Ruští školáci se povinně budou učit „vlastenecké hodnoty“. A dějepis čeká už i 7leté
Ruští studenti, kteří se na podzim vrátí do školních lavic, se budou učit o národních hodnotách. Žáky čekají besedy na toto téma v rámci širší snahy Kremlu o zavedení vlastenecké výchovy ve školách. S odvoláním na ruská média o tom informoval britský list The Times.
Od 5. září budou školy po celé zemi věnovat hodiny takzvaným „rozhovorům o důležitých věcech“, řekl agentuře TASS šéf kremelského oddělení pro sociální projekty Sergej Novikov. Podle webových stránek Kremlu se Novikov věnuje úsilí ruského prezidenta Vladimira Putina „posílit duchovní a morální základy ruské společnosti“ a zlepšit „vlasteneckou výchovu mladých lidí“.
Tyto „rozhovory o důležitých věcech“ se zaměří na hodnoty ruské společnosti, které jsou podle Novikova zakotvené v národní bezpečnostní strategii země.
Ruské snahy o vlasteneckou výchovu ve školách dostaly nový impulz po invazi na Ukrajinu, jejímž cílem je podle Kremlu „demilitarizovat a denacifikovat“ svého západního souseda. Moskva akci přirovnala k sovětskému válečnému úsilí proti nacistickému Německu za druhé světové války.
„Zvláštní vojenská operace“ na Ukrajině míří do učebnic
Zprávy z nezávislých ruských médií dokládají četné případy nátlaku a zastrašování ruských učitelů, aby veřejně podporovali válečné úsilí a učili své žáky o tom, co Kreml nazývá „zvláštní vojenskou operací“. Několik učitelů bylo za protiválečné výroky potrestáno pokutou nebo propuštěno.
Ruský ministr školství Sergej Kravcov v dubnu oznámil, že plánuje zavést povinnou výuku dějepisu pro studenty již od sedmi let, přičemž důraz bude kladen na popírání toho, že Rusko špatně zacházelo s jinými státy, zejména Ukrajinou a Běloruskem. Kravcov rovněž uvedl, že ministerstvo doplní učebnice dějepisu o „zvláštní vojenskou operaci“ na Ukrajině.
Školy po celé zemi budou od začátku nového školního roku denně slavnostně vyvěšovat ruskou vlajku a hrát státní hymnu. Vláda plánuje utratit přes 970 milionů rublů (373 milionů korun) za ruské vlajky a erby.
Putin také v červenci podepsal nový zákon, na základě kterého vytvoří moderní mládežnickou organizaci v duchu komunistické dětské organizace Pionýr. Podle úřadů ale nejde o přímé oživení této skupiny.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times. Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé. Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce. Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista. Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí. Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
