Plyn z Ruska směrem na západ zatím teče. Putinův požadavek na placení v rublech sice trvá, ale vypadá to na šalamounské řešení mezi Moskvou a Evropou. Otázkou ale zůstává, jaký bude další vývoj. Blesk proto přináší přehled těch nejpalčivějších otázek.
Přehledně: Máme dost plynu? Ruská energetická krize v otázkách a odpovědích
1.Jaká je vůbec situace?
Když nám za plyn nebudete od 1. dubna platit v rublech, zastavíme vám dodávky. Tak Kreml původně nastavil svůj požadavek pro Evropu. Plyn ale do Evropy i v pátek přitékal bez omezení. „Chtěl bych ubezpečit veřejnost, že jsme připraveni na všechny možné varianty,“ ujišťoval v pátek po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (54, za STAN). I ruský státní plynárenský gigant Gazprom včera potvrdil, že pokračuje v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu podle požadavků evropských zákazníků.
Video Ministr Síkela o zemním plynu z Ruska: Rublem platit nebudeme! Dodávky jsou stabilníVideo se připravuje ...2.Proč plyn teče dál i bez rublů
Šéf Kremlu Vladimir Putin (69) ve čtvrtek oznámil, že platby v rublech bude požadovat od zemí vůči Rusku nepřátelských, které na jeho zemi kvůli invazi na Ukrajinu uvalily sankce, tedy včetně Česka. A bez rublů čili zadarmo Moskva dodávat nehodlala. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov včera oznámil, že země nebude požadovat, aby odběratelé platili za zemní plyn v rublech hned od prvního dubna. Dojít na platby v ruské měně by tak mělo v době splatnosti, tedy ve druhé půlce měsíce nebo až v květnu. Agentura Reuters uvedla, že součástí některých kontraktů je, že plyn je dodán ještě před zaplacením. To znamená, že kohoutky nebudou zavřené okamžitě.
3.Čím nakonec budeme platit?
Ruský požadavek na úhradu v rublech odmítla skupina nejvyspělejších zemí světa G7 i EU. Šlo by totiž prý o porušení uzavřených kontraktů. Postoj »žádné rubly« včera zopakoval i ministr Síkela. Čtvrteční Putinův dekret stanovuje mechanismus, podle něhož si má každý zahraniční kupec u ruské Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně. Za tu by Gazprombank nakoupila rubly a uložila je na klientův rublový účet. Z toho by se pak uskutečnila platba na účet plynárenské společnosti Gazprom.
Podle analytika Jiřího Gavora z Asociace nezávislých dodavatelů energií je právě tohle možnost, na kterou by mohl přistoupit i Západ. „Považuji to za menší taktické vítězství Putina, protože tím bude zajištěna směna na rubly. A dá se říct, že to umožní udržet si tvář i Evropě, protože nemusí shánět peníze na měnovém trhu. Politici tak mohou prohlásit, že neustoupili. Dalo by se to lidově shrnout tak, že vlk se nažral a koza zůstala celá,“ řekl Blesku.
Video Exministr Svoboda: Ruská armáda je naleštěná bída! Putin měl kolem sebe jen patolízalyVideo se připravuje ...4.Dělá Rusko jen ramena?
Rusko nemá zájem zastavit dodávky energií do Evropy, neboť je na příjmech z prodejů závislé. Denně totiž Moskva od odběratelů z Evropy inkasuje v přepočtu až 19 miliard korun. Podle analytika proto není pravděpodobné, že by došlo k zavření kohoutů. „Spíše to neočekávám. Koneckonců ruská strana si musela být od počátku vědoma, že dekret, který Putin podepíše a jehož platnost je následující den, nelze technicky provést, když odběratelé nemají rubly k dispozici,“ vysvětloval Gavor.
Video Izraelská velvyslankyně Azariová: Ptají se mě, proč Putina nezabije MosadVideo se připravuje ...5.Jak by nás to postihlo?
Pokud by Moskva své hrozby splnila a kohoutky zavřela, raketově by vylétla cena plynu. „To už by ani nebylo zvýšení, jaké jsme pozorovali v uplynulých dvou dnech. To by byly násobky cen,“ vypočítává Gavor. A to by byl asi jen menší z problémů. Plynem by se totiž muselo začít drasticky šetřit, což by podle analytika mohl stát nařídit nejdříve velkým průmyslovým podnikům. „Domácnosti, nemocnice by přišly až nakonec. Topnou sezonu bychom přežili, nicméně dost dobře by nebylo čím zásobníky naplnit a připravit na další zimu,“ říká analytik.
6.Existují alternativy k dodávkám?
Americký prezident Joe Biden (79) už dříve oznámil, že USA navýší jenom pro příští rok své dodávky o 15 miliard kubíků. Jenže i to je prý zoufale málo. „Těch 15 miliard je desetina ročního objemu dodávek ruského plynu. A to je zatím jen ten největší příslib zvýšení. V případě ostatních dodavatelů jsou to jen jednotky procent. Něco se dá dojednat s Katarem, ale i to jsou jen procenta,“ dodává Gavor, podle nějž je evropský cíl – nahradit do konce roku třetinu dodávek z Ruska plynem odjinud – přehnaně ambiciózní.
Video Putin vyváží ruské lži! Válkou chce zakrýt neschopnost, říká poslanec ŽáčekVideo se připravuje ...7.Jak moc Evropa ruský plyn potřebuje?
Evropa je na Moskvě silně závislá, protože ruský plyn využívá pro vytápění a výrobu elektřiny a jeho podíl představuje přibližně 40 procent celkové spotřeby. Podle dat Eurostatu jsou na ruském plynu nejvíce závislé tyto státy: Česko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko (75 až 100 %). Pak je to Polsko, Německo a Švédsko (50 až 7 5 %). Následuje Německo, Itálie, Řecko a Litva (25 až 50 %). Nejméně pak Portugalsko, Španělsko, Nizozemsko či Belgie (0 až 25 %).
8.Jak dlouho bychom se zásobami vydrželi?
Podle ministerstva průmyslu a obchodu by české zásoby plynu stačily zhruba na měsíc. To není bůhvíjak dlouho, a proto chce stát navýšit minimální kapacitu plynu v zásobnících. Ta je nyní stanovena na 30 procent, nově by to mělo být 45 procent.