Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Moldavsko netrápí jen separatistické Podněstří. Putinovu nadvládu chce i národ Gagauzů

Autor: The Daily Beast, mav - 
31. července 2022
05:11

Pokud by se „speciální vojenská operace“ Vladimiru Putinovi dařila lépe, bylo by nejspíš dalším cílem Moldavsko. Od rozpadu Sovětského svazu se tato jeho bývalá součást zmítá mezi proruskými a proevropskými tendencemi. Ruskou oporou tu není jen známější Podněstří, které nemá moldavská vláda pod kontrolou a kde jsou tisíce ruských vojáků. I autonomní region Gagauzsko na jihu by návrat SSSR vítal, píše reportérka serveru The Daily Beast.

Café Augusto, Comrat, hlavní město Gagauzska. Kavárnou zní ruský pop. Čtyři místní učitelky sem zašly na kávu, probírají aktuální dění: Prudkou inflaci, nedávné bombové hrozby na veřejné budovy i ruské útoky na ukrajinský přístav Oděsa, který je odsud jen tři hodiny autem.

Ale když dojde řeč na nejdůležitější zprávu, jakou v posledních týdnech řeší Moldavsko – že země bude po Ukrajině dalším cílem Vladimira Putina – jsou učitelky z takového výhledu spíš nadšené než vyděšené. „To by bylo skvělé," říká Anžela (36), „možná bychom měli levnější ruský plyn,“ řekla pro Daily Beast.

Gagauzsko na jihu Moldavska. Gagauzsko na jihu Moldavska. | NordNordWest (CC BY-SA 3.0), Jarmila Hluchá

Gagauzové jsou příbuzní Turků, k národu se hlásí asi 200 tisíc lidí – tři čtvrtiny v moldavské Gagauzii, ostatní žijí hlavně na Ukrajině či v Rusku. I gagauzština má blízko k turečtině; její používání však od dob Sovětského svazu upadá.

S vyhlášením nezávislosti Moldavska si Gagauzové takřka jednomyslně v referendu odhlasovali setrvání v SSSR; když to nebylo reálné, vyhlásili podobně jako nedaleké Podněstří nezávislost. Ale zatímco s Podněstřím kišiněvská vláda (neúspěšně) bojovala, s Gagauzy našla poklidný kompromis: Značnou autonomii, speciální postavení regionu v rámci Moldavské republiky.

Radši ruskou televizi

V čele autonomní oblasti stojí guvernér – Baškan – který zasedá i v moldavské vládě. Od roku 2015 tuto pozici zastává Irina Fjodorovna Vlachová (48). Regionálním parlamentem je Lidové shromáždění Gagauzie.

Gagauzština je tam úředním jazykem, navzdory tomu ale jsou znát desetiletí ruské/sovětské nadvlády a lidé už řeč začali zapomínat. Místo gagauzské či moldavské televize (většinoví Moldavané mluví rumunsky, mnoho Gagauzů však nikoliv) sledují ruské kanály. A tak byli vystaveni kremelské propagandě a cenzuře, jež v posledních letech výrazně sílily.

Igor Dodon, Irina Vlachová a Valentina Matvijenková, 2019. Igor Dodon, Irina Vlachová a Valentina Matvijenková, 2019. | Twitter I. Vlachové

„Irina Vlachová se stala Baškanem díky sloganům 'Jsme s Ruskem, jsme síla', díky fotkám s Valentinou Matvijenkovou (předsedkyní ruské Rady federace – horní komory ruského parlamentu, pozn. red.),“ upozorňuje Jekatěrina Žekovová, gagauzská novinářka, politička a kulturní činovnice.

„A co to Gagauzii přineslo? Víme, že za šest let autonomie obdržela přes 12 milionů eur z evropských fondů, udělalo se za ně spousta práce: Renovovaly se školy a školky, místní spolky ve vesnicích a městech realizovaly různé projekty díky velké podpoře,“ uvedla Žekovová pro francouzské rádio RFI.Zato nevím, co jsme v posledních letech dostali z Ruska – rozhodně ne finance na podporu malých firem, místních úřadů atd. Ano, dostali jsme z Ruské federace podporu v podobě vybavení – hudební nástroje, sanitky, hasičskou výstroj – ale nejsem si jistá, zda se vyrovná evropské pomoci pro Gagauzii.“

Česká rozvojová agentura tam vede více projektů, například zprovoznění několika center pro seniory, zabezpečení elektrického transformátoru či rekultivaci skládky, jak informuje Ministerstvo zahraničí ČR. Koncem června se spustil další, Češi pomůžou Gagauzům nastavovat postupy pro sociální práci, výplaty dávek atp. Šéfka Vlachová se zahájení vděčně zúčastnila, jak ukázala na Twitteru.

V červnu Evropská unie udělila dvaapůlmilionovému Moldavsku status kandidáta na členství, stejně jako Ukrajině. Přesto běžní Gagauzové věří v partnerství s Ruskem a staví se proti EU. 

Prezidentské křeslo i většinu v parlamentu v Kišiněvě si už dlouho přehazují proruští komunisté a socialisté s prozápadními liberály. Aktuálně má navrch proevropský tábor. Ale čím těsněji se země poutá k Západu, tím bouřlivěji bublají separatistické ideje v proruských regionech jako Podněstří a Gagauzsko.

