První fotky „otce ruské privatizace“ v nemocnici: Čubais (67) je ochrnutý a nemůže zavřít oči
Bývalý vysoce postavený úředník Kremlu, který rezignoval na svou pozici na protest proti okupaci Ukrajiny, skončil částečně paralyzovaný v italské nemocnici. Ačkoli mu byl oficiálně diagnostikován Guillainův-Barrého syndrom, italské tajné služby odstartovaly vyšetřování na základě podezření, že se jednalo o pokus o zabití nepřítele ruského prezidenta Vladimira Putina. Ruské laboratoře dlouhodobě vyvíjejí jedy a toxiny, jejichž efekt má simulovat příznaky známých nemocí.
Anatoly Čubais (67) na nedávno zveřejněných fotografií leží na nemocničním lůžku v italské Sardinii, podle ošetřujících lékařů měl kvůli vzácné neurologické poruše přijít o schopnost zavřít oči, pohybovat obličejovými svaly a chodit. Místo, odkud byl Čubais převezen do nemocnice, prohledávali členové italských služeb v protichemických oblecích, údajně měli pátrat po stopách jedu, píše server DailyMail.
Předtím, než politik rezignoval na svou pozici v Kremlu a odcestoval z Ruska, zastával Čubais roli vicepremiéra a náčelníka štábu. Je tak dosud nejvýše postaveným ruským funkcionářem, který se kvůli sporu na Ukrajině rozhodl opustit svou pozici. Pro Kreml pracoval ještě roky předtím, než se Putin stal členem federální vlády.
Do roka zpátky na nohou
„Jeho stav je stabilizovaný, ale Anatoly Čubais je stále na jednotce intenzivní péče,“ uvedla novinářka a bývalá prezidentská kandidátka Ksenia Sobčaková. „Nefungují mu dobře ruce a nohy, nemůže zavřít oči a trpí částečnou paralýzou obličeje.“
Guillainův-Barrého syndrom je vzácným a v některých případech smrtelným neurologickým onemocněním, které podle lékařů ve většině případů vyvolávají problémy imunitního systému. Mezi symptomy se řadí necitlivost, slabost a bolest. Pokud se syndrom začne léčit včas, většina pacientů se do roka plně uzdraví.
Stojí za tím Putinův spojenec?
Podle protikremelského účtu na sociální síti Telegram byl Čubais na seznamu cílů blízkého spojence ruského prezidenta Nikolaje Patruševa, správce účtu ale své obvinění nepodložil žádnými důkazy. „Seznam je dlouhý a obsahuje 18 jmen vcelku známých lidí,“ napsal dotyčný na Telegram. „Patrušev na něj přidal několik lidí, které Putin osobně nemá rád, nebo kteří v něm vyvolali pochybnosti o své loajalitě.“
„Soudě podle toho, že byl Patrušev po promluvě s prezidentem v dobré náladě, ho Putin podpořil a souhlasil s ‚vyrovnáním účtů‘ s lidmi na seznamu,“ pokračoval uživatel. „A potom v neděli překvapivě několik zdrojů informovalo o prudkém zhoršení Čubaisova zdravotního stavu.“ Správce účtu ale na závěr uznal, že v tomto případě šlo zřejmě jen o náhodu.
„Když víme, jak systém funguje, můžeme odhadovat, že tohle byla s nejvyšší pravděpodobností náhoda, protože jednoduše nebyl čas na to připravit vražedný atentát,“ uzavřel uživatel Telegramu. „Patrušev preferuje, když se může na speciální operace tohoto typu pečlivě připravit.“ Patrušev je stejně jako Putin bývalým ředitelem přežitku sovětské KGB, tedy Federální služby bezpečnosti (FSB).
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
