Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
V reakci na vniknutí ruských vojenských dronů do polského vzdušného prostoru zahajuje NATO rozsáhlou operaci Eastern Sentry.
Oznámil to generální tajemník aliance Mark Rutte na společné tiskové konferenci s vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkevichem.
Operace se zúčastní ozbrojené síly z Dánska, Německa, Francie, Velké Británie a dalších zemí.Alianční síly budou věnovat zvláštní pozornost bezpilotním letounům, operace však bude probíhat nejen ve vzduchu, ale i na zemi.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) uvítal novou operaci Severoatlantické aliance (NATO) k posílení protivzdušné obrany východního křídla aliance vřele.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl myšlenku územních ústupků Rusku jako způsobu ukončení války a označil ji za pouhou pauzu, která by dříve či později vedla k novým útokům, uvedl server BBC.
„Dát Putinovi tu či onu ukrajinskou zemi, aby zastavil válku – to se nestane. To není řešení. To je pauza. Jako po roce 2008 a Gruzie, jako po roce 2014 a Krym a Doněck,“ řekl Zelenskyj na výročním setkání Jaltské evropské strategie (ANO), které pořádá Nadace Viktora Pinčuka.
Zelenskyj trvá na tom, že je nutné dosáhnout nikoli dočasného klidu, ale garantovaného konce války, zaručené bezpečnosti pro Ukrajinu a odpovědnosti za Rusko.
V noci zaútočil ukrajinský dron na budovu fungujícího energetického bloku č. 3 Smolenské jaderné elektrárny; útok byl potlačen technickými prostředky, uvedl Rosatom.
„Bezpilotní letoun ukrajinských ozbrojených sil zaútočil na budovu provozního energetického bloku Smolenské jaderné elektrárny. […] Ve 3:52 moskevského času byl na území průmyslového areálu Smolenské jaderné elektrárny v oblasti 3. energetického bloku potlačen technickými prostředky,“ uvádí se ve zprávě.
Několik oken pomocných místností v budově bylo vyraženo. Útok dronem neovlivnil bezpečnost provozu stanice, nedošlo k žádným škodám ani obětem, uvedl Rosatom.
Ranní zpráva ruského ministerstva obrany zmiňuje, že v noci bylo nad územím Smolenské oblasti sestřeleno 42 ukrajinských dronů.
