Moskva žádá Česko o vydání ruské opoziční novinářky. Stavěla se proti válce i anexi
Rusko požádalo Českou republiku o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v ČR žije, uvedl dnes podle BBC server Mediazona s odkazem na facebookový post Kurbangalejevové. O žádosti má rozhodovat městský soud v Praze. Kurbangalejevová, která věří, že ji nevydá, je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.
Mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig ČTK sdělil, že podle dostupných informací nyní ve věci vede Městské státní zastupitelství v Praze předběžné šetření. Po jeho skončení podá k soudu návrh na vyslovení přípustnosti nebo nepřípustnosti vydání. „Až na základě podaného návrhu bude moci soud ve věci konat, tj. nařídit veřejné zasedání a rozhodnout. Příslušný návrh dosud podán nebyl,“ uvedl Wenig.
Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize, kterou opustila po ruské anexi Krymu v roce 2014, na facebooku zveřejnila dopis českých úřadů týkající se případu. „Dnes mi česká policie doručila dopis o tom, že ruská generální prokuratura požádala o mou extradici. Je to pro mě nepochybně velká čest, protože tímto způsobem Rusko uznává můj přínos v boji proti zločinnému Putinovu režimu,“ napsala podle serveru.
„V dopise není uvedeno, co přesně bylo důvodem žádosti o mé vydání, ale předpokládám, že jde o dvě trestní kauzy, které proti mně byly zahájeny minulý rok,“ poznamenala také žena, po níž loni v červnu ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání a zařadilo ji na seznam „teroristů a extremistů“.
Novinářka obě obvinění odmítla jako naprosto vykonstruovaná a vyjádřila přesvědčení, že „vzhledem k principiálnosti Česka v těchto věcech“ nebude vydána.
Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. V posledních letech vystupuje proti válce na Ukrajině, pracovala také pro ruskojazyčnou televizní stanici Nastojaščije vremja, která patří pod Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda.
Čínské ministerstvo zahraničí odmítlo obvinění Ukrajiny, že dodává Rusku speciální chemické výrobky, střelný prach a komponenty pro obranný průmysl. Peking podle šéfa ukrajinské zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka dodává uvedené komponenty 20 ruským vojensko-průmyslovým výrobním závodům. Ivaščenko rovněž zmínil, že od počátku roku 2025 bylo 80 % kritických elektronických komponentů používaných v ruských bezpilotních letounech čínského původu.
Rusko buduje na jižní Ukrajině elektrické vedení ve snaze napojit Záporožskou jadernou elektrárnu na svou energetickou síť, uvedl 27. května deník New York Times s odvoláním na novou zprávu Greenpeace. Záporožská elektrárna, největší jaderné zařízení v Evropě a jedno z deseti největších na světě, je od března 2022 pod ruskou okupací.
Satelitní snímky zahrnuté ve zprávě ukazují, že od začátku února 2025 ruské síly položily více než 80 kilometrů vedení vysokého napětí mezi okupovaným Mariupolem a Berďanskem.
