Civilisté v Mykolajivu: Kvůli nočnímu bombardování už týdny nespali. „Hodně lidí teď pije“
Ukrajinský Mykolajiv se v posledních týdnech denně ocitá pod palbou okupantů, uprostřed noci se pravidelně rozeznívají sirény a místní nemohou spát kvůli hlasitým explozím. Některé ulice blokují trosky zničených domů, na chodnících se povalují střepy, šrapnely nebo nevybuchlé bomby. „Co mám říct svému vnukovi? V noci se probudil a řekl mi, že chce žít,“ svěřila se novinářům zoufalá babička. Mnozí se v těžké době obrací k alkoholu nebo náboženství.
První exploze se v dobývaném Mykolajivu obvykle začnou ozývat těsně po půlnoci, strach v lidech ale vyvolávají i dříve obyčejné zvuky prásknutí dveří nebo motoru projíždějící dodávky. Místní neustále čekají, kdy jim do domu vpadnou okupanti. „Snažím se chodit do postele brzy, kolem sedmé nebo osmé večer. Takto máte alespoň pár hodin před tím, než začnou rány, pokud máte štěstí,“ řekla pro server BBC 60letá Gela Chavchavadzeová.
Rusové v tuto chvíli útočí na město ze všech světových stran a většina střel dopadá do obydlených oblastí. Zdejší v noci s každou bombou počítají, kolik bloků od nich dopadla. Neustálý strach a nedostatek spánku se začíná negativně projevovat na jejich psychickém i fyzickém zdraví. „Vidím teď hodně lidí, kteří pijí,“ popisovala Gela. „Dokonce i brzy ráno. Myslím si, že neměli rušit zákaz alkoholu. V době války to není vhodné.“
O dopadech spánkového deficitu s novináři hovořil mykolajivský lékař Oleksandr Demijanov. „Oslabuje nervový systém lidí a vyvolává v nich strach a paniku,“ vysvětloval. „Je to těžké. Každou noc mě budí nejen bomby, ale i telefonáty. Když spím, zdá se mi o válce a o destrukci.“
Šťastná náhoda a návrat k náboženství
Před dům Alexandera Jakovenka (58) před několika dny dopadly ruské kazetové pumy. Muž jako zázrakem přežil a nyní si krátí čas uklízením trosek, které zbyly z jeho kuchyně. „Nedokážu to vysvětlit. Neměl bych být naživu,“ řekl novinářům. „Sirény se rozeznívají každou noc, ale z nějakého důvodu jsem se včera rozhodl přesunout se z ložnice na druhý konec bytu.“ Prolétající šrapnely zanechaly ve stěnách jeho ložnice dlouhé škrábance.
S úklidem mu nyní pomáhá jeho sousedka Olga. „Co mám říct svému vnukovi?“ ptala se. „Jednu noc se probudil, plakal a řekl mi: ‚Babi, já chci žít.‘“
Rodiny jsou s každým dnem čím dál tím zoufalejší a mnozí se obrací k náboženství. „Všechno je v Božích rukou. Co se stane, stane se,“ konstatovala 67letá Svetlana Charlanovová. Na dvorek jí před několika dny dopadla střela. Její dům zůstal jako zázrakem bez poškození, šrapnel ale Svetlaně způsobil lehké zranění na hlavě.
Někteří Ukrajinci se z nedalekých explozí radují, ovšem ne občané Mykolajivu, nýbrž Chersonu, který v tuto chvíli ovládají Rusové. „Když slyšíme výbuch, tak slavíme, protože to znamená, že se naše jednotky blíží k nám,“ řekl nezávislý ukrajinský novinář Konstantin Ryženko. „Čekáme na osvobození.“
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že dodávky Ukrajině ze strany Spojených států pokračují. Je tak podle něj zjevné, že Kyjev nespěchá se třetím kolem mírových jednání, zatímco Moskva je na ně připravena. Podle Ukrajiny i řady západních představitelů ale ve skutečnosti Rusko příměří nechce.
Stovky tisíc lidí na Ukrajině jsou postiženy posttraumatickou stresovou poruchou, miliony dalších pak jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. České organizace, například Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví nebo SANAE, uskutečňují projekty přímo na místě na pomoc obyvatelům zasaženým válkou.
„Ukrajina je země, která ještě před pár lety měla 40 milionů obyvatel. Dneska jich na Ukrajině žije zhruba 28 milionů. Je to země, která registruje 1,5 milionu válečných veteránů,“ řekl Kopečný. „A zároveň je to země, kde jsou stovky tisíc lidí velmi výrazně postiženy posttraumatickou stresovou poruchou a miliony lidí jsou postiženy jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví,“ dodal. Čísla se podle něj mohou rychle zvyšovat, neboť například když se válečný veterán vrátí k rodině, to, jak zvládá traumata z války, poté může rozkládat rodinu i celé komunity.
Plán obnovy pro Ukrajinu by měl být postavený podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplněných granty. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O potřebě nového Marshallova plánu pro Ukrajinu hovořil minulý týden na konferenci v Římě i prezident Petr Pavel. Česko bylo podle Kopečného jednou ze tří zemí zastoupených prezidentem, kromě Pavla to byli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
