Krok od katastrofy? Z elektrárny v Záporoží mohou uniknout radioaktivní látky. Míří tam experti
Ukrajinská energetická společnost Enerhoatom v dnešním prohlášení upozornila na vysoké riziko úniku radioaktivních látek v důsledku pokračujícího ostřelování Záporožské jaderné elektrárny okupované ruskými vojsky. Z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě se dnes opět vzájemně obvinily obě znepřátelené strany, což se v poslední době stalo už několikrát. Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se chystají provést inspekci v Záporožské jaderné elektrárně už začátkem příštího týdne. Podle deníku The Wall Street Journal to uvedly informované zdroje obeznámené s vývojem jednání o přístupu do zařízení.
Záporožská jaderná elektrárna je v provozu „s rizikem porušení norem radiační a požární bezpečnosti“, uvedl Enerhoatom. „Během uplynulého dne ruská armáda opakovaně ostřelovala areál elektrárny, škody se v současnosti zjišťují,“ uvedla společnost. Zároveň připomněla, že ve čtvrtek po přestávce vynucené požárem obnovily dodávky elektřiny do ukrajinské energetické sítě dva z celkem šesti reaktorů záporožské elektrárny.
„Aktuálně nejsou žádné připomínky k provozu zařízení a zabezpečovacích systémů. Zároveň ale vzhledem k přítomnosti ruské armády, jejích zbraní, vybavení a výbušnin v elektrárně, existují vážná rizika pro bezpečný provoz. V důsledku periodického ostřelování byla poškozena infrastruktura, hrozí únik vodíku a rozptýlení radioaktivních látek, vysoké je i nebezpečí požáru,“ dodal Enerhoatom.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od února 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik společně za rok vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW), na kterou dnes upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si tak podle agentury vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů a donutila miliony lidí k útěku, ale také těžce zasáhla přírodu a klima.
Podle studie činí celkové emise z války na Ukrajině v současné době 237 milionů tun oxidu uhličitého (CO2). Třetina emisí skleníkových plynů je způsobena samotnými bojovými operacemi. Například tanky a stíhačky spotřebovávají velké množství nafty a leteckého paliva kerosinu.
Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak požáry lesů a porostu. Většina z nich vzplála v blízkosti frontových linií nebo v pohraničních oblastech. Podle údajů byla v roce 2024 spálená plocha více než dvacetkrát větší než průměr v letech 2006 až 2021. Léto 2024 bylo na Ukrajině podle vědců také neobvykle suché, což napomáhalo šíření lesních požárů. „Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování,“ uvedli autoři studie.
Česko zvažuje, že Ukrajině předá okolo 30 modernizovaných tanků T-72M4CZ, které svými parametry mohou soupeřit s nejmodernějšími ruskými stroji T-90M, napsal dnes ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na vyjádření českého ministerstva obrany, podle kterého náčelník generálního štábu Karel Řehka hodlá vládě doporučit, aby zmíněné tanky darovala Ukrajině.
Není v polském zájmu vydat do Německa Ukrajince obviněného z vyhození plynovodu Nord Stream 2 do povětří, prohlásil polský premiér Donald Tusk. Nicméně připustil, že rozhodnutí náleží polskému soudu, který rozhoduje o německé žádosti o vydání a který na podezřelého uvalil vazbu. Podle premiéra problémem nebylo poškození, ale postavení plynovodu.
Z útoku na plynovody, které přiváděly zemní plyn z Rusko po dně Baltu, je podezřelý Volodymyr Z., který byl na konci září zatčen poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.
„Radiační situace na Záporožské jaderné elektrárně je v normě,“ uvedl dnes mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, podle kterého elektrárnu chrání „specializované ruské vojenské jednotky“. Současně podle agentury Interfax prohlásil, že „v areálu elektrárny nejsou těžké zbraně“.
Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo ukrajinské jednotky, že za posledních 24 hodin na elektrárnu střílely třikrát. Rusy dosazené úřady v okupovaném Enerhodaru podle Interfaxu tvrdí, že ukrajinské jednotky ostřelují město a přilehlou elektrárnu z amerických houfnic ráže 155 milimetrů: dnes dopoledne zaznamenaly devět zásahů poblíž elektrárny, dalších 20 ran děla vypálila v noci, přičemž pět výstřelů mířilo do blízkosti elektrárny. Dosud však nebyl nikdo zraněn.
MAAE míří do elektrárny
Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se chystají provést inspekci v Záporožské jaderné elektrárně už začátkem příštího týdne. Jde o průlom, Rusové doteď návštěvu expertů odmítali.
Generální ředitel MAAE Rafael Grossi v uplynulých dnech vyjednával o přístupu s ukrajinskými diplomaty ve Vídni, ruskými představiteli v Istanbulu i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži. Dvě osoby obeznámené se situací uvedly, že mise MAAE se téměř jistě uskuteční začátkem příštího týdne, přestože se ještě dolaďují podrobnosti. Podle jednoho ze zdrojů probíhají „horečné přípravy“ této návštěvy.
Rusko sice dlouhodobě uvádí, že návštěvě MAAE v zařízení nebrání, trvalo ale na dodržení podmínek návštěvy, které byly pro ukrajinskou stranu i mezinárodní organizaci nepřijatelné. Jednou z nich bylo, aby se delegace cestovala do zařízení přes poloostrov Krym, který ovládá Rusko. Moskva prý ovšem nyní své požadavky zmírnila, takže delegace se bude moci do elektrárny dostat přes ukrajinské území a strávit v zařízení alespoň dva dny.
Mise MAAE by mohla do jaderného zařízení přivézt náhradní díly, přístroje pro monitorování radiace a další důležitý materiál, uvedl dále deník The Wall Street Journal.
