Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
„Krvavý teroristický útok v Krasnogorsku z 22. března, který šokoval celý svět, není zdaleka prvním teroristickým útokem proti naší zemi v poslední době. Vyšetřovací akce prováděné příslušnými ruskými orgány naznačují, že stopy všech těchto zločinů vedou na Ukrajinu,“ tvrdí ruské ministerstvo zahraničí.
„Další barbarské teroristické útoky s použitím výbušných zařízení stály život novináře D. A. Dugina a M. J. Fomina (V. Tatarského), vedly k těžkému zranění spisovatele E. N. Prilepina a smrti jeho řidiče A. I. Šubina, k úmrtí pěti lidí v důsledku výbuchu na Krymském mostě a ke zranění 42 osob při výbuchu v kavárně v Petrohradě,“ píše ministerstvo na Telegramu. „Vraždy a zranění civilistů včetně dětí doprovázely nálety teroristické organizace Ruský dobrovolnický sbor (RDK),“ zmiňuje příspěvek i útoky ruských protikremelských partyzánů útočících z území Ukrajiny.
„V této souvislosti předalo ruské ministerstvo zahraničí ukrajinským orgánům požadavky podle Mezinárodní úmluvy o potlačování teroristických bombových útoků a Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu na okamžité zatčení a vydání všech osob, které se na uvedených teroristických útocích podílely. Mezi tyto požadavky patří zatčení šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) V. Maljuka, který 25. března cynicky přiznal, že Ukrajina zorganizovala bombový útok na Krymský most v říjnu 2022,“ píše ministerstvo.
„Ruská armáda vyslala nejméně dvě bezpilotní pozemní vozidla vyzbrojená granátomety, která zřejmě přímo zaútočila na ukrajinskou 53. mechanizovanou brigádu,“ tweetuje korespondent magazínu Forbes David Axe. „Roboti prohráli.“
Ukrajinské námořní síly podle svého mluvčího vyhnaly prakticky celou Černomořskou flotilu z okupovaného Krymu, plavidla se stáhla na východ do bezpečí, například do přístavu Novorossijsk.
„Většina jednotek, pokud vezmete ty, jež odpalují rakety, je prakticky celá přemístěna, až na jednoho s prominutím břídila, který stále ještě nevystřelil jedinou střelu, přestože je považován za raketový křižník. To teď mluvím o Cyklonu,“ řekl v ukrajinských televizních zprávách Dmitrij Pletenčuk. Zůstaly podle něj ty bojové jednotky, „kterých jim není líto nebo pro které prostě není místo na základně v Novorossijsku“. Nedávno Pletenčuk připomněl, že ruská flotila přišla o většinu velkých výsadkových lodí, ze 14 zbývá pět.
