Putin jako Hitler: Odborník popsal paralely mezi diktátory. „Čas se mu krátí.“
Britský profesor a expert na Rusko, který se posledních 25 let zaměřuje na prezidenta federace Vladimira Putina, přirovnal vůdcovu situaci k posledním dnům německého diktátora Adolfa Hitlera. Mezi osudy obou mužů je podle něj hned několik paralel. Odborník a autor 24 knih o Rusku zároveň znovu poukázal na Putinovy diskutované zdravotní problémy a upozornil na prezidentovo podezřelé chování během moskevské vojenské přehlídky ke Dni vítězství. „Něco je velmi špatně.“
Putin se podle profesora Marka Galeottiho vždy bál o svou bezpečnost, po spuštění invaze ho ale přepadla nevídaná paranoia a autoritářský vůdce podle zdrojů z Kremlu navštěvuje svou kancelář jen minimálně. Jeho chování teď navíc připomíná poslední dny diktátora Hitlera v roce 1945. „Má svůj personál, své bodyguardy, svůj tým ochutnávačů a tak dále, ale poslední měsíce si i tak udržuje odstup od ministrů, poradců a pomocníků, se kterými se dřív často radil,“ řekl expert pro server DailyMail. „Začalo to s pandemií, ale nevykazuje žádné známky toho, že by to chtěl změnit zpátky.“
Podobně se podle Galeottiho distancoval právě Hitler na konci druhé světové války, kdy k Berlínu postupovaly spojenecké armády. „Není možné, aby nám to nepřipomnělo poslední dny Adolfa Hitlera, když se válka, kterou začal, otočila proti němu,“ vysvětloval expert. „Putinovi nepřátelé samozřejmě nejsou u bran Moskvy tak, jako byli ti Hitlerovi u Berlína, přesto tam jsou paralely související s odmítáním naslouchat radě a s organizováním vojenských manévrů i přes nedostatek zkušeností.“
„Odhodlaní pozorovatelé Kremlu věří, že Putin tráví většinu času o samotě,“ pokračoval Galeotti. „Dumá nad válkou a přemýšlí o strategii na bojišti, což je znepokojující pro Rusko, jelikož historie nám říká, že to je přesný opak toho, co by měl dělat. Putin nemá žádné vojenské zkušenosti.“ Vůdce ale navzdory všemu dál trvá na tom, že bude přímo zasahovat do vedení války stejně jako tehdy Hitler. „Ze svého bunkru pod ulicemi Berlína úkoloval své vojáky až do konce.“
Ruské i německé armády měly podle Galeottiho velký potenciál, obě ale byly využity špatně, což dál zvýrazňuje nedostatečné strategické schopnosti dvou vůdců. Své odhady o tom, kam směřuje osud Ukrajiny a samotného 69letého Putina, odborník neuvedl.
Dečka přes kolena a záchvaty kašle
Profesor mimo jiné poukázal na drastické změny v Putinově vystupování na veřejnosti a znatelný pokles prezidentovy kondice. Muž, který byl podle Galeottiho v minulosti schopný excelentně a profesionálně komunikovat s občany Ruska i se svými politickými oponenty, se teď projevuje nevídaně emotivně. Z muže, který se rád ukazoval v kimonu, trénoval judo, hrál hokej a projížděl se bez trička na koni po Sibiři, se stal křehký stařec obklopený členy ochranky a přikrytý dečkou.
Tímto odkázal na Putinův výstup během moskevské přehlídky ke Dni vítězství. „Bylo divné ho vidět, jak sedí při oslavách triumfu nad nacisty obklopen deseti bodyguardy s dečkou přes kolena,“ konstatoval. Ten den přitom v Moskvě panovalo 9 °C nad nulou. Putina při přehlídce navíc několikrát přepadl záchvat kašle, píše server Mirror.
„Čas se mu krátí,“ poznamenal profesor. „V říjnu mu bude 70 a očividně mu není dobře. Diskutuje se, že má Parkinsonovu chorobu nebo rakovinu štítné žlázy nebo krve. Nejsem lékař, ale Putina sleduji zblízka už 25 let a něco je velmi špatně.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