Šašek cara Putina

Nejvlivnějším lídrem mezi proruskými stoupenci v Moldávii je Igor Dodon (47). Zasedal v několika vládách, v letech 2016-20 byl moldavským prezidentem. K Vladimiru Putinovi je velmi loajální, coby prezident jednou prohlásil, že Moldavsko potřebuje právě takového „vlastence“, jakým je Putin. Ruský vůdce takový respekt nesdílel. Roku 2017 ho pozval, s dalšími světovými představiteli, na Eurasijský ekonomický summit v Petrohradě. Když se novinář ptal na údajné ruské vměšování do amerických voleb, Putin (aniž byl sám tázán) odtušil: „Zeptejte se Dodona, ten to ví nejlíp.“

Podobnou větou proslul car Ivan Hrozný. Když ho otázka nudila, odpovídal: „Zeptejte se mého šaška, ten to ví nejlíp,“ jak tehdy uvedl portál Balkan Insight. A tak si Dodon vysloužil přízviska jako „Putinův šašek“, ba „carova rohožka“.

Předloni neobhájil prezidentskou funkci, porazila ho nynější prezidentka Maia Sanduová. Rok pak byl poslancem, ale v červencových volbách proruský blok, kde byl jedním z vůdců, výrazně prohrál. Volby byly legitimní podle pozorovatelů jak z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), tak podle těch ze Společenství nezávislých států, které sdružuje většinu bývalých republik SSSR.

Invazi na Ukrajinu podporoval Dodon od samých počátků. Nijak ho v tom nezviklalo, když ruský generálmajor Rustam Minněkajev, že cílem „speciální vojenské operace“ je ovládnout celou jižní Ukrajinu, a dostat se tak až k Podněstří. „Tam jsou také důkazy útlaku rusky mluvící populace,“ citoval generála server The Daily Beast. Po vpádu do Moldavska volal i vlivný propagandista, moderátor státní televize Vladimir Solovjov.

To by Dodon snad i vítal. Devátého května, kdy Rusko slavilo Den vítězství v 2. světové válce, svolal v Moldavsku protesty za proruské symboly. Moldavská vláda s parlamentem totiž „symboly války a agrese“ jako písmena Z a V a černooranžovou svatojiřskou stuhu zakázaly. Dodon s tuctem poslanců a stovkami politiků se ozdobili právě touto stuhou, jež má tradici hlavně v sovětské a ruské armádě, a s tisíci dalších demonstrantů se vydali k Památníku vítězství a věčného ohně v Kišiněvě.

O pár týdnů později, 24. května, byl Dodon zatčen za vlastizradu a korupci; od té doby je v domácím vězení, obvinění se podle Balkan Insightu rozšířila o financování politické strany skrze organizovaný zločin či nezákonné obohacování se. Z hausarestu ale nadále komunikuje po sociálních sítích a burcuje své stoupence, včetně těch v Gagauzii.

Putin je silný vůdce

Místní úřady v Gagauzsku vyhrožují prezidentce ultimátem. „Byli jsme proti integraci s Evropskou unií, tak jsme vašim úřadům vyslali velmi jasnou upomínku, že když umožní Moldavsku integrovat se do EU a ztratit nezávislost, obrátíme se na přátelské země, včetně Turecka a Ruska,“ řekl nyní pro The Daily Beast místopředseda gagauzského shromáždění Georgy Leichu. „Samozřejmě, že sympatizujeme s Ruskem, vidíme Putina jako silného vůdce, Podněstří s ním také sympatizuje. Netrvalo by dlouho spustit protestní hnutí a Sanduovou svrhnout. Naši lidé se chtějí přidat k Rusku, ovšem za stejných podmínek jako za Sovětského svazu, coby rovnocenný člen,“ dodal politik.

Leichu Kremlu fandí, navzdory zvěrstvům, jež Rusové páchají na Ukrajině: „Většina Moldavanů má Putina raději než všechny ostatní postsovětské vůdce, neboť je silný, vyhrává; pro lidi je snazší porozumět, co chce. Naše současné problémy s Ruskem začaly, až když se prezidentka Sanduová rozhodla nejet do Moskvy na setkání s Putinem. Inflace už dosáhla 32 procent a Sanduová nedokáže vysvětlit veřejnost, proč by život bez Ruska a coby spojenec Evropské unie byl lepší.“

Učitelky v Café Augusto vysvětlují své preferenci jednoduše. Stěžují si na nízké příjmy a rostoucí ceny – a nedovedou porozumět, jak by jim osobně měl pomoci prozápadní kurz země. „Mluvíme rusky, vyučujeme v ruštině, všichni máme příbuzné v Rusku, zatímco za této vlády už máme 30% inflaci, víc než na válkou rozvrácené Ukrajině. Naše výplaty jsou jen drobné!“ stěžuje si nejstarší z učitelek, Taťána (62). „Pokud to tu Putin převezme, povede se nám dobře.“

Video  Zaútočí Rusové na Moldavsko? Hrozba potravinové krize a Slováček kritizuje výstavu exmilenky  - Bára Horáková, Lukáš Červený, Reuters
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa