„Hanba a megafon ruské propagandy“ Berlusconiho televize sklízí kritiku za rozhovor s Lavrovem
Část italských politiků pobouřil rozhovor se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, který v neděli odvysílala stanice Rete 4. Kanál patří do mediální skupiny Mediaset, jejímž hlavním akcionářem je rodina bývalého premiéra Silvia Berlusconiho. Kriticky se vyjádřili hlavně politici levicových stran, naopak zástupci populistického Hnutí pěti hvězd a část pravice k vystoupení spíše mlčí, uvedl dnes deník La Repubblica.
Podle italských médií dostal ruský ministr zahraničí Lavrov v programu Zona Bianca velký prostor pro šíření ruských postojů a moderátor mu příliš neoponoval.
Během čtyřicetiminutového vystoupení Lavrov řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má antisemitské názory, ačkoliv sám má židovský původ. Dodal, že to není překvapivé, protože i německý diktátor Adolf Hitler měl židovské kořeny. Tvrzení, které není historicky podložené, vyvolalo silnou kritickou odezvu v Izraeli a i v západních zemích.
Předseda italské Demokratické strany Enrico Letta označil rozhovor za „hanbu pro celou Itálii“.
Bývalý premiér Matteo Renzi označil Lavrovovo vystoupení za „představení, které haní naši demokracii“ a za „megafon ruské propagandy“.
Předseda parlamentního bezpečnostního výboru, který mimo jiné dohlíží nad tajnými službami, Adolfo Urso oznámil zahájení vyšetřování. Výbor povolá i špičky telekomunikačního úřadu Agcom. „Lavrovovo vystoupení kvůli způsobu, jakým se uskutečnilo, a řadě falešných informací, které rozšířilo, potvrzuje naše znepokojení,“ uvedl Urso, který je členem pravicové strany Bratři Itálie.
Ostatní pravicové strany se k rozhovoru příliš nevyjadřují. Stanici pochválil za mimořádný novinářský počin poslanec Andrea Ruggieri ze strany Vzhůru Itálie, kterou založil Berlusconi. Ruggieri však samotný výstup šéfa ruské diplomacie označil za „delirium“, napsal deník Corriere della Sera.
Italští politici od začátku konfliktu na Ukrajině kritizují některá média, že poskytují příliš velký prostor ruským představitelům či novinářům, kteří šíří postoje Kremlu.
Dobrý den. Ruské síly na Ukrajině postupují na všech frontách. Po návštěvě ruských jednotek na bojišti to prohlásil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, uvedla v noci na dnešek agentura Reuters.
„Naše jednotky v zóně speciální vojenské operace postupují prakticky všemi směry,“ řekl Gerasimov. Rusko invazi označuje jako speciální vojenskou operaci.
Nejtěžší boje se podle Gerasimova odehrávají v okolí města Pokrovsk. „Nepřítel se všemi způsoby a bez ohledu na ztráty neúspěšně snaží zastavit náš postup a znovu převzít iniciativu,“ uvedl s tím, že ukrajinská armáda v oblasti nasadila ty nejlepší jednotky, které převelela z jiných regionů. „A to našim vojákům usnadňuje postup v jiných sektorech,“ dodal.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb. Spojenci v prvních dodávkách kupují od USA rakety Patriot k protivzdušné obraně, stejně jako střely do raketometů HIMARS, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Kyjevě.
„Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí,“ řekl Turner.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu s indickým premiérem Naréndrou Módím jednal o Ukrajině a o přípravách Putinovy prosincové návštěvy Indie. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké Kremlu. Indie je odhodlána dál posilovat zvláštní a privilegované strategické partnerství s Ruskem a je připravena přispět k míru na Ukrajině, odvětil Módí na Putinovo telefonické blahopřání k 75. narozeninám indického premiéra.
Od ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 Indie zvýšila nákupy ruské ropy. Indický premiér se na začátku září na summitu v Číně sešel s Putinem i jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem a indické jednotky se tento měsíc poprvé zapojily do rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2025. Američtí představitelé v této souvislosti minulý pátek vyzvali státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 a EU, aby kvůli nákupům ruské ropy uvalily cla na Čínu a na Indii.
Nynější státní návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Británii doprovází série demonstrací v Londýně a Windsoru. V britské metropoli se podle informací CNN shromáždili protestující s transparenty namířenými proti americkému republikánskému prezidentovi, mnohé se také vztahují k rusko-ukrajinskému konfliktu nebo pokračující izraelské válce v Gaze. Někteří demonstranti přišli převlečeni za ruského prezidenta Vladimira Putina nebo izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Policie dnes očekává shromáždění asi pěti desítek nejrůznějších demonstrujících skupin, uvedla zástupkyně komisaře Louise Puddefootová, která tento týden řídí operace policejních složek v britské metropoli.
Podívejte se na nové snímky z vojenského cvičení NATO v Polsku.
Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.
„Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila.
Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.
Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.
První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb.
„Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí,“ řekl Turner. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Herohij Tychyj mezitím potvrdil, že USA schválily první balíky vojenské pomoci v rámci programu.
