Ruský soud prohlásil pluk Azov za teroristickou organizaci! Čeká zajaté bojovníky smrt?
Ruský nejvyšší soud dnes označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci a zakázal mu působit na ruském území, oznámila ruská média. Soudkyně uvedla, že soud vyhovuje žádosti generálního prokurátora a rozhodnutí platí okamžitě, napsala agentura TASS, která pluk označila za jednotku ukrajinských nacionalistů. Sám pluk Azov v reakci označil Rusko za teroristický stát.
V ruském zajetí je přitom nyní řada vojáků Azovu, kteří se bránili v obklíčeném Mariupolu a tamních ocelárnách. Rozhodnutí soudu znamená, že nyní mohou být souzeni jako členové či organizátoři teroristické organizace, za což jim hrozí nejtvrdší tresty, sahající k 20 letům vězení, napsal na svém webu list Kommersant.
Koncem července ve věznici v obci Olenivka v separatisty ovládané části Donbasu přišlo o život 53 ukrajinských válečných zajatců. Ruská strana tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla věznici z raketometu HIMARS, dodaného USA. Kyjev to popřel a naopak obvinil ruské síly, že útok spáchaly, aby zakryly mučení a popravy vězňů. Ve věznici v Olenivce byli drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov.
„Rusko po veřejné popravě válečných zajatců z pluku Azov v Olenivce hledá nové omluvy a ospravedlnění pro své válečné zločiny,“ sdělil pluk v reakci na rozhodnutí ruského nejvyššího soudu. Uvedl, že Rusko každou chvíli vyhrožuje zničením světa jadernými zbraněmi, jeho armáda a tajné služby páchají válečné zločiny a Rusko také dusilo ženy a děti v Sýrii jedovatým plynem. Pluk Azov vyzval USA a další státy, které se pokládají za civilizované, aby uznaly Rusko za teroristický stát, proti kterému se musí spojit celý svět.
Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v rozlehlém areálu Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz velení ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor za neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.
Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je opakovaně vykresluje jako neonacisty. „Denacifikace“ Ukrajiny byla jedním z deklarovaných cílů ruské únorové invaze.
Ruské ministerstvo obrany v červnu oznámilo, že drží v zajetí přes 6000 ukrajinských vojáků, včetně více než 2400 obránců Mariupolu.
„Informace polských spojenců o tom, že za sabotáží na železniční trati Varšava-Lublin stály ruské tajné služby, jsou mimořádně znepokojivé. Rusko se k nám chová otevřeně nepřátelsky a dlouhodobě oslabuje bezpečnost a stabilitu Evropy. Nesmíme být naivní a podceňovat rizika, kterým čelíme. Je naší povinností posilovat naši obranu, investovat do bezpečnosti, spolupracovat se spojenci a být připraveni čelit podobným útokům. Měla by to mít na paměti i nová vláda,“ uvedl končící český premiér Petr Fiala na adresu formujícího se uskupení ANO, SPD a Motoristů. To je skeptické k další podpoře Ukrajiny a rostoucím investicím do obrany, jak se k nim končící kabinet zavázal v souvislosti s požadavky Severoatlantické aliance. Ze sabotáže na polské železniční trati, která slouží mimo jiné k přepravě zbraní pro Ukrajinu, jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Prohlásil to dnes polský premiér Donald Tusk před polskými poslanci. Podezřelí podle něj hned po sabotáži odcestovali z Polska. Z polského vyšetřování vyplývá, že sabotáž spáchali „dva ukrajinští občané, spolupracující již delší dobu s ruskými zvláštními službami“, uvedl Tusk podle televize TVN 24. Oba podezřelí po sabotáži spáchané u vsi Mika opustili zemi přes hraniční přechod v Terespolu na hranici s Běloruskem, odkud do Polska přicestovali. Stalo se tak ještě dříve, než se podařilo zjistit jejich totožnost, uvedl premiér. V minulosti byl jeden odsouzen ve Lvově ze sabotáže spáchané na Ukrajině, druhý podezřelý pochází z Donbasu na východě Ukrajiny. Jména podezřelých premiér s odvoláním na probíhající operace neuvedl. Rusko a Spojené státy jednaly o možnosti další výměny vězňů, řekl serveru Axios Kirill Dmitrijev, který je hlavním vyjednavačem ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeden z amerických činitelů to serveru potvrdil, řekl ale, že výměna se neuskuteční bezprostředně. „Setkal jsem se s některými americkými činiteli a členy Trumpova týmu ohledně některých záležitostí humanitárního charakteru, jako třeba možných výměn vězňů, na kterých americká strana pracuje,“ uvedl Dmitrijev. Podle Axiosu o tom ruský vyjednavač diskutoval mimo jiné s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
