12°C
Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Blesk Zprávy 
Česko 
Evropská unie 
Ukrajina 
Vladimir Putin 
Volodymyr Zelenskyj
Ruský ministr obrany jednal v Číně
Ruský ministr obrany Andrej Belousov vedl v Číně „obsažné rozhovory“ s čínskými představiteli o posílení vojenské spolupráce obou zemí. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.
„Vojenské resorty Ruska a Číny jsou zajedno v hodnocení globálních procesů a mají společný pohled na to, co je třeba v současné situaci udělat,“ citovalo Belousovo prohlášení jeho ministerstvo na telegramu.
Belousov uvedl, že vedl s místopředsedou Ústřední vojenské komise čínské komunistické strany Čang Jou-siaem „velmi obsažná“ jednání.
Čínské ministerstvo obrany po setkání sdělilo, že obě strany doufají v prohloubení a rozšíření vojenských vztahů a pokračování osobních setkání na vysoké úrovni.
Belousovova návštěva Pekingu se uskutečnila v době, kdy čínská armáda uspořádala rozsáhlé vojenské cvičení u Tchaj-wanu, které označila za varování před „separatistickými činy“ Tchaj-peje. Tchaj-wan a Spojené státy manévry odsoudily.
Prezidenti a premiéři členských států EU se nezvykle již od středy sejdou v Bruselu nejprve na summitu EU se zeměmi Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a poté ve čtvrtek a pátek na pravidelné Evropské radě. Hlavními tématy klasického dvoudenního summitu unijních lídrů mají být zejména migrace, situace na Blízkém východě a ruská agrese na Ukrajině.
Ze summitu by měla vzniknout společná deklarace, na jejím textu ale podle posledních informací ČTK zatím nepanuje shoda. Obě strany se totiž liší zejména ve svém pohledu na konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Evropská unie by v textu například ráda vyzvala všechny země, aby ukončily materiální pomoc Rusku, a odsoudila Írán za to, že Moskvě poskytl rakety a drony, které používá proti Ukrajině. Země Perského zálivu ale naopak prosazují obecnější vyjádření uvádějící, že by všechny strany měly přestat posílat zbraně do tohoto konfliktu. Výsledkem nejspíš bude, že z textu zmizí celé odstavce, na kterých nepanuje shoda, a deklarace se výrazně zkrátí.
EU uvalila sankce na hlavu Gagauzie (moldavská autonomní oblast) Eugenii Gutsulovou.
Několik moldavských proruských politiků bylo rovněž sankcionováno za „podporu separatismu v regionu“, „pokus o svržení ústavního pořádku“ a „ohrožení suverenity a nezávislosti Moldavska“.
