Putin jako Hitler: Odborník popsal paralely mezi diktátory. „Čas se mu krátí.“
Britský profesor a expert na Rusko, který se posledních 25 let zaměřuje na prezidenta federace Vladimira Putina, přirovnal vůdcovu situaci k posledním dnům německého diktátora Adolfa Hitlera. Mezi osudy obou mužů je podle něj hned několik paralel. Odborník a autor 24 knih o Rusku zároveň znovu poukázal na Putinovy diskutované zdravotní problémy a upozornil na prezidentovo podezřelé chování během moskevské vojenské přehlídky ke Dni vítězství. „Něco je velmi špatně.“
Putin se podle profesora Marka Galeottiho vždy bál o svou bezpečnost, po spuštění invaze ho ale přepadla nevídaná paranoia a autoritářský vůdce podle zdrojů z Kremlu navštěvuje svou kancelář jen minimálně. Jeho chování teď navíc připomíná poslední dny diktátora Hitlera v roce 1945. „Má svůj personál, své bodyguardy, svůj tým ochutnávačů a tak dále, ale poslední měsíce si i tak udržuje odstup od ministrů, poradců a pomocníků, se kterými se dřív často radil,“ řekl expert pro server DailyMail. „Začalo to s pandemií, ale nevykazuje žádné známky toho, že by to chtěl změnit zpátky.“
Podobně se podle Galeottiho distancoval právě Hitler na konci druhé světové války, kdy k Berlínu postupovaly spojenecké armády. „Není možné, aby nám to nepřipomnělo poslední dny Adolfa Hitlera, když se válka, kterou začal, otočila proti němu,“ vysvětloval expert. „Putinovi nepřátelé samozřejmě nejsou u bran Moskvy tak, jako byli ti Hitlerovi u Berlína, přesto tam jsou paralely související s odmítáním naslouchat radě a s organizováním vojenských manévrů i přes nedostatek zkušeností.“
„Odhodlaní pozorovatelé Kremlu věří, že Putin tráví většinu času o samotě,“ pokračoval Galeotti. „Dumá nad válkou a přemýšlí o strategii na bojišti, což je znepokojující pro Rusko, jelikož historie nám říká, že to je přesný opak toho, co by měl dělat. Putin nemá žádné vojenské zkušenosti.“ Vůdce ale navzdory všemu dál trvá na tom, že bude přímo zasahovat do vedení války stejně jako tehdy Hitler. „Ze svého bunkru pod ulicemi Berlína úkoloval své vojáky až do konce.“
Ruské i německé armády měly podle Galeottiho velký potenciál, obě ale byly využity špatně, což dál zvýrazňuje nedostatečné strategické schopnosti dvou vůdců. Své odhady o tom, kam směřuje osud Ukrajiny a samotného 69letého Putina, odborník neuvedl.
Dečka přes kolena a záchvaty kašle
Profesor mimo jiné poukázal na drastické změny v Putinově vystupování na veřejnosti a znatelný pokles prezidentovy kondice. Muž, který byl podle Galeottiho v minulosti schopný excelentně a profesionálně komunikovat s občany Ruska i se svými politickými oponenty, se teď projevuje nevídaně emotivně. Z muže, který se rád ukazoval v kimonu, trénoval judo, hrál hokej a projížděl se bez trička na koni po Sibiři, se stal křehký stařec obklopený členy ochranky a přikrytý dečkou.
Tímto odkázal na Putinův výstup během moskevské přehlídky ke Dni vítězství. „Bylo divné ho vidět, jak sedí při oslavách triumfu nad nacisty obklopen deseti bodyguardy s dečkou přes kolena,“ konstatoval. Ten den přitom v Moskvě panovalo 9 °C nad nulou. Putina při přehlídce navíc několikrát přepadl záchvat kašle, píše server Mirror.
„Čas se mu krátí,“ poznamenal profesor. „V říjnu mu bude 70 a očividně mu není dobře. Diskutuje se, že má Parkinsonovu chorobu nebo rakovinu štítné žlázy nebo krve. Nejsem lékař, ale Putina sleduji zblízka už 25 let a něco je velmi špatně.“
„Klesající ceny ropy a posilující rubl donutily ruský kabinet snížit plánované příjmy federálního rozpočtu o 4,5 %,“ uvádí kanál Něchta (Nexta). „Kvůli levné ropě přijde státní pokladna o 2,6 bilionu rublů (690 miliard Kč) příjmů z ropy a plynu.“ V důsledku toho se rozpočtový deficit více než ztrojnásobí, z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 106 745 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice zároveň upozornila, že loni ruská armáda zaznamenala největší ztráty od začátku invaze.
Na bojišti v loňském roce padlo nejméně 45 287 ruských vojáků, což je třikrát více než v prvním roce ruské invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023, kdy se odehrávala bitva o Bachmut, napsala BBC, která za rok 2022 napočítala 17 890 padlých ruských vojáků a o rok později 37 633.
Skutečný počet zabitých ruských vojáků je vyšší, neboť bilance zahrnuje pouze padlé, které BBC a Mediazona identifikovaly z otevřených zdrojů. Reálný počet padlých na ruské straně by se podle BBC mohl pohybovat v rozmezí zhruba od 164 000 do 237 000. Toto číslo podle ní dále naroste, pokud se vezmou v potaz i zabití na straně proruských bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu napsal, že v okrese Synelnykove na jihovýchod od Dnipra při ruském dronovém útoku utrpěli zranění dva muži. „Zraněný 47letý muž byl hospitalizován ve středně těžkém stavu. Další, 31letá oběť bude ošetřena ambulantně,“ uvedl a dodal, že dva blíže neurčené podniky zachvátil požár.
