Napětí mezi Kosovem a Srbskem. V Mitrovici zněly sirény, poslanec hrozí „denacifikací“ Balkánu

Sociálními sítěmi se šíří videa, na kterých znějí sirény a také fotografie zablokovaných silnic a davů lidí. Podle The Jerusalem Post  šlo o důsledky napětí mezi Kosovem a Srbskem kvůli změnám v průkazech a registračních značkách vozidel.

Sirens in Kosovo pic.twitter.com/3moLXvNZq1

— TPYXA ⚡ Middle East (@middleeasttime) July 31, 2022

„Ve spolupráci s našimi zahraničími partnery se zavazujeme odložit účinnost rozhodnutí o registračních značkách a vstupních a výstupních dokladech na hraničních přechodech se Srbskem o 30 dní. Podmínkou je, že budou odstraněny všechny barikády a plně obnovena svoboda pohybu,“ napsal v pondělí Kurti. Podle něj jsou demonstrace řízené z Bělehradu, což srbská vláda odmítá. Nařízení mají nově vstoupit v platnost 1. září.

Etničtí Srbové v neděli večer na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů Jarinje a Brnjak se Srbskem. Podle agentury Reuters také stříleli na policisty. Kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla uvedl, že při nočních střetech na severu Kosova bylo zraněno 11 lidí a poškozeno několik policejních a jiných automobilů.

Podle srbské stanice RTS jsou nyní všechny barikády v zásadě odstraněny a nyní se čeká na politické rozhodnutí, kterým bude na přechodech Jarinje a Brnjak obnoven provoz.

Napjatá situace

Srbský prezident  Aleksandar Vučić v neděli podle televize N1 uvedl, že Srbsko „nikdy nebylo ve složitější a složitější situaci (ohledně Kosova), než je dnes“.  

Historický moment: Kosovo a Srbsko „normalizují vztahy“, u dohody stál Trump

Vučić požádal všechny strany, aby zachovaly mír, ale varoval, že „pokud nechtějí udržet mír, říkám vám - Srbsko vyhraje“. Srbský politik Vladimir Dukanović na Twitteru napsal, že „že Srbsko bude nuceno zahájit denacifikaci Balkánu. Rád bych se mýlil.“ 

„Vítáme rozhodnutí Kosova nařízení odložit na 1. září. Očekáváme, že všechny blokády budou okamžitě odstraněny,“ napsal na twitteru šéf unijní diplomacie Joseph Borrell a uvedl, že podobné problémy mají být vyřešeny skrze dialog zprostředkovaný EU.

„Celková bezpečnostní situace je v obcích v severním Kosovu napjatá,“ uvedla v prohlášení mise KFOR vedená Severoatlantickou aliancí. Mise čítá asi 3770 vojáků ze tří desítek zemí a jejím úkolem je zmírňovat přetrvávající napětí mezi většinovými kosovskými Albánci a menšinovými Srby.

Konflikt trvající dlouhá léta

Současné spory se točí kolem původně na pondělí plánovaného požadavku. Cestujícím přijíždějícím ze Srbska měly být vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce, které by sloužili ke vstupu a odjezdu ze země. Kromě toho mělo v platnost vstoupit nové nařízení týkající se registračních značek.

Požár v Českém Švýcarsku mají hasiči pod kontrolou: Oheň hoří na 498 hektarech

Tato politika odpovídá dlouhodobé praxi, kterou Bělehrad uplatňuje vůči kosovským občanům navštěvujícím Srbsko. Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.

Priština už v minulosti nakrátko přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou registrační značkou, což loni na přelomu září a srpna vyvolalo několikadenní srbskou blokádu na hraničních přechodech s Kosovem.

Srbsko neuznává nezávislost Kosova a s tím i například jeho právo na registraci aut. Bělehrad proto již od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008 nepouští vozidla s kosovskou značkou na území Srbska a vyžaduje po řidičích, aby si ji vyměnili.

Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli. EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů. Premiér Kurti uvedl, že Kosovo formálně požádá o členství v Evropské unii do konce roku 2022, a to navzdory obavám z napětí se Srbskem, které o členství v EU rovněž usiluje.