Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
„Čistá matematika současné situace na Ukrajině je, že potřebuje více vojáků v boji,“ uvedl vysoce postavený úředník z okolí amerického prezidenta Joe Bidena pro AP. Podle něj nyní dosluhující demokratická vláda naléhá na Ukrajinu, aby snížila mobilizační věk na 18 let ze současných 25 let.
Ukrajina potřebuje podle utajeného zdroje 160 tisíc vojáků, možná i více. Navrhují také, aby byla agresivnější při jednání s těmi, co dezertují nebo bez povolení opustí zemi.
„Pozdvižení kolem Ficovy cesty do Ruska nerozumím. Každý, kdo ho poslední dobou sleduje, ví, že to je proruský mafián. A že se jede klanět Putinovi? To není překvapení, novinkou je jenom to, že se za to stydí čím dál míň. Fica v Evropě můžeme brát vážně jenom jako hrozbu, ne jako partnera,“ uvedl český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09, v Evropském parlamentu člen klubu Evropské lidové strany) ve vyjádření poskytnutém ČTK.
Ukrajina potřebuje od členů Severoatlantické aliance zbraně schopné ničit nové ruské rakety, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. O rozhovoru dnes informovala prezidentská kancelář. Zelenského požadavek na posílení ukrajinské protivzdušné obrany je podle médií reakcí na to, že Rusko minulý týden vyzkoušelo novou balistickou raketu středního doletu, kterou odpálilo na ukrajinské město Dnipro.
„Ukrajina počítá s podporou při předání prostředků protivzdušné obrany, které jsou s to zasáhnout rakety uvedeného typu,“ řekl ukrajinský prezident. Dodal, že seznam potřebných zbraní, které jsou ve výzbroji členských států aliance, Ukrajina předala partnerům a teď očekává „rozhodnou a včasnou reakci aliance na ruské eskalování války“, uvedl Zelenskyj. Připomněl, že v Bruselu se 3. a 4. prosince sejdou alianční ministři zahraničí se svým ukrajinským protějškem.
