Moskva žádá Česko o vydání ruské opoziční novinářky. Stavěla se proti válce i anexi
Rusko požádalo Českou republiku o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v ČR žije, uvedl dnes podle BBC server Mediazona s odkazem na facebookový post Kurbangalejevové. O žádosti má rozhodovat městský soud v Praze. Kurbangalejevová, která věří, že ji nevydá, je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.
Mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig ČTK sdělil, že podle dostupných informací nyní ve věci vede Městské státní zastupitelství v Praze předběžné šetření. Po jeho skončení podá k soudu návrh na vyslovení přípustnosti nebo nepřípustnosti vydání. „Až na základě podaného návrhu bude moci soud ve věci konat, tj. nařídit veřejné zasedání a rozhodnout. Příslušný návrh dosud podán nebyl,“ uvedl Wenig.
Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize, kterou opustila po ruské anexi Krymu v roce 2014, na facebooku zveřejnila dopis českých úřadů týkající se případu. „Dnes mi česká policie doručila dopis o tom, že ruská generální prokuratura požádala o mou extradici. Je to pro mě nepochybně velká čest, protože tímto způsobem Rusko uznává můj přínos v boji proti zločinnému Putinovu režimu,“ napsala podle serveru.
„V dopise není uvedeno, co přesně bylo důvodem žádosti o mé vydání, ale předpokládám, že jde o dvě trestní kauzy, které proti mně byly zahájeny minulý rok,“ poznamenala také žena, po níž loni v červnu ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání a zařadilo ji na seznam „teroristů a extremistů“.
Novinářka obě obvinění odmítla jako naprosto vykonstruovaná a vyjádřila přesvědčení, že „vzhledem k principiálnosti Česka v těchto věcech“ nebude vydána.
Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. V posledních letech vystupuje proti válce na Ukrajině, pracovala také pro ruskojazyčnou televizní stanici Nastojaščije vremja, která patří pod Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyzkoušel sednout do stíhačky JAS-39 Gripen poté, co společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem oznámil, že Ukrajina v budoucnu koupí 100 až 150 těchto strojů.
Ukrajinské drony během úterní noci zaútočily na továrnu na výbušniny v ruském Mordvinsku a na rafinerii v Dagestánu. Uvedl to server The Moscow Times s odvoláním na místní úřady. „V důsledku útoku byl poškozen jeden z našich podniků. Na místě pracují záchranné složky, nasazeny jsou všechny potřebné síly a prostředky," napsal na telegramu šéf Mordvinské republiky Arťom Zdunov.
Ukrajina nakoupí od Švédska 100 až 150 stíhaček JAS-39 Gripen v budoucnu. Dnes to oznámil po švédský premiér Ulf Kristersson po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zatím ale podle politiků jde o předběžnou dohodu. Zelenskyj by ale i tak chtěl první gripeny už příští rok, jak řekl novinářům
