23°C
Reinhard Heydrich přišel do Prahy v září roku 1941 na den sv. Václava. Češi si mysleli, že jde o vstřícný krok. Ve skutečnosti Heydrich považoval svatého Václava za německého světce, který chtěl spolupracovat s německým císařem Filipem Ptáčníkem, tehdejším masovým vrahem. Císaře považoval za svou reinkarnaci mimo jiné Heinrich Himmler. „Heydrich přichází do Prahy s plánem přetvořit metropoli v říšské město vědy,“ říká kurátor.
Proč právě Praha?
Říšských měst měl být okolo dvaceti vybraných. Například Hamburk se měl stát městem obchodu. Nacisté si vybrali Prahu za své město vědy kvůli tomu, že se u nás nachází nejstarší německá vysoká škola – Univerzita Karlova. Cíleně se výstava pořádá právě na půdě UK, konkrétně v Karolinu v Praze 1. V první místnosti výstavy je na dvou stěnách zachycena ironie osudu. Na první je promítán triumfální vstup Heydricha na Pražský hrad, na druhé je ukázáno, jak po 10 měsících opouští úřad nohama napřed v rakvi.
Eugenika, aneb jak na nejlepší geny
V 19. století vznikla eugenika, sociálně-filosofický směr zaměřený na studium metod, které usilují o dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Na svou dobu to byla převratná myšlenka. „Akorát v tu chvíli nikdo nedomyslel, jak strašně je zneužitelná a jako vždy, už se do toho vkrádá modernita, nikdo nedomyslel, co se stane, když člověk vezme boží dílo do svých rukou,“ vypravuje Pavel Štingl.
Hlavní myšlenkou bylo, že když se může léčit člověk, proč by se nemohl léčit i stát. „Když je tam něco navíc, tak se to vyoperuje, vyřízne, odstraní a systém se zase uzdraví. Což je samozřejmě velmi literární představa. Ale je až neuvěřitelné, kolik politiků na to navazuje. A je neuvěřitelné, jak lehce se s nástupem nacistické totality najednou hygienické představy překlápí do ideologie,“ uvádí Pavel Štingl.
Nacisté byli posedlí eugenikou. Geologické, lékařské, potažmo genetické výzkumy překlopili do propagandy. Byla to Praha, kde se spřádaly plány na kolonizaci celého evropského jihovýchodu, samozřejmě podle rasových principů. „Špička těch, o které se opíral Heydrich, nebyli masoví vrazi, ale vysokoškolští profesoři,“ informuje kurátor výstavy Pavel Štingl.
Hitlerův architekt v Praze
V prosinci 1941 se uskutečnila jednodenní inspekční cesta generálního stavebního inspektora Alberta Speera do Prahy. Dva vrcholní nacističtí prominenti s početným doprovodem objížděli Prahu a z otevřeného vozu si prohlíželi její dominanty. Na pozadí cesty přislíbil Heydrich architektovi patnáct tisíc dělníků pro práce v Německu. Za pouhé tři hodiny měli oba nacisté jasno. Speer navrhnul, jak změnit Prahu pro nacisty.
Centrum města měly křižovat tři mohutné dopravní i symbolické tepny. Už tehdy předpovídal nacistický prominent vznik severojižní magistrály. Speer nazval severojižní komunikační osu jménem transversála, navrženou plně v souladu se Speerovým řešením berlínských os. Měla vést přes Nuselský most, podél Národního muzea, až pod trosjkou skálu, kde se počítalo s novým městským nádražím. Paradoxně magistrála nakonec za „sociku“ vznikla, ale dodnes je považována za jeden z nejhorších zásahů do půdorysu města.
Jak zachycuje výstava na dobových fotografiích i animaci v rámci mapy města, druhá komunikace měla radikálně proměnit část centra města vytvořením nového bulváru vedoucího od hlavního nádraží směrem k dnešnímu náměstí Republiky. Obecní dům měl být záměrně zbourán. Na jeho místě by vyrostla honosná budova koncertního domu. Poslední linie měla vést od plánované dálnice přes nový zlíchovský most do prostoru pražského Pankráce, kde měla kolmo navázat na transversálu.
Srovnání s válkou na Ukrajině
Autor scénáře a kurátor výstavy Pavel Štingl sbíral s kolegy materiály k výstavě dlouhých 5 let. Sice je nyní ředitelem památníku, ale pracuje jako filmař a dokumentarista. O eugenice natočil v roce 2013 při spolupráci s Českou televizí dokument Eugeniové. „Co mě nejvíc překvapilo a vždycky mě to překvapuje, je klidná nabídka kariérních vědců, pavědců, k účasti v nacistických programech. S jakou samozřejmostí nějaká skupina takto vzdělaných lidí vstoupí do služby,“ vypráví Blesku kurátor.
Co se týče samotné výstavy, začal na ni s kolegy pracovat ještě před válkou na Ukrajině. Realizace trvala okolo půl roku. „Ale teď mnoho lidí přichází se zpětnou vazbou a říká: ‚Vždyť to má tak silnou vazbu na současnou válku‘. S paralelami jsem opatrný. Jde o stejné území, jedná se o jinou, ale podobnou demagogii k ideologické přípravě, ale uvědomme si, že každá válka má za sebou takovouto teorii a výbavu pro ty, kteří mají do války jít, nebo na dobytých územích něco organizovat. Ten, kdo je tam vysílá, je vybaví takovouto ‚pateorií‘,“ dodává Pavel Štingl.
Kdy: 27. a 28. srpna 2022
Kde: Karolinum
Vstupné: Zdarma
Centrum města Prahy měly křižovat podle.nacistů tři mohutné dopravní i symbolické tepny. Jan Dařílek
