„Nikdy jsem se za vlast tak nestyděl.“ Ruský diplomat v OSN končí, obul se do Lavrova i Putinovy jachty
Představitel ruské mise při OSN v Ženevě odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. Vyplývá to z dopisu, který Boris Bondarev zveřejnil na sociální síti LinkedIn. Prý se za svou zemi nikdy nestyděl více. Pokud se zpráva potvrdí, bude Bondarev patrně prvním ruským diplomatem, který se oficiálně vzdal funkce kvůli invazi na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí v Moskvě se k případu zatím nevyjádřilo.
„Za dvacet let své diplomatické dráhy jsem sledoval různé zvraty naší zahraniční politiky, ale nikdy jsem se za svou zemi tak nestyděl jako 24. února tohoto roku. Putinem rozpoutaná agresivní válka s Ukrajinou, a vlastně s celým západním světem, je nejen zločinem proti ukrajinskému národu, ale pravděpodobně i nejtěžším zločinem proti národu ruskému, tučné písmeno Z škrtá všechny naděje a vyhlídky na prosperující svobodnou společnost v naší zemi,“ stojí ve vyjádření na LinkedIn.
„Ti, kteří tu válku zpunktovali, chtějí jediné – zůstat věčně u moci, žít v pompézních nevkusných palácích, plavit se na jachtách výtlakem i cenou srovnatelných s celým ruským námořnictvem, užívat si neomezenou moc a totální beztrestnost,“ obul se do vládců Ruské federace. „Jsou za to ochotni obětovat, kolik jen životů bude potřeba. Tisíce Rusů a Ukrajinců už kvůli tomu zemřely.“
Podle webu OSN v Ženevě působil Bondarev jako poradce ruské stálé mise. V diplomatických službách byl podle svých slov 20 let. „Bohužel, za těch dvacet let se míra lží a neprofesionality v práci ministerstva zahraničí neustále zvyšuje,“ uvedl v prohlášení.
Podle Bondareva se ruské ministerstvo zahraničí již nevěnuje diplomacii, ale „rozsévání lží a podněcování války a nenávisti“, srovnatelnému s klišé sovětské propagandy 30. let. „Ministr Sergej Lavrov je dobrou ilustrací degradace tohoto systému. Během 18 let se z profesionála a vzdělaného intelektuála, jehož obdivovali mnozí mí kolegové, stal osobou neustále šířící rozporující si vyjádření a hrozící světu (i Rusku!) atomovými zbraněmi,“ dodal.
Bondarev by prý rád pokračoval ve své kariéře diplomata, což by se však nyní rovnalo vlastizradě. Je tak otevřen novým pracovním příležitostem.
Začátkem dubna vyzvalo české ministerstvo zahraničí ruské diplomaty, aby se dále nepodíleli na zastupování ruského politického vedení, které se rozhodlo provést „apokalyptickou destrukci“ svého souseda. Ruské vyslanectví v Ženevě v reakci na to ironicky poděkovalo za „velkorysou nabídku“ a dodalo, že ruští diplomaté mají svědomí dostatek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
