Bratr Putinova poradce investoval v ČR přes 100 milionů. A u Lipavského si posvítí na ruské nemovitosti
Na majetek Leonida Levitina, bratra poradce ruského prezidenta Putina a exministra dopravy Igora Levitina, si posvítil Finanční analytický úřad (FAÚ) v rámci prověřování ruského majetku v Česku. Levitin v ČR investoval přes 100 milionů korun přes anonymní firmu, informovala Česká televize. V pondělí pak české ministerstvo zahraničí oznámilo, že vznikla nová pracovní skupina, která se zabývá ruskými nemovitostmi v ČR.
Igor Levitin je někdejším ministrem dopravy a poradcem prezidenta Vladimira Putina. Do března 2022 působil též jako prezident Evropské unie stolního tenisu, z funkce však odstoupil právě v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Jeho bratr Leonid Levitin v Česku investoval přes 100 milionů korun, uvedla Česká televize. Levitinovo jméno spojila např. s ústavem pro pacienty s Alzheimerovou chorobou v Čenkově u Příbrami.
Kyperská stopa
Provozovnu vlastní firma Welfare Invest, majetkově ovládaná z Kypru, uvedla ČT. V té souvislosti zmínila i dividendy v přepočtu zhruba půl miliardy korun, které si jen za rok 2017 nechala vyplatit Levitinova kyperská firma Quartia Limited.
Na ruské majetky v Česku si nyní posvítili i kontroloři FAÚ. Podle České televize se do jejich hledáčku dostal právě i majetek bratra Putinova poradce.
Exministři s Putinem v Kremlu
Samotnému Putinovi v roce 2008 ústava nedovolovala ucházet se o třetí mandát v čele státu za sebou, a tak na čtyři roky přenechal nejvyšší funkci svému chráněnci Dmitriji Medveděvovi a sám se stal premiérem.
Když se po 4 letech Putin do Kremlu vrátil, jmenoval do funkcí řadu exministrů své vlády, kteří se nedostali do nové vlády Medveděva. A tak se prezidentovým poradci stali právě Levitin, ale také exministr školství Andrej Fursenko, exministr přírodních zdrojů Jurij Trutněv či exministr spojů Igor Ščegolev.
Ruské nemovitosti v Česku řeší nová skupina u Lipavského
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vytvořil aktuálně pracovní skupinu, která se zabývá nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem užívaným Ruskem v České republice. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Lenka Do. U řady z budov má úřad pochybnosti o tom, zda stále slouží k diplomatické činnosti.
Ministerstvo eviduje asi pět desítek nemovitostí. Skupina se soustředí na ty, které jsou v ruském vlastnictví, a to v Praze i v dalších obcích a městech. „Budeme proto úzce spolupracovat také se zástupci samospráv, na jejichž katastru se předmětné nemovitosti nacházejí,“ poznamenala mluvčí. „U řady z nich máme velké pochybnosti, zda skutečně stále slouží k diplomatické činnosti podle příslušných mezinárodních konvencí,“ sdělila Do.
V poslední době se řešila zejména otázka ruské školy v pražském Bubenči. Praha z rozhodnutí zastupitelstva vyzvala vládu, aby připravila zákon, podle něhož by bylo možné omezit vlastnické právo Ruska k budově. Lipavský tehdy opáčil, že problematika ruské školy je provázána s několika mezinárodními smlouvami a je potřeba dodržovat ústavní pořádek ČR.
„Hodláme postupovat bezezbytku podle zásad právního státu. V tom je naše převaha, že respektujeme pravidla a základní hodnoty a nepřistoupíme na hru mimo všechna pravidla, jakou vidíme na druhé straně,“ dodala dnes mluvčí úřadu.
6 diplomatů na ruské ambasádě v Praze
Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy po loňském zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.
Počet ruských diplomatů v ČR byl dále snížen i po ruské invazi na Ukrajinu. Na ruském velvyslanectví v Praze aktuálně působí šest diplomatů. Česko také odebralo Rusku souhlas s provozem konzulátů v Brně a Karlových Varech. Uzavřelo též své konzuláty v Petrohradu a Jekatěrinburgu a dočasně uzavřen je Český dům v Moskvě.