„Hanba a megafon ruské propagandy“ Berlusconiho televize sklízí kritiku za rozhovor s Lavrovem
Část italských politiků pobouřil rozhovor se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, který v neděli odvysílala stanice Rete 4. Kanál patří do mediální skupiny Mediaset, jejímž hlavním akcionářem je rodina bývalého premiéra Silvia Berlusconiho. Kriticky se vyjádřili hlavně politici levicových stran, naopak zástupci populistického Hnutí pěti hvězd a část pravice k vystoupení spíše mlčí, uvedl dnes deník La Repubblica.
Podle italských médií dostal ruský ministr zahraničí Lavrov v programu Zona Bianca velký prostor pro šíření ruských postojů a moderátor mu příliš neoponoval.
Během čtyřicetiminutového vystoupení Lavrov řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má antisemitské názory, ačkoliv sám má židovský původ. Dodal, že to není překvapivé, protože i německý diktátor Adolf Hitler měl židovské kořeny. Tvrzení, které není historicky podložené, vyvolalo silnou kritickou odezvu v Izraeli a i v západních zemích.
Předseda italské Demokratické strany Enrico Letta označil rozhovor za „hanbu pro celou Itálii“.
Bývalý premiér Matteo Renzi označil Lavrovovo vystoupení za „představení, které haní naši demokracii“ a za „megafon ruské propagandy“.
Předseda parlamentního bezpečnostního výboru, který mimo jiné dohlíží nad tajnými službami, Adolfo Urso oznámil zahájení vyšetřování. Výbor povolá i špičky telekomunikačního úřadu Agcom. „Lavrovovo vystoupení kvůli způsobu, jakým se uskutečnilo, a řadě falešných informací, které rozšířilo, potvrzuje naše znepokojení,“ uvedl Urso, který je členem pravicové strany Bratři Itálie.
Ostatní pravicové strany se k rozhovoru příliš nevyjadřují. Stanici pochválil za mimořádný novinářský počin poslanec Andrea Ruggieri ze strany Vzhůru Itálie, kterou založil Berlusconi. Ruggieri však samotný výstup šéfa ruské diplomacie označil za „delirium“, napsal deník Corriere della Sera.
Italští politici od začátku konfliktu na Ukrajině kritizují některá média, že poskytují příliš velký prostor ruským představitelům či novinářům, kteří šíří postoje Kremlu.
V ukrajinském městě Vinnycja vypukly v noci na dnešek potyčky mezi policií a místními obyvateli. Stovky lidí se sešly u stadionu, na kterém vojáci z náborového střediska shromáždili stovku místních mužů, aby je odvedli do armády. Demonstrující ženy požadovaly propuštění svých příbuzných, uvedla ukrajinská média. Vinnycja se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva.
Policisté podle očitých svědků použili k rozehnání demonstrace pepřové spreje, slzný plyn a také zatýkali protestující. Po výzvách k rozchodu kvůli zákazu nočního vycházení ve městě část demonstrantů odešla domů, ale asi dvě desítky lidí hlídkovali u stadionu do tří do rána. Asi o dvě hodiny později začali mobilizované muže ze stadionu odvážet, píše server Meduza.
Ruské jednotky dnes zahájily masivní dronový útok na město Družkivka v Doněcké oblasti, přičemž zranily nejméně pět lidí, uvedl guvernér Vadym Filaškin. Družkivka leží 15 kilometrů od města Časiv Jar. Nedávný ruský útok poškodil dva domy, tržnici, obchod, administrativní budovu a několik aut, uvedl Filaškin.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vlajka zavlála nad obcí Oleksandro-Kalynove v Doněcké oblasti. Ves, která měla před válkou zhruba 800 obyvatel, leží asi devět kilometrů od Kosťantynivky, u silnice vedoucí do 45 kilometrů vzdáleného Doněcku. Podle některých tvrzení ji Rusové dobyli už v červenci. V pátek ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že ruská vojska útočí po celé frontové linii, dlouhé asi 1000 kilometrů.
V Samaře, která leží asi 860 kilometrů východně od Moskvy, zahynul starší muž, jehož chata vzplála od trosek dronu, napsal na platformě Telegram gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev. Dříve informoval, že drony napadly průmyslový podnik v Novokujbyševsku. Úřady v době náletu vypnuly mobilní internet a přerušily provoz na letišti, poznamenala agentura Interfax.
Ukrajinské drony také zasáhly letiště v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, ze kterého startují ruské bezpilotní letouny k útokům na Ukrajinu, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Letiště se nachází u města Primorsk-Achtarsk u východního pobřeží Azovského moře. SBU se současně přihlásila i k náletu na podnik vyrábějící elektronické přístroje v Penze.
Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory pohrůžkám postihy od amerického prezidenta Donalda Trumpa. S odkazem na indické úředníky to dnes napsal web deníku The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden s odkazem na své zdroje informovala, že indické rafinerie nákupy ruské ropy přerušují.
Trump ve středu oznámil, že uvalí na zboží z Indie 25procentní clo a k němu přidá další postihy, pokud Dillí nepřestane nakupovat ropu z Ruska, které vede válku na Ukrajině. V pátek se pochvalně vyjadřoval o zprávách, že Indie skutečně nákupy omezuje.
