. Putinova agrese na Ukrajině donutila obě země přehodnotit jejich dlouhodobou politiku neutrality a požádat o vstup do aliance,“ napsal Fiala.

„Česká vláda vstup Švédska i Finska jednoznačně schválila. Nyní tak musí učinit ještě Poslanecká sněmovna a Senát. Neočekávám však žádné komplikace,“ doplnil. Návrh dnes kabinetu předložilo ministerstvo zahraničí.

#info ze @strakovka: Vláda rozhodla o pokračování „Milostivého léta“. Tři měsíce, a to od 1. září 2022, budou moci dlužníci splatit exekuce bez úroků.
Díky @MarekVyborny @PatrikNacher @DanielHule @CLOVEKVTISNI https://t.co/zmYFBtN1XY pic.twitter.com/AI1l4iSOLJ

— MSp ČR (@SpravedlnostCZ) May 18, 2022

Uprchlíci s bezplatnou stravou bez dávky

Uprchlíci, kteří dostávají v ubytovacím zařízení zdarma stravu a hygienické potřeby, by nově už neměli pobírat humanitární dávku. Počítá s tím návrh novely zákona „lex Ukrajina“, který dnes schválila vláda. Předlohu dostane k projednání Sněmovna.

„Humanitární dávka nebude vyplácena v případech, kdy mají uprchlíci zajištěno ubytování, kde jim je zdarma poskytována strava a další zázemí. Z principu platí to, co jsme říkali: Pokud stát zajišťuje stravu, nevyplácí se dávka,“ uvedl Rakušan.

Nyní mají uprchlíci nárok na podporu 5000 korun na pořízení základních potřeb pro začátek života v Česku. Dávku dostanou za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. Mohou ji pobírat v případě potřeby ale i opakovaně, a to ještě dalších pět měsíců. Měli by ale prokázat, že podporu potřebují.

„Bude to vázáno (podpora) na trvalé ubytování v ČR, aby někdo nebyl motivován přijet a odjet s dávkou a pro další si přijet za měsíc,“ uvedl Rakušan.

Podle novely by příchozí, kteří by v ubytování dostávali i jídlo a hygienické potřeby, neměli mít na dávku už nárok. Nezískali by jako dosud ani prvních 5000 korun. Ostatní příchozí by mohli podporu opakovaně dostat jen tehdy, když zůstávají v ČR. Úřad práce by mohl žadatele o humanitární dávku vyzvat, aby svůj případný nárok přišli do pobočky prokázat osobně. Uprchlík by se měl dostavit do osmi dnů, pokud by nedostal jinou lhůtu. Kdyby nedorazil, žádost by se zamítla.

Do ČR zamíří německé tanky

Tanky, které ČR dostane z Německa, budou bojeschopné. Do výroby nových tanků by měl být v maximální míře zapojen domácí průmysl, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Černochová při nedávné návštěvě USA jednala o možnosti dodání tanků právě ze Spojených států, Česko by je ale dostalo až v roce 2030. ČR proto koupí Leopardy z Německa.

Ministryně obrany rovněž prozradila, že s prezidentem Zemanem jednala o novém náčelníkovi generálního štábu. Konečná dohoda by mohla být v červnu, řekla.

Češi pod enormním náporem exekucí: Expert o tom, jak se z pár stovek staly statisícové dluhy

Ministerstvo spravedlnosti chce, aby Sněmovna návrh odsouhlasila už v prvním čtení. Podle vyjádření předsedy lidoveckého klubu dolní komory Marka Výborného, který se problémem exekucí dlouhodobě zabývá, by se měli poslanci návrhem zabývat na schůzi začínající 30. května.

Služební zákon i ukrajinská krize

V novele služebního zákona chce koalice zrušit odborné náměstky na ministerstvech, nově by byli výhradně náměstci političtí. Ministr by jich mohl mít víc než dva, jako je tomu ze zákona nyní. Další změny ve státní službě by se měly týkat například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.

Premium

Novinářka Soňa: Každý další rozhovor s ukrajinskými starosty byl děsivější než ten předchozí

Kabinet v úterý požádal Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, který by podle představ vlády neměl skončit s květnem, ale trvat i celý červen. Ministři by se dnes mohli zabývat přípravou novel zákonů, které přijali bezprostředně po začátku války na Ukrajině a migrační vlny. Ty by měly zajistit pokračování klíčových pravidel i po skončení nouzového stavu.

Vláda se vrátí i k dalším odloženým bodům, například novele zákona o svobodném přístupu k informacím nebo žádosti ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) o půl miliardy korun na potraviny, které má dostat na nákupy Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Ministři projednají i nařízení, která kvůli inflaci navyšují náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání.

Na programu je i rozbor právních možností konfiskace majetku zmrazeného na základě mezinárodních nebo vnitrostátních sankcí či zpráva o stavu opatření ke snížení povodňových rizik na horním toku řeky Opavy. Kabinet by se měl zabývat i obnovením činnosti Národní ekonomické rady vlády.