7°C
Ruský válečný stroj na Ukrajině se zadrhl: Příležitost k obratu ve válce, míní experti
Ruská válečná mašinerie u Kyjeva selhala a ani na Donbasu neuspěla tak výrazně, jak by si nejspíš přála. V prvních dvou fázích války navíc utrpěla velké materiální i lidské ztráty a nyní si vybírá oddechový čas, aby konsolidovala síly. Toho by podle mínění expertů mohla využít ukrajinská armáda. Konečně má příležitost převzít iniciativu na bojišti, přejít do protiútoku, a možná dokonce dosáhnout obratu ve vývoji celého konfliktu. Odpověď na otázku, zda se to podaří, přinesou následující měsíce.
„Ukrajinská armáda má šanci provést rozhodující úder,“ míní v obsáhlé analýze uveřejněné na portálu The Kyiv Independent, válečný zpravodaj Ilja Ponomarenko. „Jinými slovy, toto by mohl být zlomový bod války,“ uvedl zpravodaj k současné situaci, kdy je situace na frontě v rámci možností klidnější, než byla v minulosti. Jasno o tom, kdo nabude vrchu, by podle něj mělo být během několika měsíců.
Neklidný spánek ruského medvěda
Rusko podle něj v bojích o Donbas zaplatilo nepřiměřeně vysokou cenu. Zatímco ofenziva na jihovýchodě země zaznamenává jen omezené úspěchy, Kreml musí urychleně přesouvat vojska na jih Ukrajiny, kde jsou jeho pozice nejzranitelnější a kde se ukrajinská armáda snaží odříznout a patrně i znovu získat přístavní metropoli Cherson.
Ruská armáda o síle až 150 000 vojáků podle odborníků stále nestačí na vše, co Vladimir Putin na Ukrajině požaduje. „Chybí jim síla na to, aby dosáhli stoprocentních výsledků,“ řekl Andrij Zagorodňuk, bývalý ukrajinský ministr obrany. Podle něj Rusko nemá schopnosti ani na to ovládnout celou Doněckou oblast.
Co přinese třetí fáze války?
Ukrajinci mezitím krůček po krůčku sbírají síly. Dobývají zpět okupovaná území na jihu a chystají se k protiútoku. Ke třetímu srpnu oznámili znovudobytí šedesáti obcí podél 230 kilometrů dlouhé frontové linie v Chersonské oblasti.
Obránci těží především z dodávek západních zbraní. Ty jsou pro ně naprosto zásadní. Díky americkým systémům Himars a dalším poskytnutým zbraňovým systémům decimují ruské logistické řetězce i strukturu velení a ruská armáda se s těmito problémy vyrovnává dost těžkopádně. Ukrajinci mezitím pomocí dalekonosných úderů ničí muniční sklady, dopravní infrastrukturu, jako jsou mosty a železnice a v neposlední řadě velitelská stanoviště.
„V důsledku toho Rusko v pokračujících nákladných bitvách pomalu ztrácí svou celkovou moc na Ukrajině,“ myslí si Ponomarenko s tím, že pokud chtějí Ukrajinci rozhodnout, musí se tak stát do začátku zimy. „Pak už bude přechod do protiútoku obtížný,“ uvedl.
Rusové se mezitím snaží brát, kde se jen dá. Formují tzv. třetí armádní sbor. Mělo by se jednat o maximálně patnáct tisíc mužů, kteří ale nejsou profesionálními vojáky. Zkušeností mají minimum. Do války chtějí kvůli penězům. „Tato síla bude mít pravděpodobně velmi omezený vliv,“ míní odborníci s tím, že se situací nijak nezamává a válka na Ukrajině spěje do krizového momentu. Kapacity obou armád nejsou nevyčerpatelné. Putinovi by pak mohla pomoci pouze všeobecná mobilizace, ke které se ale podle všeho neuchýlí.
