Od vypuknutí ruské agrese na Ukrajině vyrazilo do ostřelovaného státu mnoho českých politiků. Kromě premiéra Petra Fialy (ODS) a jeho ministrů, kteří v pondělí jednali na Ukrajině, se odhodlalo několik členů Senátů, kandidáti na prezidenta, ale i někteří poslanci. Podívejte se, kdo z českých politiků byl také na Ukrajině, proč a co tam podnikl.
Zatím nepočetnější výprava českých politiků proběhla poslední říjnový den. Do Kyjeva vyrazila část vlády Petra Fialy (ODS) včetně jeho samotného na společné zasedání s ukrajinskou vládu.
Cesta od počátku poutala velkou pozornost, zvlášť v kontextu ruských útoků, které znovu míří i na ukrajinskou metropoli. I v den návštěvy české vlády čelil Kyjev ostřelování, kvůli čemuž výprava nabrala mírné zpoždění - městem se rozezněl letecký poplach.
Zasedání nicméně nakonec proběhlo v rámci možností bez problémů, návštěva podle Fialy splnila svůj účel. „Budeme dál pokračovat ve vojenské a humanitární pomoci,“ uvedl premiér po návratu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jednala o založení podniku, který by se podílel na opravách ukrajinské vojenské techniky. Do poválečné obnovy Ukrajiny se chce zapojit několik desítek českých firem.
Ministři a Fiala se setkali i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten českému premiérovi udělil vysoké státní vyznamenání, řád Jaroslava Moudrého za mimořádný přínos rozvoji ukrajinsko-českých vztahů.
Českou vládu ocenil za to, že přicestovala do Kyjeva právě v době ruského ostřelování. S Fialou v této souvislosti koordinoval budoucí sankční kroky proti Rusku, řešili také vytvoření speciálního soudního dvora pro zločiny způsobené Ruskem na Ukrajině.
Jak návštěva vypadala a jaké bezpečnostní opatření ji provázely, ukázal úřad vlády na sestřihu celé návštěvy:
V říjnu byl z výraznějších českých politiků na Ukrajině senátor Marek Hilšer, který je zároveň jedním z kandidátů na prezidenta. Jeho kroky vedly hlavně do Mykolajivu, kde rozdával materiál pro vojáky. Na Ukrajině strávil dva dny a zažil i několik poplachů. Dohromady byl na cestách 6 dní, jak dodává Blesk Zprávám. Dva dny totiž trvalo se dostat tam a následně zpátky.
Ačkoliv se jedná o lékaře, na Ukrajině byl z jiného důvodu. „Pomáhat jako lékař nebo zdravotník bych býval jel rád, mám zkušenost z humanitární mise v Africe. Můj pobyt v takovém případě by však musel být podstatně delší, minimálně několik týdnů, možná spíše měsíců. Jinak by nemělo smysl plýtvat místními silami na mé zaškolení, abych mohl pracovat samostatně. Urgentní a válečná medicína je specifický obor,“ uvádí Hilšer.
Na Ukrajinu tak vezl materiální pomoc vojákům. Hilšer obstaral nákup 10 termovizních monokulárů a 3 drony s nočním viděním v hodnotě přes půl milionu korun. „Sponzor poskytl i dodávku pro dopravu a já jsem valnou část cesty i sám odřídil,“ zmiňuje senátor, který se o Ukrajinu zajímá již od roku 2014.
Hilšer se na rozdíl od ostatních politiků, kteří na Ukrajinu vyrazili, zaměřil i na další věci. „Dobrovolnické centrum mě v Mykolajivu seznámilo s tím, jak pomáhají opuštěným zvířatům, která krmí a ošetřují je (...) Dobrovolníci mě vzali i do místní ZOO,“ informoval na sítích s tím, že právě Mykolajivská ZOO i spolupracuje s několika českými zoologickými zahradami. .
Nejvíce jej ale zasáhly stopy utrpení místních obyvatel, jak se svěřil Blesk Zprávám. „Ti lidé v tom žijí už měsíce, odklízejí z ulic trosky domů a vojenské techniky. Konkrétně v Mykolajivu nemají pitnou vodu a řada lidí ani dostatek potravin. Navíc se blíží zima a Rusko záměrně ničí kromě obytných domů i energetickou infrastrukturu. Ukrajinci jsou nezlomní a disciplinovaní, nejen vojáci, ale třeba i staří lidé, se kterými jsem mluvil a kteří také mají důvod se bát,“ uvedl a dodal, že jej také zasáhlo i to, že Ukrajinci si velice váží české pomoci a dávají to ochotně a silně najevo.
Nedávno navštívil Ukrajinu také předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie David Smojlak. Ten zamířil 30. září do Kyjeva. Společně s dalšími evropskými předsedy parlamentních výborů přijal společné prohlášení o podpoře ukrajinské suverenity a odsoudil falešná referenda, která byla uspořádána na okupovaných území Ukrajiny.
„Návštěvy ukrajinské metropole se dnes vyznačují tím, že strávíte čtyřikrát víc času na cestě než na místě. Ale i za ten krátký čas jsme se stihli potkat se zástupci města, vlády i parlamentu, Putin vyhlásil anexi okupovaných území a prezident Zelenskyj požádal o přijetí Ukrajiny do NATO. Čas zde běží neuvěřitelně rychle,“ okomentoval svou cestu v tiskové zprávě.
„Největší dojem na mě udělala sebedůvěra a optimismus všech, s kým jsme jednali, od zástupců parlamentu až po prezidentskou kancelář. Bylo to zrovna v den, kdy Putin oznámil anexi okupovaných území. Zeptali jsme se našich ukrajinských přátel, jestli si uděláme přestávku, abychom si ten projev poslechli, a oni nechápavě zakroutili hlavou: Proč? Záleží na tom, co se děje na frontě, ne v televizi! To bylo výmluvné…“ svěřil se Blesk Zprávám se svými pocity z cest.
Stejně jako Hilšer se pozastavil i nad tím, jak na něj jako na Čecha reagovali místní. „Největší radost mi však udělala průvodčí v nočním vlaku do Kyjeva. Když jsem ji rozespale podal pas, tak v něm nejdřív zalistovala a pak radostně zvolala: „Čechija!“ Zaznělo v tom uznání, jaké při vyslovení jména naší země jsem v cizině už dlouho neslyšel,“ dodal Blesk Zprávám na to, co si ze své cesty nejvíce pamatuje.
V létě vyrazil do Kyjeva také český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Stejně jako to bylo u jiných cest politiků na Ukrajinu, i cestu Lipavského provázelo nejvyšší utajení. Blesk byl po celou dobu plánování a cesty u toho.
Lipavský se setkal se svým protějškem Dmytrem Kulebou, premiérem Denysem Šmyhalem (46) i prezidentem Volodomyrem Zelenskym. „Bavili jsme se o naší další podpoře. Až Ukrajina vyhraje tuto válku nad Ruskem, musíme jí pomoci s rekonstrukcí země,“ uvedl ministr, o čem s hlavou státu hovořil.
Kromě jednání se špičkami ukrajinské politiky navštívil Lipavský rozbombardované části předměstí Kyjeva. „Největší problém, kterému čelí Irpiň, ale i další části na Ukrajině, je příprava na zimu. To je humanitární operace, kdy je potřeba u řady domů zajistit střechu, okna a vyřešit vytápění, aby v nich lidé mohli přežít zimu. To je asi ten úkol, který stojí před Ukrajinou a před námi, abychom s tím Ukrajině nějakým způsobem v rámci humanitární pomoci pomohli,“ uvedl Lipavský.
Ještě před začátkem léta byl na Ukrajině také jeden z našich poslanců, předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09). Ženíšek vyrazil na cestu 5. května. „24 h na cestách tam, kam se nelítá. Je ale potřeba tam jezdit, vyjadřovat podporu a díky za to, že brání i nás a celou Evropu,“ napsal tehdy na facebooku.
„Borodjanka, osvobozena 1. dubna. Nejednalo se o žádné strategické cíle z vojenského hlediska, prostě jen stříleli domů. Lidé se pomalinku vracejí, obdivuhodné. Jediné řešení pro takovou Borodjanku je masivní finanční pomoc ostatních států,“ dodal po pár hodinách a přidal snímky ze své cesty. Psali jsme poslanci o vyjádření, bohužel do vydání článku nám nedodal žádnou reakci.
Čím se dostáváme stále více zpátky časem, k tím větším jménům české politiky se dostáváme. Přesněji se dostáváme k 15. dubnu, kdy na Ukrajinu dorazila senátní delegace v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS). Ten se svým polským protějškem Tomaszem Grodzkým navštívil ukrajinský parlament. Nevyrazil pak tehdy sám. Po boku mu stál také tehdejší místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09) a senátor Pavel Fischer.
Cestu do válečné země Vystrčil oznámil se slovy: „Některá pozvání se prostě neodmítají.“ Konstatoval tehdy, že je pravdou vše o brutalitě ruských vojáků. Růžička popsal, že nad „rozbitými městy“ kolem Kyjeva leží až trýznivý klid. „Jeden z nejdrsnějších zážitků byla naše návštěva v Buči, kde zrovna světový tým odborníků vyzvedával oběti z masového hrobu. A to je opravdu zážitek, na který nemohu nikdy zapomenout,“ řekl.
Pavel Fischer se na Ukrajinu ještě vrátil, a to v srpnu. „V početnější delegaci evropských politiků jsem byl tentokrát z ČR jediný. Cílem naší cesty byla podpora Ukrajiny a intenzivní osobní jednání členů parlamentů z celé Evropy. Pozval nás předseda Verchovné rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk,“ okomentoval Fischer tehdy svou cestu, kdy navštívil Boroďanku, Buču, Irpiň a Makariv.
„Ruská armáda tam vybombardovala nemocnice, mateřské školy, kulturní centra, bytové domy. Pálili jako zběsilí do civilních objektů, v nichž nebyla žádná vojenská přítomnost. Na hřbitově v Buči procházím mezi nově zřízenými hroby,“ dodal své pocity.
V době války vůbec jako první do ostřelovaného Kyjeva vyrazil premiér Fiala, který se stal de facto průkopníkem těchto cest - i když ne zcela sám, za prezidentem Zelenským vyrazil se svými protějšky z Polska a Slovinska. „Není to jenom gesto, má to i velký symbolický význam,“ uvedl tehdy Fiala poté, co se z cesty vrátil.
„Řekl jsem to své manželce, ale požádal jsem ji, aby to dopředu neříkala ani mé mamince, ani mým dětem,“ prozradil Fiala. Strach podle svých slov neměl.
„Musíme vědět, musíme si uvědomit, že bojují (Ukrajinci) i za nás. A my je musíme v tom boji podpořit. Proto jsme tam jeli osobně,“ vysvětlil premiér svou cestu s tím, že měla velký symbolický dopad. Do Kyjeva s ním jeli poradce předsedy vlády pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar, vládní mluvčí Václav Smolka a členové ochranného týmu.
Tom Zach je vůl.A proč s ním o něčem diskutovat?Nám jde o to pro koho pracovat.On říká pro ně,ha ha ha. 
zachu - podle tebe je špatný, že občané ČR chtějí aby vláda pracovala pro ně? 
9°C
To nejsou čeští politici,to ví každý.