Polsko vyzvalo členské státy EU, aby do konce roku 2026 přestaly dovážet ruská fosilní paliva. Uvedl to dnes ministr energetiky Milosz Motyka. Varšava je připravena jim v tomto úsilí pomoci, stojí v dopise, který ministr adresoval svým unijním protějškům, informuje agentura Reuters. Ruský plyn a ropa stále proudí do Maďarska a na Slovensko.
Rusko brzy vyvine rivala americké satelitní internetové služby Starlink, řekl dnes šéf ruského kosmického programu Roskosmos Dmitrij Bakanov. Země se podle něj snaží opustit zastaralé myšlení a zvrátit dominanci společnosti SpaceX podnikatele Elona Muska, která Starlink provozuje. Informuje o tom agentura Reuters. Službu Starlink hojně využívá na bojišti ukrajinská armáda, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské agresi.
Slovensko bude podle ministryně hospodářství Denisy Sakové připraveno nahradit dodávky ruské ropy a plynu, až bude mít k dispozici náhradní přepravné trasy s dostatečnou kapacitou. Saková to dnes řekla novinářům v reakci na výzvy amerických politiků, aby se země zbavila dovozu uvedených ruských energií rychleji.
„Musíme nejdříve mít podmínky k tomu, abychom nezařezali náš průmysl a naše hospodářství. Po neobnovení dodávek plynu přes Ukrajinu jsme země, která je na konci každého potrubí. Chceme diverzifikovat, ale musíme spoléhat na přenosové kapacity tras. Jsme odkázáni na milost a nemilost okolních zemí. To samé se týká i ropy,“ uvedla Saková.
Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.
Konflikt se stal večer 27. února v tramvaji číslo 7 na zastávce Vršovické nádraží v Praze 10. Řidič tramvaj zastavil, protože ve voze dělalo hluk dítě, které poskakovalo po sedadle v botách. Došel k třiašedesátiletému muži, který dítě doprovázel, a důrazně ho slovně napomínal. Když zjistil, že cestující jsou z Ukrajiny, tak jim podle státní zástupkyně Markéty Mizerové nadával do „ukrajinských sviní“ a řekl jim mimo jiné, ať „vypadnou ven“. Muže údajně udeřil pěstí do krku, a když muž, jeho manželka a malý vnuk vystoupili, pohrozil jim údajně ještě tyčí na výhybky.
Ukrajinská železniční společnost informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Zpoždění se týkají tratí ve směrech na města Dnipro a Oděsa. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby se ruská invazní armáda v nočních úderech zaměřila na železniční infrastrukturu. Úřady informují také o částečně přerušených dodávkách elektřiny v centrální Kirovohradské oblasti.
„Kirovohradská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku dronů. Nepřítel zasáhl infrastrukturní objekty,“ napsal na platformě Telegram šéf regionální správy Andrij Rajkovyč. „V současné době je regionální centrum a 44 obcí částečně odpojeno od dodávky elektřiny,“ napsal a dodal, že železniční společnost Ukrzaliznycja pozastavila v regionu dopravu ve dvou směrech. „Hlavní je, že lidé žijí,“ podotkl Rajkovyč.
Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne Komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně v Ruskem okupované části Ukrajiny slyšel ostřelování v blízkosti elektrárny a pozoroval stoupající kouř ze tří blízkých lokalit. Informovala o tom dnes MAAE.
Tým MAAE byl informován o dopadech několika dělostřeleckých granátů v oblasti mimo perimetr elektrárny, zhruba 400 metrů od jejího externího skladu nafty, uvedla MAAE v prohlášení. „I když nejsou zprávy o obětech nebo poškození zařízení, incident znovu vyzdvihl trvalé ohrožení jaderné bezpečnosti a zabezpečení,“ řekl podle zprávy generální ředitel MAAE Rafael Grossi.
Při ruském ostřelování Chersonu byl zabit padesátiletý muž, napsal na sociální síti šéf oblasti Oleksandr Prokudin. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovému útoku.
Ukrajinská prokuratura zveřejnila záběry zachycují okamžik, kdy ruský dron zasáhl vzdělávací zařízení v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Úřady neupřesnily, o jakou šlo školu, podle místních médií dron zasáhl jednu z budov farmaceutické univerzity. Ruské útoky si vyžádaly čtyři lehce zraněné: tři ženy ve věku 51, 52 a 54 let a 89letého muže, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „Naštěstí nikdo nezahynul,“ zdůraznil.
Íránské a ruské jednotky společně během cvičení Západ 2025 nacvičovaly útočné operace v podmínkách masivního nasazení průzkumných a útočných dronů nepřítelem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Vojáci islámské republiky dobyli nepřátelské opěrné postavení, opevnili se v něm, za podpory ruských dronů odrazili nepřátelský protiútok a přistoupili ke zničení ustupujícího nepřítele,“ sdělilo. O dodávky munice a dalších potřeb do první linie se podle ministerstva postaraly ruské zásobovací drony a roboti.
