Kosované probudili hněv Srbů. Mluví se o válce: Balkán jako nová Ukrajina?!
Po Ukrajině přichází »denacifikace« Kosova? Tak o tom aspoň mluví srbští politici v reakci na sporný krok Prištiny zkomplikovat Srbům vstup do země. Rýsuje se tak v Evropě další zbytečná válka?
Od včerejška měly začít platit v Kosovu nové podmínky pro vstup Srbů do země. Přijíždějícím ze Srbska měly být vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce, které by sloužily ke vstupu a odjezdu ze země. Kromě toho mělo v platnost vstoupit nové nařízení týkající se registračních značek. Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musejí tabulky vyměnit.
Putinův slovník
Plánovaný krok ale vyvolal ostré protesty a už od neděle Srbové blokují hraniční přejezdy. Podle kosovské policie došlo i na střelbu, nikdo ale nebyl zraněn. „Všechno mi říká, že Srbsko bude přinuceno zahájit denacifikaci Balkánu. Rád bych se mýlil,“ tweetoval srbský vládní politik Vladimir Đukanović (43). Termín „denacifikace“ přitom používají Rusové pro ospravedlnění vražedného vpádu na Ukrajinu. Kreml zároveň krok Prištiny označil za provokaci a selhání Západu.
Odklad o měsíc
Znepokojen vývojem mezi oběma zeměmi je také český ministr zahraničí Jan Lipavský (37, Piráti). „Situace, kdy na severu Kosova dochází k incidentům a vzájemným provokacím, sice v současné době nemá velký potenciál přerůst v další významný ozbrojený konflikt na evropské půdě, ale nelze ji podceňovat. Je proto nezbytný aktivní přístup evropské diplomacie,“ napsal Blesku Lipavský.
Jsem velmi znepokojen situací na kosovsko-srbské hranici a vyzývám zúčastněné k její deeskalaci. Podnikání jednostranných kroků není řešením. Integrace zemí západního Balkánu je prioritou #CZPRES a jakákoliv forma agrese tyto snahy poškozuje. https://t.co/UTQLnRsauu
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) August 1, 2022
Priština nakonec – po konzultacích se zahraničními partnery - účinnost nařízení o měsíc odložila… „Podmínkou je, že budou odstraněny všechny barikády a plně obnovena svoboda pohybu,“ uvedl kosovský premiér Albin Kurti (47). To se včera nakonec i stalo. Jenže k témuž může znovu dojít k 1. září…
Kolář: úkol pro Komisi
Srbsko nezávislost jednostranně vyhlášenou Kosovem v roce 2008 neuznává a od stejného roku nevpouští bez výměny SPZ kosovská vozidla na své území. Situaci komplikuje i to, že obě země usilují o vstup do EU, bez územní dohody je ale posun na mrtvém bodě. „Srbové se nikdy nesmířili s tím, že Kosovo už není jejich,“ říká bývalý diplomat Petr Kolář (59). Současnou situaci má ale spíš za bouři ve sklenici vody. „Česko by se mělo chopit iniciativy, ale tuto situaci bude řešit spíše Evropská komise jako prostředník,“ dodal Kolář.
Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií FSV UK: Spíš jen válka slov
Může být z této »přestřelky« další válka v Evropě?
„Může, ale zároveň je to celkem nepravděpodobné. Srbská rétorika je sice vyhrocená, ale zatím jsem neviděl, že by na to srbské ozbrojené síly reagovaly. Když jsme viděli přípravu ruské války na Ukrajinu, ruské tanky se sjížděly k ukrajinské hranici. Teď nic takového nevidíme. Toto se opakuje zhruba každé 2 roky, kdy Kosovo zavede nějaké administrativní nařízení, a Srbové se začnou bouřit.“
Ale šéf diplomacie Lipavský je tamním vývojem znepokojený …
„Znepokojení je určitě na místě. Zároveň je úlohou české diplomacie jako předsednické země do toho vstoupit. Západní Balkán je ostatně dlouhodobě prioritou české zahraniční politiky. Přímo se tak nabízí, aby do toho naše diplomacie vstoupila a umožnila sjednat nějaký kompromis.“
žádná pohoda v Kosovu, zejména pro etnické srby, co tam zůstali vůbec není