Dva lidé přišli o život při ranním ostřelování Chersonu na jihovýchodě země ruským dělostřelectvem, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní úřady. Ty informovaly také o několika zraněných.
Na konci června žilo v České republice legálně 1,091 409 cizinců. Za rok jich přibylo téměř 35 000. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ve zprávě o migraci za druhé čtvrtletí letošního roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Cizinci podle úřadu v současnosti tvoří 10,3 procenta populace ČR. Více než třetina z nich žije v Praze.
Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 53 dronů, z nichž se 45 podařilo protivzdušné obraně zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Byly zaznamenány zásahy osmi dronů na pěti místech, dodalo bez dalších podrobností.
Nejméně jeden člověk byl zabit a dalších 13 lidí, včetně tří dětí, bylo zraněno při ruských útocích na Charkovskou oblast za uplynulých 24 hodin, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Jeden člověk byl při ruském ostřelování zraněn ve Slovjansku na východě Ukrajiny, napsal server BBC News, který se odvolává na starostu Vadyma Ljacha.
Konflikt takového rozsahu a v takové blízkosti, jako je válka na Ukrajině, nemůže českou společnost neovlivnit, řekl bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl. U lidí lze pozorovat aktivaci obranných mechanismů proti strachu, ve kterém nelze dlouhodobě žít. Lidé si podle něj vytvářejí odstup nebo válku popírají, aby unikli úzkosti. Další možností je takzvané přehnané chlapáctví či představa, že existují jednoduchá a rychlá řešení konfliktu.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme v sobotu ráno, dobrou noc.
„Je nemožné ospravedlnit to, co Rusko dělá. Nikdy neodpustíme zabíjení našich lidí, tyto brutální útoky. Při včerejším útoku na Kyjev Rusko zabilo 31 lidí. 179 bylo zraněno. Upřímnou soustrast rodinám, blízkým a všem, kteří ztratili to, co jim bylo nejdražší. Byl to jeden z nejbrutálnějších útoků na hlavní město,“ napsal k dnešnímu útoku na Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že dnes navštívil záchranáře, kteří se podílejí na odklízení škod a rodiny obětí.
It's impossible to justify what Russia is doing. We will never forgive the killing of our people, these brutal strikes. With yesterday’s strike on Kyiv, Russia killed 31 people. 179 were injured. My sincere condolences to the families, the loved ones, and to all who have lost… pic.twitter.com/3Kgo06T8gl
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 1, 2025
Donad Trump oznámil, že nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek v odpovědi na to, co označil za provokaci ze strany ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva.
Takhle v Kyjevě probíhá odklízení škod po masivním nočním ruském útoku.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ohlásil zahájení sériové výroby raket Orešnik a jejich dodávky ruským ozbrojeným silám. Orešnik je nová ruská zbraň s šesti hlavicemi, která může dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu a lze ji jen obtížně zachytit běžnými radary. Rusko ji poprvé použilo loni při útoku na Dnipro.
Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvítali nový termín, který dal Trump Rusku, aby pokročilo ve snaze o ukončení více než tři roky trvající války. Po telefonátu Starmera se Zelenským o tom informovala mluvčí britského premiéra, podle níž se oba vysocí představitelé shodli, že Rusko je jedinou překážkou míru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Ukrajina chce posunout dál od pouhých prohlášení a technických setkání na nižší úrovni, informoval Reuters. „Pokud se objeví signály opravdové ochoty ukončit důstojně válku a nastolit skutečně trvalý mír, pak Ukrajina znovu potvrzuje svou připravenost setkat se kdykoli na nejvyšší úrovni,“ napsal ukrajinský prezident. Dodal, že o možném summitu vůdců obou zemí jednal s britským premiérem Keirem Starmerem. „Probírali jsme naši spolupráci s americkými partnery, především pak koordinaci kroků s prezidentem (Donaldem) Trumpem a možné formáty mírových jednání na úrovni nejvyšších představitelů,“ uvedl Zelenskyj na síti X.
We see and support President Trump’s @POTUS efforts to end Russia’s war, to stop the killing, and to achieve a dignified and lasting peace. We are grateful to everyone around the world who supports peace efforts and helps us protect lives.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 1, 2025
We have heard the statements coming out…
Rok po velké výměně vězňů mezi Ruskem a Západem vyzvala skupina propuštěných, aby se nezapomínalo na politické vězně v Rusku a v Bělorusku. Při všech jednáních s těmito zeměmi by měl být osud politických vězňů na prvním místě, vyzval dnes na tiskové konferenci mimo jiné ochránce lidských práv a spoluzakladatel sdružení Memorial Oleg Orlov.
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí, která se týkala jeho zápisu na vnitrostátní sankční seznam českou vládou. Podnik známý jako Goszagransobstvennosť v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Proti rozhodnutí se může bránit ústavní stížností.