Během cvičení ruská fregata Admiral Golovko odpálila hypersonickou raketu Cirkon na 900 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Cíl byl zničen přímým zásahem, ohlásilo dnes ruské ministerstvo. Na závěr manévrů vydalo zprávu, že společné vojenské cvičení skončilo „naprostou porážkou“ pomyslného nepřítele.
Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla dnes večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenované, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli.
Ve skladu byly podle Člověka v tísni brikety na zimu, stavební materiál nebo hygienické potřeby. Požár zachvátil skladové prostory s rozlohou 8000 metrů čtverečních, zasahovala u něj stovka hasičů. Ukrajinci ze sousedství skladu pro ČT řekli, že během požáru slyšeli výbuchy a cítili zápach střelného prachu. Ukrajinské úřady se odmítly k věci vyjádřit.
Spojené státy schválily první balíčky zbraní pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Zbraně, které poprvé v rámci nového mechanismu zaplatí spojenecké země Severoatlantické aliance, by tak mohly být na Ukrajinu odeslány v blízké době. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Reuters.
Náměstek ministra obrany Elbridge Colby podle zdrojů agentury schválil až dvě dodávky v hodnotě 500 milionů dolarů (10,2 miliardy Kč) za každou z nich. Kdy přesně by mohly být odeslány, Reuters neuvádí.
Veškerá odpovědnost za poškození domu spadá na Rusko jako původce provokace, zareagoval premiér Donald Tusk k nedávnému incidentu, kdy dům v obci Wyryki na východě Polska údajně zasáhla raketa vystřelená z polské stíhačky F-16. Přislíbil, že příslušné úřady budou informovat veřejnost, vládu a prezidenta po ukončení vyšetřování. „Ruce pryč od polských vojáků,“ napsal premiér na X. „Nikdo nemá výhrady vůči vojákům, není jejich vina, že raketa selhala. Výhrady máme k vaší vládě, která dezinformovala,“ odvětil premiérovi jeden z opozičních politiků Slawomir Mentzen.
Ceny ropy dnes rostou o více než jedno procento. Trhy zvažují možnost narušení ruských dodávek kvůli útokům ukrajinských dronů na ruské přístavy a rafinérie. Investoři zároveň čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o úrokových sazbách.
Kolem 18:20 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 1,5 procenta na 68,46 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 1,9 procenta a prodávala se za 64,53 dolaru za barel.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve vojenské uniformě na polygonu Mulino v ruské Nižegorodské oblasti sledoval rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025, kterého se podle jeho slov zúčastnilo na 100 000 vojáků s 10 000 kusy zbraňových systémů a vojenské techniky.
Uvedla to ruská státní agentura TASS, která jen o několik minut dříve napsala, že podle Kremlu se cvičení zúčastnilo na ruském území 50 000 vojáků a v Bělorusku 7000 vojáků, včetně 1200 Rusů. Cvičení se podle Putina zúčastnily také vojenské kontingenty dalších šesti zemí.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal výnos o udělení milosti 25 vězňům, oznámila dnes podle tiskových agentur Lukašenkova kancelář. Mezi omilostněními jsou i političtí vězni, ale přesný počet ještě není znám, protože seznam omilostněných nebyl zveřejněn, napsala agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.
„V předvečer svátku národní jednoty Alexandr Lukašenko rozhodl o omilostnění 25 lidí, a to včetně odsouzených za extremistickou činnost,“ uvedla tisková služba hlavy běloruského státu podle agentury Interfax. Mezi omilostněnými je 12 žen a 13 mužů; 19 lidí je mladších 40 let. Mnozí mají děti, jedna odsouzená je matkou více dětí. Jeden z omilostněných spáchal trestný čin ještě před dosažením plnoletosti, dodal Interfax.
Polské úřady dnes upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka SOP. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.
„Zadržen byl ukrajinský občan a běloruská občanka. Policie pokračuje ve vyšetřování a tento incident bude v každém případě objasněný, aby bylo možné vyloučit všechny možné interpretace a poznat pravdu, co bylo zdrojem této nezamýšlené či zamýšlené provokace nad vládními budovami,“ řekl dnes Tusk novinářům podle serveru Onet.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto dronům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden v noci z úterý na středu. Uvedl to dnes na webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje.
Prokuratura podle deníku utajuje informace o „neidentifikovaném létajícím objektu“, jehož trosky dopadly na zmíněný dům a poničily jej, oficiálně mlčí také polské ministerstvo obrany. Prezident Karol Nawrocki po zveřejnění informací deníku oznámil, že se bude od vlády domáhat objasnění.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
V uplynulém týdnu dva parlamentní výbory ohlásily, že se chtějí zabývat opakovaným vystupováním novinářky ruské televize Zvezda v pořadech italských soukromých i veřejnoprávních stanicí. Zmíněná ruská televize totiž má vazby na ministerstvo obrany. Ruská novinářka tvrdí, že se jí Itálie snaží umlčet a cenzurovat.
Silvio Berlusconi měl dlouho velmi blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Označoval ho za svého přítele a v minulosti ho hostil ve své vile na Sardinii. Na začátku dubna Berlusconi prohlásil, že ho Putinovo rozhodnutí rozpoutat válku zklamalo a zabolelo.
