Lavrov mířil do Srbska, okolní země mu zakázaly přelet. Teleportaci neovládáme, říkají Rusové
Černá Hora, Severní Makedonie a Bulharsko zakázaly přelet ruskému vládnímu letadlu, kterým měl v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov cestovat na oficiální návštěvu do Bělehradu. Původně o tom informoval srbský deník Danas s odvoláním na své zdroje. Odmítnutí speciálu s ministrem nezbytně vyžaduje tvrdou reakci, a to společnou Ruska a Srbska, uvedl dnes místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Lavrov později označil krok zemí za bezprecedentní, nemyslitelný a hanebný.
Lavrov měl do Srbska v pondělí přicestovat na dvoudenní návštěvu, během níž se měl setkat mimo jiné s prezidentem Aleksandarem Vučičem nebo patriarchou Srbské pravoslavné církve.
Srbská premiérka Ana Brnabičová uvedla, že situace kolem příjezdu ruského ministra je „velmi komplikovaná“ a že logistikou jeho cesty se zabývá prezident Vučić.
„Je opravdu neuvěřitelné, že situace v Evropě a ve světě je taková, že prezident jedné země se musí zabývat takovými věcmi, jako jsou logistické otázky cesty ministra zahraničních věcí, na nichž závisí, zda dorazí, či ne,“ řekla premiérka podle serveru Danas srbské televizi Pink.
Na otázku, zda se Lavrovova cesta uskuteční, nejmenovaný ruský diplomat Interfaxu řekl: „Schopnosti teleportace naše diplomacie zatím neovládá.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes podle agentury AP uvedl, že se setkal s ruským velvyslancem, který jej informoval o důvodech, proč se Lavrovova návštěva nemůže uskutečnit.
Lavrov se vzteká: Nemyslitelné
„Došlo k nemyslitelnému,“ řekl Lavrov podle agentury TASS na dnešní tiskové konferenci o „bezprecedentním rozhodnutí“ některých členských zemí Severoatlantické aliance.
Uzavření leteckého prostoru pro letoun ruského ministra označil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov za „nepřátelský čin“. „Takové nepřátelské činy vůči naší zemi mohou způsobit určité problémy, ale nemohou zabránit naší diplomacii pokračovat v práci,“ řekl Peskov podle agentury AFP.
„Nikdy nepodnikneme nic, co by ještě více zhoršilo styky mezi národy,“ odpověděl Lavrov podle agentury Interfax na otázku ohledně případné ruské odvety.
„Je jasné že toto rozhodnutí nebylo o letadlu. Bylo namířeno proti Rusku jako státu a Srbsku jako státu. Doufám, že reakce bude společná a krajně tvrdá, a to v podobě nejen diplomatických protestů, ale i konkrétních praktických odvetných kroků,“ uvedl Kosačov podle agentury TASS.
Senátor nepochybuje, že ve skutečnosti šlo o rozhodnutí Severoatlantické aliance, jejímiž členy uvedené země jsou, a Spojených států. „Přímým vměšováním do dvoustranných záležitostí dvou svrchovaných evropských států, které nejsou členy aliance, Ruska a Srbska, se NATO pokouší zmocnit se a podřídit si zbývající část Evropy. Dále bude pokračovat globalizace aliance na zbytek světa, ve kterém je Čína strategickým terčem číslo dva hned za Ruskem,“ usoudil. Kosačov dodal, že Bulharsko, Černá Hora a Severní Makedonie se připojily k „hrobařům skutečného evropského snu“, kterými jsou podle něj Británie, Česko, Polsko a Pobaltí.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
Ruský deník Kommersant dnes na svém webu s odvoláním na vlastní zdroje napsal, že uzavření vzdušného prostoru sousedních zemí pro letadlo ruského ministra může vyhovovat srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi, který by si podle deníku přál, aby Lavrovova návštěva byla odložena, anebo se uskutečnila pokud možno nepozorovaně, aby nepokazila vztahy Srbska se Západem.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že téměř všechny země Evropské unie a také Británie uzavřely ruským letadlům svůj vzdušný prostor po ruském útoku na Ukrajinu z 24. února, zatímco Srbsko je jedním z mála spojenců Ruska v Evropě. Srbsko nezavedlo sankce proti Moskvě, ale od roku 2012 je oficiálně kandidátskou země na členství v EU. Začátkem března se v Bělehradu demonstrovalo na podporu počínání Ruska proti Ukrajině. Srbsko prakticky úplně závisí na dodávkách ruského plynu, ale jeho loajalitu vůči Moskvě budí také skutečnost, že Rusko podporuje Bělehrad v neuznávání nezávislosti Kosova.
Srbsko v poslední době čelí zvýšenému tlaku západních států, aby sladilo svou zahraniční politiku s Evropskou unií a přidalo se k sankcím proti Rusku. To však Vučić dosud odmítal, i s ohledem na proruské smýšlení velké části srbského obyvatelstva.
