Evropa se chce odstřihnout od ruské ropy. Embargo zmínilo už i Německo, za Putina „kope“ Orbán
Německo v odvetě za ruskou invazi podporuje možnost společného embarga EU na dovoz ropy z Ruska. V pořadu televize ARD to řekla ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ministr hospodářství Robert Habeck před týdnem řekl, že Německo by se už teď dokázalo bez ruské ropy obejít. Naopak Maďarsko dnes zopakovalo, že jakékoliv unijní embargo na dovoz ropy a plynu z Ruska nepodporuje. Evropská komise (EK) hodlá předložit návrh na ukončení nákupů ruské ropy do konce roku, který však podle unijních činitelů může obsahovat výjimky pro Maďarsko či Slovensko.
„V Evropské unii podporujeme to, abychom se v šestém sankčním balíku EU společně rozhodli pro zastavení (dovozu ruské) ropy,“ řekla Baerbocková o možném zablokování dodávek ropy z Ruska. Zdůraznila, že přípravy na provoz bez ruské ropy jsou v plném proudu, a dodala, že odvolávání sankcí proti Moskvě bude myslitelné teprve po úplném stažení ruských vojáků z Ukrajiny.
Německý ministr hospodářství minulý týden v úterý prohlásil, že možné zastavení dodávek ropy z Ruska by už pro Německo nebylo katastrofou, neboť podíl této ropy na spotřebě suroviny v Německu se během několika týdnů podařilo snížit z 35 na 12 procent. Ministr ale upozornil, že odmítnout ruskou ropu by mohlo vést ke zdražování.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Na svém odmítavém postoji k embargu ale dál trvá Maďarsko. „Postoj Maďarska ohledně jakéhokoliv embarga na ropu a plyn se nezměnil: my to nepodporujeme,“ sdělil na dotaz agentury Reuters mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.
Unijní státy budou tento týden projednávat návrh šestého souboru protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je právě ropné embargo. Zveřejnit by jej šéfka komise Ursula von der Leyenová mohla již v úterý. Podle diplomatických zdrojů by návrh měl počítat s ukončením dovozu ruské ropy do konce roku. Jeden z unijních činitelů dnes novinářům sdělil, že navržený systém může obsahovat výjimky pro dvě země nejvíce závislé na ruské ropě, tedy Maďarsko a Slovensko. Sedmadvacítka musí sankce schválit jednomyslně a ústupky mají Budapešť a Bratislavu přesvědčit k podpoře nového balíku.
To, že unijní země nemají na embargo stejný názor, dnes na tiskové konferenci uznal i německý ministr hospodářství. „Ostatní státy se ještě nepřiblížily nezávislosti na ruské ropě jako Německo, to musíme respektovat,“ řekl ministr Habeck. Berlín tak podle něj nechce u spojenců v unii způsobit ekonomickou katastrofu. „Zda embargo bude, to nevím,“ řekl.
Habeck dodal, že embargo by mohlo vést ke globálnímu zvýšení cen ropy, ze kterého by v konečném důsledku mohl těžit ruský prezident Vladimir Putin. „Budeme o tom dnes hovořit,“ řekl Habeck k dnešnímu jednání unijních ministrů energetiky.
