Začátek konce: Putinův režim brzy padne, předpovídá expert. A kdo je vůdcovou inspirací?
Norský expert na Rusko předpověděl brzký pád tamního režimu, za kterým bude podle něj stát samotný ruský prezident Vladimir Putin. Ředitel norského Institutu Fridtjofa Nansena Iver Neumann poukázal na ekonomické problémy země a stagnující rozvoj během Putinovy 22leté vlády, upozornil zároveň na vůdcovu touhu vyrovnat se carům z dávné minulosti. „Jak se carové dostali do učebnic? Inu, vyhrávali války a kradli území.“
Neumann v rozhovoru se serverem Radio Free Europe předpověděl pád Putinova režimu, kdy k němu dojde, ale přesně neurčil. Za postupným úpadkem ruského politického systému podle něj stojí převážně Putinův dlouhodobý odpor k modernizaci ekonomiky, kterou v posledních měsících navíc drasticky ovlivnila invaze na Ukrajinu.
„Od chvíle, kdy před asi 22 lety započala Putinova vláda, se z ekonomického hlediska změnilo úplné minimum, pokud vůbec něco,“ konstatoval expert. „A přijde mi ohromující, že trénovaný marxista, jako je Putin, jednoduše nechápe, že materiální faktory jsou naprosto zásadní. Putin říká, že ‚Západ má svou ekonomiku a my máme svou vůli, a takto přetrváme‘. Ale takhle to nefunguje.“
„Proto si myslím, že toto je začátek konce Putinova režimu,“ pokračoval Neumann a dodal, že k invazi na Ukrajinu se vůdce rozhodl čistě kvůli vlastní touze vyrovnat se dodnes opěvovaným carům. Okupace sousední země přitom podle mnohých odborníků vrátí Rusko ekonomicky až o patnáct let nazpět.
Učebnice dějepisu jako hlavní motivace?
Putin se pravděpodobně vydal po stopách minulých carů, což ho motivuje k „získávání ruských území“, vysvětloval Neumann. Nasvědčuje tomu například vůdcův projev, během něhož vzdal 9. června hold Petru I. Velikému. „Petr I. Veliký vedl Velkou severní válku po dobu 21 let. Může se zdát, že válčil se Švédskem, že jim něco vzal. On jim ale nic nevzal, jen vrátil to, co patřilo Rusku,“ pronesl v rámci oslav 350. výročí carova narození.
Svým výrokem Putin obhajoval okupaci Ukrajiny a zároveň se srovnal s jedním z nejúspěšnějších vládců ruské historie. Jeho snem je podle odhadů západních odborníků setrvat v paměti národa po stovky let stejně jako právě Petr I. Veliký.
„Takže podobně jako s tolika starými despoty jsme se dostali k bodu, kdy Putin začíná uvažovat o dějepisných knihách a o tom, jak se ruští carové do dějepisných knih dostali,“ uvedl Neumann. „Inu, vyhrávali války a kradli území.“
„Ruský prezident a jeho režim poctivě vymýtili všechno, co v Rusku zbylo z organizovaného liberálního smýšlení. Špatné pro zemi, dobré pro Putinův režim,“ shrnul na závěr Neumann. Jak se bude Ruská federace vyvíjet po Putinově pádu, je proto podle něj těžké odhadnout.
Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) podle serveru Ukrajinska pravda potvrdily, že v noci podnikly dronový útok na volgogradskou rafinérii, která se podílí na zásobování invazních jednotek. Podle předběžných informací závod pozastavil práci.
Dva ukrajinské drony zaútočily na ropný zpracovatelský a petrochemický komplex Gazprom Neftěchim Salavat v Baškirsku, uvedl dnes podle Reuters regionální šéf Radij Chabirov. „Posuzujeme rozsah škod. Momentálně hasíme požár,“ dodal s tím, že na místě nejsou oběti.
Do Kyjeva dnes přijel polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Podle Varšavy se Polsko a Ukrajina chystají podepsat dohodu o spolupráci mezi resorty obrany, která se bude týkat i získávání dovedností v obsluze dronů. Mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj už dříve uvedl, že polská delegace chce od Ukrajinců získat informace o boji s drony, které hojně využívají obě strany konfliktu, který rozpoutalo Rusko proti Ukrajině v únoru 2022. Minulý týden do Polska pronikly dvě desítky ruských dronů.
„Polská delegace přijede studovat naše zkušenosti,“ řekl Tychyj podle serveru Ukrajinska pravda. Polské ministerstvo obrany dnes na síti X oznámilo, že ministr Kosiniak-Kamysz je na návštěvě Kyjeva společně s delegací resortu obrany a polských ozbrojených sil. „Mimo jiné se svým protějškem (Denysem Šmyhalem – pozn. ČTK) bude jednat o vojenské spolupráci, další podpoře pro bránící se Ukrajinu a bezpečnostní situaci v kontextu ruské agrese,“ uvedl resort.
BBC s odvoláním na různé ruské zdroje napsala, že ukrajinské drony létaly například nad Volgogradskou oblastí a úřady opět dočasně uzavřely letiště ve Volgogradu a ve volgogradské ropné rafinérii zavedly „zvláštní režim“. Tuto ropnou rafinerii a sousední ropný sklad na břehu řeky Volhy napadly ukrajinské drony už několikrát, podotkla BBC. Zda poslední útok způsobil škody, zatím není zřejmé.
Jednoho člověka ale zabil ukrajinský dron v Belgorodské oblasti, uvedl na telegramu tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Bezpilotní letoun podle něj zasáhl automobil ve městě Šebekino, přičemž dalšího člověka zranil.