Ruský prezident Vladimir Putin dal najevo, že na Ukrajině nadále platí cíle a podmínky, jak je formuloval loni v červnu. Tehdy požadoval, aby Ukrajina stáhla svá vojska ze čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské, které nyní Rusko částečně okupuje, a aby se Kyjev zavázal, že zůstane mimo vojenská spojenectví a nepořídí si jaderné zbraně, uvedla ruská redakce BBC.
Záchranáři v Kyjevě uvedli, že z trosek panelového domu vyprostili dvě kočky. Jedna z nich byla na úrovni šestého patra mezi ohořelými panely. „Je vyděšená, ale živá,“ ohlásili záchranáři. Druhou kočku vyprostili už dříve, její majitelé přišli o život. Mezi dalšími zachráněnými mazlíčky je pes, papoušci a králík. „Jsou malí, bezbranní, ale všichni jsou naživu,“ napsali také na telegramu.
„Pokud je někdo zklamán z dosavadních výsledků mírových rusko-ukrajinských jednání, pramení to z přehnaných očekávání,“ řekl podle agentur ruský diktátor Vladimir Putin. Obnovená jednání zatím proběhla v letošním roce dvakrát v tureckém Istanbulu. Konec války však nepřiblížila. Došlo ale k opakovaným dohodám o výměně zajatců a těl padlých vojáků.
Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal na sociální síti potvrdil, že „v nejbližších dnech“ dodá Bundeswehr další odpalovací zařízení Patriot, další komponenty systému budou následovat během dvou či tří měsíců. „Více schopností protivzdušné obrany znamená pro Ukrajinu více zachráněných životů,“ zdůraznil Šmyhal.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zpochybnil schopnosti Ruska vést jakoukoliv větší válku. „Nemyslím si, že existují jakékoli pochyby o tom, že z hlediska konvenčních vojenských schopností by Rusové nemohli porazit Spojené státy nebo, upřímně řečeno, mnoho zemí v Evropě,“ odpověděl Rubio na otázku, zda se Rusové mohou vojensky rovnat USA. Tu dostal v rozhovoru pro Fox News Radio „Myslím, že by s tím měli problémy. Mají problémy s Ukrajinou, která má teď největší armádu v Evropě,“ dodal.
Rok po velké výměně vězňů mezi Ruskem a Západem obhajuje tehdejší německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) propuštění ruského vraha Vadima Krasikova. V rozhovoru s agenturou DPA řekl, že si za svým rozhodnutím stojí a věří, že tento krok umožnil, aby dál žila vágní naděje na demokratické Rusko.
Výměna vězňů z loňského 1. srpna byla největší známou výměnou vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí zadržovaných v sedmi zemích. Z Ruska se dostali například dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan či rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová. Do výměny se zapojily také Bělorusko, Německo, Polsko, Slovinsko a Norsko.
Německo dodá Ukrajině ze svých armádních zásob dva systémy protivzdušné obrany Patriot. Oznámil to dnes ministr obrany Boris Pistorius. Německo podle něj dosáhlo dohody se Spojenými státy, které mu jako náhradu prodají systémy Patriot nové generace. „Bundeswehr dodá v nadcházejících dnech Ukrajině v prvním kroku další odpalovací zařízení Patriot,“ uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě.
Tragický účet ruského útoku na Kyjev v noci na včerejšek narostl na 31 obětí. Mezi nimi je pět dětí. Zraněno bylo 159 osob, z toho 16 dětí. Na síti to X to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na ministerstvo vnitra. „Tento ohavný útok Ruska opět dokazuje, že je třeba zvýšit tlak na Moskvu a uvalit další sankce,“ napsal.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci protivzdušná obrana zničila 60 ukrajinských dronů nad šesti regiony, Černým a Azovským mořem. O případných škodách se nezmínilo. O odrážení náletu ukrajinských dronů ráno informoval gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sjusar. Za hlavní označil, že nikdo nebyl zabit či zraněn.
„V Novošachinském byla rozbita okna v soukromém domě na ulici Oktiabrskaja, kde žije početná rodina. Na střechu domu na ulici Bajdukova dopadly úlomky bezpilotního letounu. Na místo vyrazily záchranné služby. Ve vesnici Petrušino v Neklinovském okrese byla poškozena vnější zeď soukromého domu na ulici Stakhanovská, v domě na ulici Zavodskaja vzplanula střecha, poblíž Rodionovo-Nesvetajské slobody hořela tráva na ploše 100 m². Hasiči, kteří dorazili na místo, požár rychle uhasili,“ tvrdí Sjusar na síti Telegram.
V uplynulém týdnu dva parlamentní výbory ohlásily, že se chtějí zabývat opakovaným vystupováním novinářky ruské televize Zvezda v pořadech italských soukromých i veřejnoprávních stanicí. Zmíněná ruská televize totiž má vazby na ministerstvo obrany. Ruská novinářka tvrdí, že se jí Itálie snaží umlčet a cenzurovat.
Silvio Berlusconi měl dlouho velmi blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Označoval ho za svého přítele a v minulosti ho hostil ve své vile na Sardinii. Na začátku dubna Berlusconi prohlásil, že ho Putinovo rozhodnutí rozpoutat válku zklamalo a zabolelo.
