Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online k Ukrajině končí. Těšíme se na shledanou zase od rána.
Ruský nacionalista Igor Girkin, který si v současnosti odpykává v ruském vězení trest za výzvy k extremistické činnosti, žádá o vyslání do bojů na Ukrajinu. Ruským médiím to řekl Girkinův advokát. Někdejší důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny, už v srpnu téhož roku byl ale odvolán do Ruska.
Do ruské invaze na Ukrajinu se od roku 2022 ruští vězni zapojují běžně, ale těm, kteří byli odsouzeni za extremismus, je vyslání do války zapovězeno. To je i Girkinův případ. Advokát nicméně podle agentury RBK sdělil, že o jeho klienta má jako o velitele zájem jedna z jednotek v takzvané Doněcké lidové republice, což je mezinárodně neuznaný útvar vyhlášený na východní Ukrajině proruskými separatisty a později anektovaný Ruskem.
Girkina, známého také pod přezdívkou Strelkov, letos v lednu soud poslal za výzvy k extremistické na čtyři roky za mříže. Ruská justice se na tohoto stoupence ruské invaze na Ukrajinu zaměřila poté, co na platformě Telegram kritizoval ruské vedení za nedostatečnou rozhodnost ve válce.
Evropskou unii čeká ještě hodně práce v oblasti boje proti dezinformacím. Přes množství již přijatých opatření musí ve své obraně před informačním vlivem cizích zemí zrychlit. V dnešní rozpravě Evropského parlamentu k ruským informačním operacím, o kterých koncem března informovaly české úřady, to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Česká republika koncem března zařadila na národní sankční seznam mimo jiné společnost Voice of Europe, která na své platformě publikovala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Český Deník N v této souvislosti napsal, že česká kontrarozvědka odhalila celou Ruskem organizovanou síť, která se snažila v různých evropských zemích ovlivnit volby do Evropského parlamentu.
Jourová uvedla, že zjištění české tajné služby ohledně Voice of Europe považuje ze "velmi znepokojivé", nikoli však překvapivé.
