Vypnutí plynu? Zásoby máme na měsíc, domácnosti to pocítí jako poslední. Havlíček zmínil šílenost
Pokud by se rozhodl ruský vůdce Vladimír Putin vypnout plynovody, domácnosti by omezení spotřeby pocítily jako poslední. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v pořadu Partie na CNN Prima News. Dodal, že nyní máme zásoby asi na měsíc a uznal, že by náhradní řešení nejspíše nepokryla až 25 % toho, co jindy doteče z Ruska. Podle exministra dopravy, průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je šíleností, že se nenakoupily zásoby, a zmínil, že by nám ostatní státy nic nedaly, protože by také měly málo.
Podle exministra dopravy, průmyslu a obchodu máme v Česku zásoby plynu na asi 24 dní. Nynější místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) to uvedl v pořadu Partie na TV Prima.
Havlíček podotknul, že vláda měla dokoupit zásoby už před měsícem, kdy jsme měli v zásobnících 15 %. Nyní je v nich 11 %. Řekl to v souvislosti s tématem možné hrozby vypnutí plynovodů z Ruska. „Kdyby Putin vypnul plyn, nemáme zásoby,“ uvedl.
Stát chtěl prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) začátkem března nakoupit až 200 milionů krychlových metrů plynu. Chtěl si vytvořit své vlastní rezervy pro případ, že by přestal proudit plyn z Ruska. Vláda nakonec návrh zavrhla.
Havlíček kritizoval, že vláda vyměnila nákup zásob plynu za úsporu financí. Vláda si podle něj v současné situaci nemůže dovolit „hazardovat a spekulovat“. Pokud by přestal proudit plyn z Ruska, jeho ceny by dramaticky vzrostly, uvedl Havlíček.
Kupka: Na vypnutí plynu jsme připraveni. Havlíček to vidí jinak
Na kritiku v pořadu zareagoval nynější ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj by nás bezhlavé nakupování zásob stálo velice draho a způsobilo by to zdražení této komodity. Způsobilo by to také podle něj výpadek peněz ve výši 3 miliard - oproti dnešním cenám. Uvedl také, že musíme myslet i na to, jakou spotřebu plynu máme v jarních a letních měsících. „Křivka spotřeby plynu v ČR je hodně závislá na klimatických podmínkách – 1,2 miliardy kubíků za měsíc v zimě a na jaře a létě je to 0,4 miliardy kubíků,“ uvedl s tím, že i kdyby se plyn vypnul, máme zásoby na oněch 25-30 dnů. A nákup zásob by to prodloužil jen o nějakých 14 dní.
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
Moderátorka se jasně zeptala, co se tedy ale bude dít, pokud se plyn opravdu vypne. Zmínila, že současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) odmítá na tuto otázku na tiskových konferencích odpovídat. Podle Kupky se s touto možností ale pracuje a dodavatelé shání jiné zdroje a probíhají diskuze na mezinárodní úrovni.
„Je pravda, že v rozsahu 25 % by ani náhradní řešení nedokázala nahradit to, co by nedoteklo z Ruska,“ řekl nejdříve Kupka. Jedním dechem ale dodal, že se zvyšují dodávky kapalného plynu z USA. Podle něj by nám také pomohly jiné státy Evropy. Kupka také zdůraznil, že domácnosti by měly plyn co nejdéle - pro ně by se trubky uzavřely jako poslední.
Podle Havlíčka je to ale šílenost. Jak to, že se nedokoupily zásoby, tak i představa, že nám pomohou ostatní státy. „Nic nám nedají, také budou mít málo,“ konstatoval s tím, že šlo dokoupit zásoby na více než 14 dní.
V pořadu se okrajově dotknuly i cesty hradního kancléře Vlatislava Mynáře do Kataru. Oba muži jednání Hradu odsoudili. Havlíček si ale neodpustil rýpnutí do současné vlády, podle něj totiž vláda předchozí o podobných cestách vždycky veděla a nechápe, že současná vláda je cestou vysoce překvapena. Podle Kupky se chystá i oficiální cesta do Kataru, kde se bude jednat právě o nových dodavatelích plynu.
Jasnou odpovědí na snížení energetické závislosti na Rusku je podle Kupky zahájení tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Pokud půjde vše podle plánu, zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2036.
