Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko, i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
Soud v ruském Permu dnes uložil za vlastizradu trest 16 let vězení místnímu fotografovi Grigoriji Skvorcovovi. Té se údajně dopustil tím, že americkému novináři předal publikaci o sovětských bunkrech, informovala agentura AFP.
Od začátku ruské války proti Ukrajině v únoru 2022 v Rusku přibývá odsouzenců s vysokými tresty za údajnou vlastizradu, terorismus, sabotáž nebo špionáž, poznamenala AFP. Kromě toho byly tisíce lidí potrestány nebo je jim vyhrožováno kvůli odporu vůči ruské válce proti Ukrajině. Také Skvorcov podle ruských médií ruskou vojenskou ofenzivu veřejně kritizoval.
První chvíle propuštěných válečných zajatců po návratu domů na Ukrajinu.
Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/b9ARosxcNV
