Rusko zablokovalo dokument proti šíření jaderných zbraní. Kvůli zmínce o elektrárně v Záporoží
Rusko podle agentury AP v pátek zablokovalo schválení závěrečného dokumentu konference států, které jsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Vadily mu zřejmě zmínky o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Moskva tvrdí, že s návrhem textu však nesouhlasilo více zemí. Aby byl přijat, musí mít podporu všech 191 signatářů.
Návrh, který vypracovalo argentinské předsednictví, zmiňoval znepokojení z vojenských aktivit u Záporožské jaderné elektrárny a dalších jaderných zařízení na Ukrajině. Zdůrazňoval také „nejzásadnější význam zaručení kontroly těchto zařízení ze strany kompetentních ukrajinských úřadů“. Dokument rovněž varoval, že nebezpečí použití jaderných zbraní je v současnosti nejvyšší od konce studené války.
Záporožskou jadernou elektrárnu obsadily okupační jednotky krátce po únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajině, v zařízení nicméně dál pracuje ukrajinský personál. V posledních dnech se Kyjev a Moskva vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny; podle ukrajinských představitelů je situace kritická a hrozí jaderná katastrofa.
Zástupce vedoucího odboru proti šíření jaderných zbraní na ruském ministerstvu zahraničí Igor Višněveckij uvedl, že nad textem nepanoval konsenzus a proti byly i další země. Zástupce vedoucího ruské delegace Andrej Bělousov prohlásil, že konference se stala „politickým zajatcem“ některých zemí. „Tyto státy, a to jmenovitě Ukrajina a podporovatelé režimu v Kyjevu, nesou plnou odpovědnost za to, že nemáme pozitivní konečný výsledek,“ poznamenal diplomat.
„Rusko je důvodem, proč jsme dnes nedosáhli konsenzu,“ řekl naopak zmocněnec americké vlády Adam Scheinman, podle něhož návrh závěrečného dokumentu nejmenoval přímo Rusko.
Za aktuálními dronovými incidenty nad letišti a vojenskými základnami v Belgii stálo pravděpodobně Rusko. Dnes o tom informovala agentura Belga s odvoláním na své zdroje v tajných službách. Letiště v Bruselu a Lutychu v úterý večer krátce pozastavila provoz kvůli zpozorovaným dronům, předtím belgická armáda po tři noci po sobě zaznamenala přelety bezpilotních strojů nad svými základnami. Incidenty s drony v posledních měsících hlásí i další evropské země.
Belgické tajné služby předpokládají, že za incidenty stál stát, pravděpodobně Rusko. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že stroje letěly ve formaci, pod záštitou tmy a v blízkosti belgické kritické infrastruktury, což neodpovídá schopnostem lidí, které s drony létají pro vlastní zábavu. Ministr obrany Theo Francken řekl, že události očividně vypovídají o něčem mnohem větším. O situaci bude ve čtvrtek jednat bezpečnostní rada státu pod vedením premiéra Barta De Wevera.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě poděkoval speciálním jednotkám Centra speciálních operací Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny za jejich úspěchy v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde pokračují těžké boje, a v okolí.
„Pokračujeme v ničení okupanta. Chtěl bych obzvláště pochválit speciální jednotky Centra speciálních operací 'A' SBU, které systematicky a velmi efektivně ničí ruské okupanty a jejich techniku v oblasti Pokrovska i v samotném městě,“ uvedl ukrajinský prezident .
Dvě ruské armády – 2. a 51. – pokračují v pokusech o uzavření kordonu kolem satelitních měst Pokrovsk a Mirnohrad v Doněcké oblasti protiútoky z jihozápadu a severovýchodu. Ukrajinské úřady tvrdí, že na tomto úseku fronty dosáhly úspěšných protiopatření, zatímco jednotliví vojáci, členové parlamentu a analytici požadují stažení ukrajinských ozbrojených sil z města.
Prezidenti Ukrajiny a Srbska podali zprávu o telefonickém rozhovoru, uvedl server BBC.
V komuniké na webových stránkách ukrajinského prezidenta se uvádí: „Existují oblasti, ve kterých si země mohou vzájemně pomoci. Diskutovány byly také možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti v regionu. Obě země mají o to stejný zájem a budou na tom pracovat.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve svém příspěvku na Facebooku označil rozhovor s Volodymyrem Zelenským za otevřený a smysluplný. „Shodli jsme se, že existuje prostor pro vzájemnou podporu, na které budeme společně i nadále pracovat,“ napsal Vučić.
Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko k evropským sankcím nepřipojilo. Mezitím je známo, že munice vyrobená v Srbsku je na Ukrajinu dodávána prostřednictvím třetích zemí; sám Vučić to v několika rozhovorech uznal a uvedl, že kupující srbské munice s ní mohou volně nakládat, jak uznají za vhodné.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu den předtím vyjádřil. Řekl, že „poslední věc, kterou chceme, je vidět, jak jsou zbraně a střelivo vyrobené v našem bratrském Srbsku používány proti našim vojákům“, ale dodal, že Kreml chápe, že Srbsko je „pod bezprecedentním tlakem“.
Konference signatářů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní se obvykle schází každých pět let, ta letošní byla ale o opožděna kvůli epidemii covidu-19. Také předchozí konference v roce 2015 skončila bez závěrečního dokumentu kvůli sporům o označení Blízkého východu za oblast bez jaderných zbraní.
